Lavrov smetl Trumpův plán na ukončení války na Ukrajině. Vadí NATO i evropské mírové síly
Moskvu neuspokojují návrhy zaznívající z týmu zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru s agenturou TASS, jehož text dnes zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. Ukrajina se již 34 měsíců brání ruské agresi, a to i díky rozsáhlé západní, především americké pomoci.
Moskva dosud nedostala žádné oficiální návrhy, navíc až do Trumpovy inaugurace 20. ledna veškerou politiku určuje stávající prezident Joe Biden, a tak pouze jeho vláda má pravomoci s Ruskem jménem Spojených států vyjednávat. Fakticky se však žádná jednání o Ukrajině nevedou, upozornil Lavrov.
„Soudě podle četných úniků informací a rozhovoru, který poskytl sám Trump časopisu Time, řeč je o ‚zmrazení‘ bojových operací na frontové linii a předání další odpovědnosti za konfrontaci s Ruskem Evropanům. Nás samozřejmě neuspokojují návrhy zaznívající z týmu zvoleného prezidenta odložit ukrajinské členství v NATO o 20 let a také rozmístit na Ukrajině mírový kontingent ‚britských a evropských sil‘,“ prohlásil Lavrov.
Rusko je podle ministra připraveno na mírová jednání, ale je prý třeba uvědomit si, že Moskvu uspokojí pouze právně závazné dohody, které odstraní prvotní příčiny konfliktu a které budou obsahovat mechanismus bránící porušení dohod. Tento mechanismus Lavrov ovšem blíže neosvětlil.
Moskva svou agresí vůči Ukrajině porušila budapešťské memorandum z roku 1994, v němž se spolu s USA a Británií zavázala zaručit ukrajinskou územní celistvost výměnou za to, že se Ukrajina vzdá jaderných zbraní.
Kyjev a Západ obviňují Rusko, že porušilo své mezinárodní a bilaterální závazky a rozpoutalo ničím nevyprovokovanou agresi proti sousední zemi, aby uchvátilo ukrajinská území a odstranilo vládu v Kyjevě, která se Moskvě nezamlouvá. Sám ruský prezident Vladimir Putin, který válku rozpoutal, zpočátku hovořil o nezbytnosti „demilitarizovat“ a „denacifikovat“ Ukrajinu, v jejímž čele stojí prezident židovského původu a ve které krajní pravice – soudě podle výsledků voleb – sehrává pouze okrajovou roli. Později začal Putin tvrdit, že Rusko bylo „vtaženo“ do konfliktu, který zavinil Západ.
Lavrov nyní řekl, že je na Američanech, aby udělali první krok k obnově dialogu s Ruskem, protože to byli Američané, kdo jej přerušil po ruské invazi na Ukrajinu. Míní ale, že pokud se Trump pokusí obnovit vztahy s Ruskem, bude muset „plout proti proudu“, protože obě americké strany se shodují na tom, že je nutné čelit Rusku a podporovat „neonacistický“ režim v Kyjevě, tvrdil. Pokud by USA začaly přihlížet k zájmům Ruska, dialog by se mohl postupně rozvíjet, ale pokud se tak nestane, vše zůstane při dosavadním stavu, dodal šéf ruské diplomacie.
Zapochyboval také o ochotě Kyjeva k územním ústupkům, protože mírový plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se opírá o požadavek obnovení územní celistvosti země v hranicích z roku 1991 a stažení ruských vojsk za tyto hranice. Za těchto okolností se Rusko podle šéfa diplomacie nehodlá zúčastnit žádného „mírového summitu“, ani kdyby dostalo pozvání.
Ústupky Rusko nepřesvědčí k ukončení války, nemůže mít prospěch z toho, že odmítá přestat zabíjet. Je třeba zvýšit tlak na Moskvu, uvedl Zelenskyj.
Čeští politici se rozcházejí v hodnocení významu chystané páteční schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Zatímco místopředseda opozičního hnutí ANO Radek Vondráček jednání na Aljašce chápe jako unikátní příležitost ukončit nebo aspoň pozastavit vyčerpávající válku, místopředseda Sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) či členka sněmovního zahraničního výboru Helena Langšádlová (TOP 09) zatím velká očekávání nemají. Vyplynulo to z jejich vyjádření pro ČTK.
Schůzka se bude týkat války na Ukrajině, která se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi od února 2022. Podle Vondráčka dává Trump jasně najevo, jak vysokou hodnotou je pro něj mír. „Proto mu držím palce. Rozhodně odmítám Donalda Trumpa podceňovat. Už dokázal, naposledy u Arménie a Ázerbájdžánu, že má pozitivní mírové výsledky. USA máme podporovat, ne jim házet klacky pod nohy,“ sdělil dnes ČTK. Českou vládu vyzval, aby Trumpa podpořila.
Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně bude mít. Na dotaz ČTK to dnes českým novinářům při návštěvě Ukrajiny řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Územní celistvost Ukrajiny, jež se tři a půl roku brání ruské invazi, považuje za nedotknutelný princip.
V pátek se americký prezident Donald Trump sejde na Aljašce s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Půjde o dvoustrannou schůzku, Bílý dům však podle informací stanice NBC News stále zvažuje, že na Aljašku pozve také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Lipavský. „Myslím, že přirozeně své místo u jednání bude mít. Nicméně možná u tohoto formátu ne, to nedokážu přesně vyhodnotit,“ doplnil šéf diplomacie.
Samo Rusko přitom trvá na nepřípustnosti členství Ukrajiny „v libovolné územní konfiguraci“ v NATO, a to tím spíše, že „dlouholetou expanzi NATO“ pokládá Moskva za jednu z hlavních příčin „ukrajinské krize“. K cílům ruské války, které „musí být dosaženy“, patří zakotvení Ukrajiny mimo vojenské bloky, zdůraznil Lavrov.
