Analýza: Vypustí Putin jaderné zbraně? Je to nepravděpodobné, ale ne zcela vyloučené
Podle nové analýzy britského zpravodajství Sky News existuje určitá šance, že by ruský prezident Vladimir Putin skutečně mohl vypustit jaderné zbraně. Nicméně pravděpodobně k tomu nedojde – moc v tomto ohledu drží Čína a USA.
Co teď udělá Rusko po vypálení amerických střel ATACMS ukrajinskými silami? Opravdu Vladimir Putin zmáčkne červené tlačítko?
Teoreticky by mohl. Poté, co v úterý schválil změny ruské jaderné doktríny, tuto možnost nyní má. Rozšířil výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. To znamená, že pokud jakýkoli stát napadne Rusko s použitím konvenčních zbraní, může Putin zareagovat těmi nukleárními.
To zahrnuje rakety, letadla, dokonce i drony. Stručně řečeno, americké rakety odpálené Ukrajinou splňují tato nová kritéria.
Vědělo se, že tyto změny přijdou. Moskva je navrhla již v září. A načasování schválení rozšiřující doktríny se zdá být záměrné, neboť přichází jen dva dny poté, co USA daly Ukrajině povolení střílet americké zbraně na ruské území. Není jasné, zda Putin věděl o útoku na Brjanskou oblast, kdy Moskva tvrdí, že se jednalo o šest balistických raket ATACMS. Ale ať už to věděl, nebo ne, musel tušit, že to nebude trvat dlouho, než americká raketa dopadne na ruskou půdu.
Není to zdaleka poprvé, co země vyhrožuje jaderným úderem. Existují však pádné důvody, proč Rusko nebude pokračovat. Hlavní spojenec Ruska, Čína, to pro začátek nebude tolerovat. Co je však důležitější – je nepravděpodobné, že by Moskva riskovala hněv nové administrativy Bílého domu.
Zatím se zdá, že Donald Trump dodrží svůj slib a bude usilovat o rychlé ukončení konfliktu, což by pravděpodobně bylo ve prospěch Ruska. Pokud by nyní nastalo použití jaderných zbraní, nejspíše by k tomu nedošlo. Nicméně vždy samozřejmě existuje šance, že Rusko udělá něco nemyslitelného. Koneckonců, jen málokdo předpovídal totální invazi, která odstartovala tuto krizi.
Po tisíci dnech je toho v sázce ještě více a Západ opět doufá, že si náznaky vykládá správně.
Vážení čtenáři, pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc. Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků. Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu. Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters. Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
