„Plánoval jsem přesun vlády Zelenského do Londýna,“ přiznal Vadym Prystajko. Exil jako s Masarykem?
Vadym Prystajko, bývalý ukrajinský velvyslanec v Londýně a dřívější ministr zahraničí, přiznal, že navrhl tajně plánovaný přesun celé vlády Volodymyra Zelenského do Londýna. Dělo se tak v únoru 2022, píše britský deník The Mirror.
Ukrajina vypracovala tajný plán, jak přesunout celou vládu Volodymyra Zelenského do Londýna, protože ruský vůdce Vladimir Putin byl připraven zahájit invazi do země.
Vadym Prystajko, bývalý ukrajinský velvyslanec v Londýně a dřívější ministr zahraničí, odhalil podrobnosti o plánu, když ruský prezident plánoval invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Poté byl někdější ministr vyslán jako vyslanec do Velké Británie.
„Pokud jde o naši práci v Londýně, ve skutečnosti jsme chtěli proaktivně nabídnout ukrajinské vládě místo, kde by mohla pokračovat v práci v době, kdy něčeho takového mohlo být potřeba,“ řekl. „Když jsme mluvili s našimi kolegy ve Velké Británii, nikdo nemluvil o exilové vládě. Mluvili o pokračování ukrajinské vlády z Londýna."
Boris Johnson o plánu také věděl
„Nešlo o rozhodnutí ukrajinské vlády. Byl to tehdy můj návrh, kdyby to bylo potřeba," řekl Prystajko. Když 25. února 2024 přišlo vojsko do Kyjeva, prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl západní radu nabádající k hledání bezpečného útočiště.
„Potřebuji munici, ne odvoz," řekl s tím, že Vladimir Putin očekává, že Kyjev do tří dnů ovládne a zkrotí. Zelenského vzdor inspiroval Ukrajince k obraně své země a Západ podpořil Kyjev zbraněmi a penězi.
Prystajko řekl, že jeho návrh na využití Londýna před jinými možnými místy pro legitimní ukrajinskou vládu, pokud by byla nucena odejít do exilu, byl učiněn na začátku února, když doprovázel tehdejšího premiéra Borise Johnsona na cestě do Kyjeva.
Cílem bylo přemístit „všechny drahé kovy, papíry, peníze“ z Kyjeva do Londýna, aby ukrajinská vláda mohla organizovat a financovat opozici vůči Putinově invazi.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
