Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Aktivista Jaroslav Popelka, jenž loni v březnu na protivládní demonstraci v Praze na Václavském náměstí vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea, podal ústavní stížnost. Směřuje proti rozsudku, který pro něj znamenal podmínečný trest vězení a zákaz pobytu na území Prahy. ČTK to zjistila z justičních databází. O stížnosti zatím není podle mluvčí soudu Kamily Abbasi rozhodnuto.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvítal estonský zájem o českou iniciativu na nákup munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Řekl to na dnešní tiskové konferenci po jednání s estonským protějškem Margusem Tsahknou v Praze. Konkrétní příspěvek Estonska do plánu Tsahkna neprozradil, vláda pobaltské země ale podle něj před dvěma týdny rozhodla o přípravě dalšího balíčku vojenské podpory pro Ruskem napadenou zemi v hodnotě 20 milionů eur (přes 500 milionů korun), a to převážně právě na munici.
V Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Každý týden přibývá zhruba tisícovka pracovníků. Roste podíl těch, kteří ze zaměstnání či z dohody platí odvody. Je jich 90 procent. Na tiskové konferenci to dnes řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková. Inspekce práce dostala loni podle generálního inspektora Martina Meleckého 26 podnětů k zaměstnávání lidí s dočasnou ochranou, z toho deset od samotných uprchlíků. Celkem provedla téměř 500 kontrol. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) situace příchozích v některých regionech není uspokojivá a na problematiku se inspektoři zaměří.
