Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ukrajinský vpád do ruské Kurské oblasti je legitimní a spadá pod právo Kyjeva na sebeobranu, je přesvědčen šéf NATO Jens Stoltenberg. Podle agentury Reuters to řekl německému týdeníku Welt am Sonntag ve svém prvním vyjádření k ukrajinskému postupu na ruském území.
„Ukrajina má právo se bránit. A podle mezinárodního práva toto právo nekončí na hranicích,“ uvedl Stoltenberg, podle něhož NATO nebylo o plánech Ukrajiny předem informováno a nehrálo v nich žádnou roli.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Nejméně pět mrtvých a 37 zraněných si včera vyžádal ukrajinský útok na ruskou Belgorodskou oblast. Oznámil to dnes podle agentury AFP gubernátor příhraničního regionu Vjačeslav Gladkov. Ten zároveň Kyjev obvinil z použití kazetové munice, která je v mnoha zemích zakázaná, ale Rusko a Ukrajina příslušnou úmluvu nepodepsaly.
Sedm mrtvých včetně dítěte a nejméně 77 zraněných si vyžádal ruský úder na rezidenční čtvrť ukrajinského Charkova, kde řízená bomba zasáhla obytnou budovu a hřiště.
Vojenské zpravodajství (VZ) se od počátku ruské agrese podílí na pomoci Ukrajině. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel tajné služby Petr Bartovský. VZ na počátku války použilo část peněz ze svého rozpočtu na pořízení materiální pomoci napadené straně. Společně s Agenturou pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která spadá pod ministerstvo obrany, také plní jednu z významných rolí při získávání a posílání pomoci ukrajinským ozbrojeným silám a ozbrojeným složkám.
„Vojenské zpravodajství není ten, kdo říká, co a kde a za kolik se koupí. Vojenské zpravodajství dohlíží na to, aby byla pomoc realizována včasně, bez prodlení a tam, kde je to potřeba,“ řekl Bartovský.
