Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) uvedl, že se jeho prezident Thomas Bach stal terčem ruských provokatérů, kteří se v telefonátech vydávali za někoho jiného. Podle MOV to měla být reakce na úterní rozhodnutí výkonné rady, že nezávislí ruští a běloruští sportovci se nebudou smět zúčastnit defilé týmů při slavnostním zahájení olympijských her v Paříži.
MOV uvedl, že volající Mezinárodnímu olympijskému výboru a prezidentu Bachovi předstírali, že jsou zástupci organizace Komise Africké unie, a chtěli diskutovat o situaci týkající se Ruska.
Členství v Severoatlantické alianci (NATO) zcela jasně hodnotově ukotvilo Česko na Západě, zároveň se díky němu zlepšil stav českých ozbrojených sil. V alianci se zároveň vede velmi otevřený dialog se Spojenými státy o věcech, které jsou velmi citlivé. V dnešní diskusi na Vysoké škole ekonomické to řekl diplomat David Konecký, vrchní ředitel bezpečnostní a multilaterální sekce ministerstva zahraničí a budoucí Stálý představitel ČR při NATO.
Česku podle diplomata velmi zvyšuje profil současná iniciativa na zajištění munice pro Ukrajinu napadenou Ruskem v zemích mimo EU. S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února.
Německá vláda zadala zbrojařské společnosti Rheinmetall velkou zakázku. Objednala si u ní 123 kolových obrněných vozidel za 2,7 miliardy eur (68,3 miliardy Kč). Düsseldorfská společnost to uvedla dnes na svém webu. Německá vláda více investuje do obrany poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo svou invazi na Ukrajinu.
Rheinmetall začne obrněná vozidla dodávat v roce 2025. „Těžký pěchotní zbraňový nosič“, jak se typ vozidla nazývá, má nahradit minitank Wiesel, který se používá pro palebnou podporu pěších jednotek.
