Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Ukrajina nakonec vstoupí do Severoatlantické aliance, podpora Kyjevu zůstává mezi členskými státy „pevná jako skála“. Novinářům v Bruselu to dnes řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Munice v české iniciativě pro Ukrajinu, tedy 800.000 granátů, z nichž půl milionu je ráže 155 milimetrů a 300.000 ráže 122 milimetrů, by se na světovém trhu vzhledem k tak velkému objemu a možné nižší ceně dalo pořídit za 1,6 až dvě miliardy eur (mezi 40 a 50 miliardami korun). ČTK to dnes řekl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek. Částka je podle něj orientační. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard korun).
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková kauzu poslance Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně spojila s ruským hybridním vedením války. Řekla to při příchodu na dnešní jednání ministrů zahraničí zemí NATO v Bruselu a zároveň vyzvala k větší bdělosti. Otázku o konkrétních důsledcích aféry ale nechala bez odpovědi. Bystroň čelí podezřením, že přijímal úplatky od proruské sítě, což ale odmítl.
„Nesmíme být naivní,“ odpověděla Baerbocková na dotaz o komentář k Bystroňově kauze. Spolkovému poslanci, který je českého původu, a podezřením, kterým čelí, se ale výslovně nevěnovala. Místo toho řekla, že Rusko útokem na Ukrajinu před dvěma lety nenapadlo jen tuto zemi, ale celé bezpečnostní uspořádání Evropy.
