Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Prezident Petr Pavel dnes v zaplněné aule Chicagské univerzity hovořil o ruské agresi na Ukrajině, o důležitosti Severoatlantické aliance i o fungování Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko). Svým vystoupením zároveň na škole zahájil cyklus přednášek věnovaný odkazu Václava Havla.
Pavel ve svém vystoupení na téma Výzvy a příležitosti transatlantické vazby vyzdvihl mimo jiné nutnost většího převzetí odpovědnosti evropských zemí v rámci NATO. „Spojené státy potřebují rovnocenného partnera," řekl. Situace se podle něj lepší, což je vidět například na tom, že Česko a další země letos dostojí svému závazku vydávat na obranu minimálně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Zatímco Evropa zvyšuje svou snahu, je podle Pavla v zájmu USA, aby Ukrajina a Evropa nepadly za oběť ruské agrese. „Ruské vítězství by bylo zásadním neúspěchem pro demokratický svět," prohlásil. Na vystoupení českého prezidenta navázala debata se studenty, kteří se zajímali především o válku na Ukrajině.
Maďarsko by v případě ruské invaze patrně nekladlo odpor, řekl ve středu Balázs Orbán, blízký spolupracovník maďarského ministerského předsedy Viktora Orbána. Dnes o tom informuje agentura APA nebo server Politico. Výrok premiérova politického poradce kritizuje maďarská opozice.
"Každá země má právo rozhodovat o svém vlastním osudu a lídři za to přebírají odpovědnost," řekl Balázs Orbán v podcastu na portálu Mandiner, který má blízko k vládě. Tento politik z vládnoucí strany Fidesz, který není s premiérem příbuzný, uvedl, že kdyby se Maďarsku stalo totéž co Ukrajině, přepadené v únoru 2022 Ruskem, nepustilo by se do boje proti agresorovi.
Ruské úřady předaly Ukrajině devět dětí a mladistvých, informovala dnes zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová. Návrat dětí pomohl zprostředkovat Katar, uvádí server The Moscow Times.
"Jde o o osm chlapců ve věku od 12 do 17 let a jednu 17letou dívku," uvedla Lvovová-Bělovová. Většina z nich podle ní žila v Rusku s příbuznými, zejména prarodiči. Tak to bylo i v případě 17leté dívky, která žila s babičkou na Krymu, ale přála si, aby mohla být sloučena se svou matkou v Kyjevě. Rusko Krym anektovalo v roce 2014.
