Bouřlivý rok na Ukrajině: Muniční iniciativa, vpád do Kurska i Severokorejci. Co čeká expert dál?

Blesk Zprávy se ptaly vojenského historika Tomáše Řepy z Katedry teorie vojenství na Univerzitě obrany v Brně, co nejvíce ho v letošním roce ohledně dění na Ukrajině překvapilo. Expert ocenil vytrvalost a odvahu Ukrajinců. „Největší překvapení je pro mne stále stejné už ty téměř tři roky války. Tedy to, že Ukrajinci stále vzdorují přes všechny své nevýhody, které oproti silnějšímu a početnějšímu soupeři mají,“ odpověděl.

Zmínil se i o Rusku. „Překvapuje mne i ruská neústupnost, protože cokoliv, co ještě získá, nikdy nemůže vyvážit to, co už ztratilo a co ještě ztratí. Kreml navíc tu válku jen tak neukončí, protože ačkoliv je iniciativa dlouhodobě na ruské straně, tak vnitřní potíže této největší země světa se nadále prohlubují, a když už ekonomiku převedete na válečnou, návrat zpět trvá dlouho a je také velmi drahý,“ upozornil Řepa.

Blesk Zprávy sestavily pět nejzásadnějších událostí ohledně dění na Ukrajině z tohoto roku. A co zemi asi čeká v roce 2025?

S návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU počátkem února. Prezident Petr Pavel pak v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince 800 000 granátů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský během nedávného jednání s Volodymyrem Zelenským ukrajinskému prezidentovi řekl, že v rámci české muniční iniciativy bude do konce roku Ukrajině dodáno slíbených na 500 000 kusů dělostřelecké munice a že český premiér Petr Fiala již s představiteli Dánska a Nizozemska oznámili pokračování iniciativy také v příštím roce.

Kusy zapomenuté munice v Černihivské oblasti (24.5.2022) | Reuters

Letos v únoru se ukrajinské jednotky kvůli zachování životů vojáků stáhly z jedné z opevněných pozic na jihovýchodě městečka Avdijivka, které je strategickou branou do Doněcka. Později ohlásili Ukrajinci úplný odchod z města, aby se vyhnuli obklíčení.

Avdijivka, kde před válkou žilo přes 30 000 lidí, čelila intenzivním ruským útokům od loňského října a její dobytí označily agentury za nejvýznamnější vítězství Ruska na bojišti od dobytí Bachmutu o necelý rok dříve. Bylo také symbolem letošního převzetí iniciativy ruskou armádou v určitých úsecích fronty na východě Ukrajiny.

Český dobrovolník Tomáš zemřel v boji u ukrajinské Avdijivky: Malý syn přišel kvůli válce o tátu

V říjnu se potom ukrajinské síly stáhly ze strategického bývalého hornického města Vuhledar, jehož dobytí podle agentur pro Rusko znamenalo důležitý krok k přerušení ukrajinských zásobovacích tras. Od začátku listopadu se podle údajů z projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, ruské invazní síly zmocnily téměř 600 kilometrů čtverečních ukrajinského území, přičemž v říjnu dobyly 490 kilometrů čtverečních.

Ruský voják v Avdijivce (únor 2024) | MO RF

V srpnu zahájily ozbrojené síly Ukrajiny útok na ruskou Kurskou oblast, která leží na západě Ruska na hranici s Ukrajinou a která má asi milion obyvatel. Podle Ruska překročilo první den hranici nejméně 400 vojáků podporovaných tanky a obrněnými vozidly. V Kurské oblasti byl vyhlášen výjimečný stav a do oblasti byly narychlo vyslány ruské zálohy.

Fico: Ukrajina nedostane pozvánku do NATO a přijde o část území! Rusko z Krymu nikdy neodejde

Jednalo se o nejvýznamnější útok přes hranice od zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a první, který provedly především ukrajinské pravidelné síly. Úřady v Kurské, Belgorodské a Brjanské oblasti po útoku zavedly režim „protiteroristické operace“. Podle ruských zákonů režim protiteroristické operace dává úřadům možnost například dočasně přesunout obyvatelstvo, kontrolovat jeho telefonní hovory nebo omezit dopravu.

Prezident Volodymyr Zelenskyj později prohlásil, že cílem operace je vytvoření nárazníkového pásma, které by zabránilo ruskému ostřelování ukrajinských měst a obcí v pohraničí. Velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj uvedl, že Rusko do Kurské oblasti přemístilo na 50 000 vojáků, a to i z úseků fronty na jihovýchodě a východě Ukrajiny, což usnadnilo tamní obranu. Ruský postup na východě Ukrajiny se nicméně nezastavil. Ukrajinské síly drží přibližně 800 kilometrů čtverečních ruského území. „Ve vojenství a vojenské historii obecně je to tak, že efektivitu a přínos, či naopak nezdar nějaké akce můžete relevantně posuzovat až s nějakým odstupem a jakmile to skončí. Kurská operace však nadále trvá,“ uvedl Řepa k situaci v Kursku.

„Vyčerpává obě strany, teď už o dost více ruskou stranu, jen ztráty na technice jsou za poslední týdny enormní. Zároveň ale velmi zatěžuje i Ukrajince, oni mají v tom souboji tam především tu výhodu, že nedochází k destrukci jejich území a mohou nasazovat pružným způsobem jedny z nejlepších a nejlépe vybavených jednotek, co mají. Zároveň tím ale oslabili frontu na Donbasu a zatím se nezdá, že by to mělo velký vliv na schopnost Ruska nadále vést válku vysoké intenzity. Proto také Rusové stále ještě pozvolna postupují,“ zhodnotil expert.

Posily ruské armády pro Kurskou oblast (9. 8. 2024) | Ministerstvo obrany RF

Severní Korea v posledních letech utužuje vojenské vztahy s Moskvou. Putin v červnu navštívil Pchjongjang, kde s vůdcem Kim Čong-unem podepsal obrannou dohodu. Obě země slíbily, že bezodkladně vynaloží všechny dostupné vojenské prostředky na pomoc partnerovi v případě války.

Spojené státy, Ukrajina a Jižní Korea odhadují, že KLDR poslala do Ruska více než 10 000 vojáků a že někteří z nich už jsou nasazeni v bojích na frontě. Severní Korea podle Washingtonu a Soulu dodala Rusku také dělostřelecké systémy, rakety a další zbraně, aby Moskvě pomohla doplnit zásoby.

Masakr v Rusku: Jde o těla severokorejských a ruských vojáků po útoku Ukrajinců v Kurské oblasti? (prosinec 2024) | Reprofoto X

V souvislosti s rozmístěním severokorejských vojáků v Kurské oblasti Spojené státy minulý měsíc povolily Ukrajině použít americké rakety ATACMS k úderům v ruském vnitrozemí. Ruská armáda jako reakci odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik (Líska), vybavenou nejadernou bojovou hlavicí.

K USA se připojila také Velká Británie, která napadené zemi povolila používat britské střely Storm Shadow k úderům na Rusko. To ruského prezidenta rozčílilo.

Blesk Zprávy proto zajímalo, jaký je názor experta na jaderné hrozby Vladimira Putina. Bral by jeho vyhrůžky doslova? „Vážně, ale ne příliš vážně. Již od dob studené války jsou jaderné zbraně a vyhrůžky jejich použitím argumentem více politickým než vojenským. Pokud by je nějaký šílenec skutečně použil, připraví se tím o výhodu odstrašení a ponese následky. Proto jejich použití nedává smysl, i když to zároveň neznamená, že je to vyloučeno,“ uvedl Řepa.

A co asi přinese Ukrajině rok 2025? USA si totiž zvolily jako svého nadcházejícího prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě uvádí, že téměř tři roky trvající válku Ruska proti Ukrajině rychle ukončí, a dává najevo, že mu vadí současná výše americké pomoci Kyjevu. To na Ukrajině i v Evropě vyvolalo obavy, že by mohl podporu přerušit.

Kdo byl Putinův zabitý generál Kirillov? Stál za použitím bílého fosforu v Mariupolu a Bachmutu

„Rozhodně do 24 hodin, jak sliboval v kampani, válku na Ukrajině vyřešit nedokáže. Je ale možné, že tu partii rozehraje a postaví tak, že dá oběma stranám několik variant na výběr, a pokud nebudou mít zájem jednat, bude muset zareagovat, aby neztratil tvář. To může v důsledku dále změnit dynamiku konfliktu, např. při variantě, že by Ukrajincům dal k dispozici tolik zbraní a technologií, které potřebují, že by tím Rusku ztráty ještě znásobil. A dlouhodobě to tímto tempem nezvládne ani Rusko,“ okomentoval Řepa.

Upozornil na slabiny Ruska a poukázal i na současnou situaci v Sýrii. „Hodně jako společnost podléháme jejich cíleným narativům a působení propagandy, že je nic nezastaví a stejně si prosadí, co chtějí. Rusko zkrátka ztrácí budoucnost a nakonec bude muset tuhle válku ukončit, koneckonců i pád jejich spojence Asada v Sýrii také ukazuje, jak rychle může proběhnout kolaps režimu, který byl Moskvou silně podporován. Ten scénář hrozí i v Rusku, byť se to nejeví v nejbližší době moc pravděpodobné,“ dodal vojenský historik.

Rok 2025 může nakonec být ohledně dění na Ukrajině podobně překvapivý jako ten letošní. „Myslím si, že rok 2025 už by snad konečně mohl více přiblížit nějaké řešení pro celý válkou zmítaný region. Nejpravděpodobnější je stejně nějaká forma kompromisu, která nebude vyloženě výhodná pro nikoho. Tak už to ale často u konfliktů bývá. Jestli to ale bude trvalé řešení, to se dá jen těžko odhadnout a myslím, že nás určitě ještě mnoho situací a změn na bojišti překvapí, protože je to zároveň i technologický souboj a geopolitický střet. Před rokem by také jen těžko někdo odhadnul, že do války zasáhne i přímo Severní Korea nebo že Ukrajinci napadnou Rusko na jejich vlastním území,“ uzavřel Řepa.

Následky ruského útoku na Kyjev (20.12.2024) | ČTK / AP / Uncredited