Co se stane se zajatými Severokorejci: Návrat, nebo nový život v Jižní Koreji?
Co by se mohlo stát se severokorejskými vojáky, které se podařilo zajmout na Ukrajině? Na to hledá odpovědi britský deník The Guardian. Zdá se, že mladí vojáci mají dvě možnosti - repatriaci do zrůdného režimu Kim Čong-una nebo nový život v Jižní Koreji.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že je připraven předat dva severokorejské vojáky zajaté Kyjevem výměnou za navrácení válečných zajatců držených v Rusku. Budoucnost dvou zraněných mužů, kteří byli vyslýcháni na nemocničních lůžkách, ale není zdaleka jistá.
Poté, co jihokorejská národní zpravodajská služba potvrdila tvrzení Ukrajiny, že zajala tyto dva vojáky, vydal Zelenskyj důležité upozornění. „Pro ty severokorejské vojáky, kteří se nechtějí vrátit, mohou existovat jiné možnosti,“ řekl. „Tuto příležitost dostanou zejména ti, kteří vyjádří touhu přiblížit mír šířením pravdy o této válce v korejštině.“
V rozhovorech, které sdílel Zelenskyj na sociálních sítích, jeden z mužů řekl, že se chce vrátit do Severní Koreje, zatímco druhý původně řekl, že chce zůstat na Ukrajině, ale později dodal, že se vrátí domů, „pokud to bude vyžadováno“. Jeden z nich také tvrdil, že nevěděl, že bude bojovat ve válce s Ukrajinou, a dodal, že jeho velitelé mu řekli, že to byl „jen výcvik“.
Smrt nebo mučení v případě návratu
Jihokorejská vláda zaujala v pondělí opatrný postoj. Koo Byoung-sam, mluvčí ministerstva sjednocení, uvedl, že osud severokorejských válečných zajatců „vyžaduje přezkoumání mezinárodního práva a dalších právních aspektů, spolu s konzultacemi se zeměmi, kterých se to týká“.
Poslanec Lee Seong-kweun, který byl informován zpravodajskými úředníky, uvedl, že postoj špionážní agentury je takový, že „podle našich ústavních hodnot jsou severokorejští vojáci považováni za naše občany, takže přání zajatých severokorejských vojáků jsou nejdůležitější. Pokud by si přáli zběhnout do Jižní Koreje, NIS bude aktivně jednat s Ruskem a Ukrajinou.“
Repatriace do Severní Koreje by mohla znamenat smrt nebo mučení. Podle jihokorejské ústavy se „území Korejské republiky bude skládat z Korejského poloostrova a jeho přilehlých ostrovů“, což znamená, že země legálně považuje všechny obyvatele Severní Koreje za své občany. Soul nikdy oficiálně neuznal Severní Koreu jako suverénní stát, místo toho ji považuje za území pod nelegitimním režimem. Tato pozice znamená, že Jižní Korea má zákonnou povinnost chránit občany severně od demilitarizované zóny a přijímat přeběhlíky, včetně vojáků.
Život v Jižní Koreji?
Video, ve kterém jde oběma mužům vidět do tváře, se šíří po celém světě. To znamená, že by mohlo ohrozit nejen je, ale také jejich rodiny.
Ethan Hee-Seok Shin, právní analytik Transitional Justice Working Group, nevládní organizace se sídlem v Soulu, uvedl, že „není jasné, zda si Severní Korea bude nárokovat dva zajaté vojáky jako své vlastní, vzhledem k tomu, že Moskva a Pchjongjang odmítly oficiálně přiznat, že severokorejské síly byly nasazeny do Ruska. Zároveň by je Rusko mohlo prohlásit za své a předat je Severní Koreji poté, co budou vyjednávat kvůli ukrajinským válečným zajatcům".
Pokud se Zelenskyj chce vyhnout odsouzení mužů k potenciálnímu uvěznění, mučení nebo dokonce smrti v jejich původním domově, má další možnosti. „Repatriace severokorejských vojáků proti jejich vlastní svobodné vůli, navzdory dobře známému riziku jejich potrestání jako ‚zrádců‘ totalitní diktaturou, je v rozporu s humanitárním principem i s ukrajinským nárokem bojovat na obranu svobody a demokracie,“ řekl Shin. „Mezinárodní společenství by mělo naléhat na Ukrajinu, aby zajistila, že severokorejští vojáci nebudou repatriováni proti jejich vlastní svobodné vůli.“
Jih bude mít z přijetí vojáků mnoho. Mohli by poskytnout zpravodajské informace o povaze zapojení Severu do ukrajinské války. Je nepravděpodobné, že by dva demoralizovaní mladí vojáci zajatí na Ukrajině někdy uvažovali o životě mezi svými „nepřáteli“ jižně od hranic. Nyní však vytvoření nového života v Jižní Koreji představuje možná jejich nejlepší šanci na přežití.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
