Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ruské systémy protivzdušné obrany sestřelily šest raket ATACMS americké výroby, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Na ruské území je podle něj za uplynulý den odpálila Ukrajina. Před nevybuchlou municí na Ruskem anektovaném Krymském poloostrově předtím varoval Sergej Aksjonov, který je šéfem tamní okupační správy.
Ruské ministerstvo obrany neuveřejnilo, nad jakým územím obrana rakety sestřelila. Jeho tvrzení nelze nezávisle ověřit, ukrajinské úřady věc nekomentovaly.
Spojené státy v minulých týdnech tajně dodaly rakety dlouhého doletu ATACMS Ukrajině, která je zatím prokazatelně použila dvakrát. V polovině dubna to bylo pro útok na vojenské letiště Džankoj na Krymském poloostrově a minulý týden při úderu na Berďansk v Rusy obsazené části ukrajinské Záporožské oblasti.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Rusky, kterou cizinecká policie loni v říjnu na ruzyňském letišti nepustila do Česka. Pětaosmdesátiletá žena mířila do Mariánských Lázní, kde se chtěla na doporučení lékaře věnovat rekonvalescenci. Vstup do země jí znemožnila opatření přijatá po ruské invazi na Ukrajinu, podle kterých jsou cesty Rusů do Česka za turistikou, kulturou nebo sportem potenciální hrozbou. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.
Žena přiletěla do Prahy z Londýna, kde žije 25 let. Ve stížnosti uvedla, že jako „stará nemocná žena“ sotva může představovat jakékoliv ohrožení. Situaci zároveň označila za tragikomickou, protože na Letišti Václava Havla sice ruští občané „narazí“, avšak přes pozemní hranici se z jiného státu EU dostanou do ČR bez obtíží. Ruska doplnila, že s invazí na Ukrajinu nesouhlasí, a sama je tak obětí války. Je prý postihována za to, že se kdysi narodila na území, kde už dlouho nežije.
ÚS připomněl, že neexistuje základní právo cizince vstupovat na území Česka. Odkázal také na vládní nařízení, které podmínky vstupu na území ČR upravuje, přičemž nestanovuje žádnou výjimku pro lázeňský pobyt či turistiku.
V ČR v dubnu 2024 fungovalo 14.776 společností s alespoň částečným ruským vlastnictvím, o sedm procent méně než před dvěma lety. Rusové jsou stále jedni z nejčastějších zahraničních vlastníků firem v Česku, ačkoli jim podnikání v EU znesnadňují sankce kvůli ruské agresi na Ukrajině. Podobně je tomu i u firem s běloruskými vlastníky, kterých je v ČR 1332. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF.
„Navzdory hospodářským sankcím, které znesnadňují podnikání Rusů v EU, se počet těchto firem v posledních dvou letech snižuje jen velmi pomalu. V některých případech jsou vlastnické vazby tak komplikované, že konečného vlastníka není možné indentifikovat, takže skutečný počet může být ještě vyšší. Z toho, co dohledat lze, víme, že čistě ruské vlastnictví má v ČR 10.757 společností,“ uvedl Jan Cikler, analytik aplikace Cribis, pomocí které CRIF poskytuje datové přehledy o finančním zdraví firem.
Většina Rusy vlastněných firem je ve třech odvětvích. V odvětví obchodu jich podniká 4897, v odvětví nakládání s nemovitostmi 4457 a v profesních, vědeckých a technických činnostech 1703.
