Analýza: Vypustí Putin jaderné zbraně? Je to nepravděpodobné, ale ne zcela vyloučené
Podle nové analýzy britského zpravodajství Sky News existuje určitá šance, že by ruský prezident Vladimir Putin skutečně mohl vypustit jaderné zbraně. Nicméně pravděpodobně k tomu nedojde – moc v tomto ohledu drží Čína a USA.
Co teď udělá Rusko po vypálení amerických střel ATACMS ukrajinskými silami? Opravdu Vladimir Putin zmáčkne červené tlačítko?
Teoreticky by mohl. Poté, co v úterý schválil změny ruské jaderné doktríny, tuto možnost nyní má. Rozšířil výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. To znamená, že pokud jakýkoli stát napadne Rusko s použitím konvenčních zbraní, může Putin zareagovat těmi nukleárními.
To zahrnuje rakety, letadla, dokonce i drony. Stručně řečeno, americké rakety odpálené Ukrajinou splňují tato nová kritéria.
Vědělo se, že tyto změny přijdou. Moskva je navrhla již v září. A načasování schválení rozšiřující doktríny se zdá být záměrné, neboť přichází jen dva dny poté, co USA daly Ukrajině povolení střílet americké zbraně na ruské území. Není jasné, zda Putin věděl o útoku na Brjanskou oblast, kdy Moskva tvrdí, že se jednalo o šest balistických raket ATACMS. Ale ať už to věděl, nebo ne, musel tušit, že to nebude trvat dlouho, než americká raketa dopadne na ruskou půdu.
Není to zdaleka poprvé, co země vyhrožuje jaderným úderem. Existují však pádné důvody, proč Rusko nebude pokračovat. Hlavní spojenec Ruska, Čína, to pro začátek nebude tolerovat. Co je však důležitější – je nepravděpodobné, že by Moskva riskovala hněv nové administrativy Bílého domu.
Zatím se zdá, že Donald Trump dodrží svůj slib a bude usilovat o rychlé ukončení konfliktu, což by pravděpodobně bylo ve prospěch Ruska. Pokud by nyní nastalo použití jaderných zbraní, nejspíše by k tomu nedošlo. Nicméně vždy samozřejmě existuje šance, že Rusko udělá něco nemyslitelného. Koneckonců, jen málokdo předpovídal totální invazi, která odstartovala tuto krizi.
Po tisíci dnech je toho v sázce ještě více a Západ opět doufá, že si náznaky vykládá správně.
V Rusku byl zatčen muž, který podle vyšetřovatelů předával americkým tajným službám informace o výrobě součástek do ruských satelitů. Čelí obvinění z vlastizrady, informovala dnes ruská státní agentura TASS, která se odvolává na sdělení soudu v Kaliningradu. Muž, soudem představený pouze jako „O“, podle vyšetřovatelů v létě 2020 navázal spolupráci se zahraniční firmou, která působila v zájmu americké vlády a jejích tajných služeb. Mezi červencem 2021 a prosincem 2023 předával informace, včetně neveřejných, týkající se technologie korekčních motorů pro kosmické satelity ve firmě, kde dříve pracoval. Soud v Kaliningradu muže poslal do vazby nejméně do 30. září. V případě odsouzení za vlastizradu mu hrozí až doživotní vězení. Ukrajinská vláda jmenovala nového šéfa Úřadu pro hospodářskou bezpečnost (BEB), v jeho čele bude bývalý protikorupční vyšetřovatel Oleksandr Cyvinskyj. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž Kyjev k tomuto kroku přistoupil po týdnech odkladů, ale zároveň ve snaze o posílení správy věcí veřejných, což je podmínka pro to, aby si země udržela podporu západních věřitelů. Předchozí ukrajinská vláda v červenci čelila kritice za to, že Cyvinského do úřadu z bezpečnostních důvodů nejmenovala, byť ho jednomyslně podpořila mezinárodní výběrová komise, upozornil Reuters a dodává, že dozorčí orgány vysvětlení kabinetu zpochybnily. Ukrajinský Úřad pro hospodářskou bezpečnost má na starosti boj proti hospodářské trestné činnosti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu 6. srpna krátce po příjezdu amerického vyslance Steva Witkoffa do Moskvy vyzval Washington, aby zesílil tlak na Rusko a donutil tak režim Vladimira Putina ukončit invazi na Ukrajinu. Ta trvá od února 2022. „Je velmi důležité posílit všechny páky, které mají Spojené státy, Evropa a G7 k dispozici,“ napsal Zelenskyj na sociálních sítích a dodal: „Kreml se bude opravdu snažit ukončit válku, pouze když bude cítit dostatečný tlak.“
