Zatím největší útok na Rusko?! Ukrajinci tvrdí, že zasáhli cíle ve čtyřech ruských oblastech
Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že v noci na dnešek provedly dosud největší vzdušný útok na Rusko. Zasaženy byly podle sdělení cíle ve vzdálenosti 200 až 1100 kilometrů od ukrajinských hranic, a to v Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti, ale také v Tatarstánu.
Informace nebylo v podmínkách války možné nezávisle ověřit. O rozsáhlém útoku i jím způsobených škodách ale v průběhu dne informovaly i ruské zdroje.
Ruská protivzdušná obrana za uplynulých 24 hodin sestřelila šest raket ATACMS, osm střel Storm Shadow a 180 ukrajinských dronů, uvedlo ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS.
Zásah podle vyjádření generálního štábu ukrajinských sil znovu utrpěl sklad paliv v Engelsu v Saratovské oblasti. Toto zařízení se stalo cílem ukrajinského útoku již před několika dny a hasičům pak pět dní trvalo, než požár uhasili.
Zasažen byl v noci na dnešek také Brjanský chemický závod ve městě Selco, kde se podle Kyjeva vyrábí dělostřelecká a jiná munice a součásti pro řízené střely. Kromě toho útok mířil také na Saratovskou rafinérii a chemický závod Kazaňorgsintez v Tatarstánu, v obou zařízeních podle ukrajinské strany vypukl požár.
Desítky poslanců strany Sluha národa ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtějí rezignovat na své mandáty, neboť postrádají motivaci pokračovat. Uvedl to dnes deník Ukrajinska pravda s odvoláním na zdroje uvnitř této vládní strany.
Sluha národa má v Nejvyšší radě, 450členném zákonodárném sboru Ukrajiny, oficiálně nyní 235 poslanců. Na schůze a k hlasování jich ale chodí jen zhruba 170 až 180. Zbytek se se stranou otevřeně rozešel, nebo jednoduše přestal chodit na zasedání.
Podle Ukrajinské pravdy se odehrává konflikt mezi poslanci a prezidentskou kanceláří Zelenského, která vůči zákonodárcům vystupuje přezíravě a očekává od nich nic než loajální hlasování.
„Starý model vzájemných vztahů už nefunguje. Musíme něco změnit,“ uvedl zdroj deníku, podle nějž poslanci nemají možnost ovlivnit dění ve státě, a nevidí proto smysl v poslanecké práci pokračovat. Několik desítek poslanců se tudíž chce vzdát mandátu.
Podívejte se na aktuální snímky z Charkova, na který dnes zaútočili Rusové.
Evropská komise dnes navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.
