Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
„Skupina APT28 tento týden distribuovala škodlivý software, který cílil na polské vládní instituce,“ uvedl úřad NASK. V prohlášení nespecifikoval, které úřady byly terčem nebo zda byl útok úspěšný. Doporučil však správcům sítí, aby si ověřili, zda se malware nedostal k zaměstnancům.
Polsko už dříve uvedlo, že bylo v minulosti terčem skupiny APT28, která má podle členských zemí NATO vazby na ruskou vojenskou tajnou službou GRU. Skupina byla nyní identifikována jako pachatel nového útoku na základě „technických indikátorů a podobností s minulými útoky,“ cituje Reuters z prohlášení NASK.
Zástupci členských zemí Evropské unie se dnes v Bruselu shodli, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě využijí k nákupu zbraní pro Ukrajinu a na rekonstrukci této země, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi. Informovalo o tom belgické předsednictví.
Návrh, aby se 90 procent výnosů použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), v březnu předložila Evropská komise (EK). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci Ukrajiny.
Dnešnímu dosažení shody předcházely dlouhé debaty. Některé země totiž měly problém s využitím peněz na vojenské účely. Belgické předsednictví ale přišlo s kompromisním návrhem, který uspokojil i ty země, které si přály zůstat neutrální, jako například Rakousko, Malta, Kypr či Irsko. Výhrady k posílání vojenské pomoci na Ukrajinu už dříve daly najevo i Slovensko a Maďarsko. Česko naopak podporovalo využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě jak na rekonstrukci, tak na obranu válkou zmítané země.
Vládní činitelé dnes na pietním aktu k uctění památky vítězů nad nacismem u pomníku vojákům Rudé armády na pražských Olšanských hřbitovech vyzývali k větší pomoci bojující Ukrajině. Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d'affaires, připomněl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech jsou Ukrajinci z jednotek 1., 2. a 4. ukrajinské fronty, které osvobozovaly tehdejší Československo. Uvedl, že nyní ukrajinští vojáci brání se zbraní v ruce před ruskou agresí celou Evropu.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v projevu zdůraznil, že je nutné podporovat ty, kdo bojují o svoji i naši svobodu. „Svoboda a demokracie nejsou zadarmo,“ prohlásil.
