Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ukrajinské námořní drony, tedy bezposádková dálkově řízená plavidla, v noci na dnešek u pobřeží okupovaného Krymu zasáhly ruský remorkér třídy Saturn či Proteus, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
"Další loď ruských okupantů byla potopena," uvedla HUR, která zveřejnila i záběry z operace. Ty ukazují, jak dron proniká přes ruské zábrany a blíží se k lodi, než se na obrazovce objeví nápis o přerušeném spojení v důsledku exploze při zásahu plavidla.
Západní spojenci musí zajistit, že znovu nedojde k výpadkům vojenské podpory Ukrajině, která se brání ruské agresi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Helsinkách.
"V posledních měsících jsme zaznamenali jisté výpadky, jistá zpoždění v poskytování vojenské podpory Ukrajině. Musíme zajistit, že taková věc se znovu nestane," prohlásil Stoltenberg. Ukrajina podle něj potřebuje od zemí NATO "předvídatelnost a zodpovědnost".
Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.
"Ukrajina má právo bránit se," řekl Scholz s tím, že mezinárodní právo umožňuje přenést obranu i na území útočníka. "Ve shodě s mezinárodním právem k tomu může používat naše zbraně a zbraně od spojenců," zdůraznil.
