Rusko opět straší jadernými zbraněmi: „Americká politika je mimořádně nepřátelská,“ zní z Moskvy
Úlohou jaderných zbraní je, aby vystřízlivěli ti, kdo chtějí útočit na základní zájmy Ruska. Podle deníku Kommersant to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko podle něj zvažuje celou řadu možných kroků v oblasti jaderných testů. Ještě v září přitom z Moskvy zaznělo, že Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud tak neučiní Spojené státy.
„Role jaderných zbraní v ruské bezpečnostní politice se v žádném případě nemění: tento nástroj je až do okamžiku hypotetického použití v krajních podmínkách sebeobrany určen k vystřízlivění těch, kteří se odvažují zasáhnout do základních zájmů našeho státu, těch, kteří balancují, jako se to děje nyní, na hraně přímého otevřeného ozbrojeného konfliktu s námi,“ řekl Rjabkov.
„Mezinárodní situace je v současné době mimořádně složitá, americká politika je dnes vůči nám v různých aspektech mimořádně nepřátelská,“ dodal. Protivníky by měla podle něj odstrašit nová verze jaderné doktríny, kterou Rusko schválilo v listopadu.
Agrese proti Rusku ze strany nejaderného státu, který ale podpoří stát vlastnící jaderné zbraně, je v této aktualizované verzi doktríny považována za jejich společný útok na Ruskou federaci. Podle Rjabkova si změnu vynutili západní lídři a politici „vlastní nepřátelskou politikou a mimořádně riskantními kroky v souvislosti s eskalací ukrajinské krize“.
Během války proti Ukrajině, kterou Putin rozpoutal v únoru 2022 rozkazem k invazi do sousední země, Moskva často označuje své jaderné zbraně za záruku, že nemůže utrpět porážku. „Dobře si uvědomujeme, že právě jaderná triáda (jaderné zbraně pozemních, námořních a vzdušných sil - pozn. ČTK) zůstává spolehlivým garantem svrchovanosti a bezpečnosti naší země,“ citovala agentura Interfax ruského prezidenta, který v říjnu řídil cvičení ruských strategických jaderných sil.
Server Ukrajinska pravda s odvoláním na mapy ukrajinského projektu DeepState napsal, že invazní armáda dosáhla největšího postupu u obcí Šandryholove a Zelena Dolyna, které leží několik kilometrů severně od města Lyman.
„Poblíž Šandryholove Rusové aktivně postupují směrem k (obci) Jarové,“ píše Ukrajinska pravda bez dalších podrobností. Ve své dřívější zprávě o vývoji bojů s odvoláním na ukrajinskou armádu tentýž web psal o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit.
Příchody a odchody migrantů z Ukrajiny by po válce mohly sehrát důležitou roli pro hospodářský růst zemí střední Evropy. Možné dopady na výkon regionu se pohybují v rozmezí od minus šesti do tří procent v závislosti na tom, zda budou hostitelské země opouštět, nebo zda jich přijde ještě více, uvádějí analytici společnosti S&P Global.
Téměř polovina ukrajinských uprchlíků, kteří se v současné době nacházejí v EU, žije v 11 zemích střední a východní Evropy. To představuje významný impuls pro jejich trhy práce. Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko představují méně než čtvrtinu celkové populace EU.
„Směr hospodářského růstu ve střední a východní Evropě by mohla určit poválečná ukrajinská migrace, přičemž současný impuls ze strany ukrajinských pracovníků by se mohl zrychlit nebo otočit,“ uvedla S&P Global, kterou cituje agentura Reuters.
Evropská komise v novém, devatenáctém sankčním balíku proti Rusku navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích. Informovala o tom dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Omezení se poprvé zaměří na kryptoměny a rovněž by měly přibýt další zákazy vývozu zboží a technologií používaných na bojišti. Tyto sankce se týkají 45 společností v Rusku a třetích zemích, které poskytují přímou či nepřímou podporu ruskému vojenskoprůmyslovému komplexu. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy EU.
„Rusko bohužel za uplynulý měsíc ukázalo plnou míru svého pohrdání diplomacií a mezinárodním právem,“ uvedla von der Leyenová ve svém prohlášení. „Podniklo největší dronové a raketové útoky vůči Ukrajině, zasáhlo vládní budovy i civilní domy i kancelář EU v Kyjevě,“ dodala s tím, že celkově ruská hrozba vůči Evropské unii roste. V této souvislosti zmínila nedávné narušení vzdušného prostoru EU Ruskem, konkrétně v Polsku a Rumunsku. „To nejsou činy někoho, kdo chce mír. Prezident Putin situaci znovu vyostřuje. V reakci na to Evropa zvyšuje svůj tlak,“ doplnila šéfka unijní exekutivy.
