Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Policie stíhá sedm lidí v souvislosti s tím, že v únoru namalovali ukrajinskou vlajku v areálu ruských domů v pražské Bubenči. Za poškození věci jim hrozí až tři roky vězení. Způsobená škoda se pohybuje okolo 50.000 korun a pomalovaná oblast je památkovou zónou.
„Mohu potvrdit, že ve věci bylo zahájeno trestní stíhání. V tomto případě se jedná o trestný čin, jelikož způsobená škoda byla odborným vyjádřením vyčíslena na bezmála 50.000 korun. Sedm osob je podezřelých ze spáchání trestného činu poškození cizí věci ve třetím odstavci, jelikož se tohoto skutku dopustily na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu,“ vysvětlil mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.
Vlajku namalovali aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří se chtějí k trestnímu stíhání vyjádřit na čtvrteční tiskové konferenci. Tu svolali přímo před bytový komplex ruské ambasády ve Swaigerově ulici.
Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská varovala, že po rusko-ukrajinské válce by se Západ mohl spokojit s vymaněním Ukrajiny z ruského vlivu a přenechat Bělorusko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je nejbližším spojencem vůdce autoritářského režimu v Minsku Alexandra Lukašenka. Cichanouská to uvedla v rozhovoru poskytnutém polskému listu Rzeczpospolita.
„Udělejme vše, abychom to nepřipustili,“ apelovala Cichanouská. „Čas utíká a Lukašenko krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost,“ prohlásila. „Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první,“ řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.
„Mohu jednoznačně prohlásit, že (Trump) krátce po svém volebním vítězství nebude čekat na inauguraci a bude připraven okamžitě jednat jako zprostředkovatel míru. Má na to podrobné a dobře podložené plány,“ tvrdí maďarský premiér Viktor Orbán. Trump se v minulosti stavěl k další pomoci bránící se zemi skepticky a republikáni po řadu měsíců schválení nové podpory blokovali.
V dopise adresovaném „europrezidentovi“ Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán (jehož Maďarsko aktuálně předsedá Radě EU) bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.
