Analýza: Vypustí Putin jaderné zbraně? Je to nepravděpodobné, ale ne zcela vyloučené
Podle nové analýzy britského zpravodajství Sky News existuje určitá šance, že by ruský prezident Vladimir Putin skutečně mohl vypustit jaderné zbraně. Nicméně pravděpodobně k tomu nedojde – moc v tomto ohledu drží Čína a USA.
Co teď udělá Rusko po vypálení amerických střel ATACMS ukrajinskými silami? Opravdu Vladimir Putin zmáčkne červené tlačítko?
Teoreticky by mohl. Poté, co v úterý schválil změny ruské jaderné doktríny, tuto možnost nyní má. Rozšířil výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. To znamená, že pokud jakýkoli stát napadne Rusko s použitím konvenčních zbraní, může Putin zareagovat těmi nukleárními.
To zahrnuje rakety, letadla, dokonce i drony. Stručně řečeno, americké rakety odpálené Ukrajinou splňují tato nová kritéria.
Vědělo se, že tyto změny přijdou. Moskva je navrhla již v září. A načasování schválení rozšiřující doktríny se zdá být záměrné, neboť přichází jen dva dny poté, co USA daly Ukrajině povolení střílet americké zbraně na ruské území. Není jasné, zda Putin věděl o útoku na Brjanskou oblast, kdy Moskva tvrdí, že se jednalo o šest balistických raket ATACMS. Ale ať už to věděl, nebo ne, musel tušit, že to nebude trvat dlouho, než americká raketa dopadne na ruskou půdu.
Není to zdaleka poprvé, co země vyhrožuje jaderným úderem. Existují však pádné důvody, proč Rusko nebude pokračovat. Hlavní spojenec Ruska, Čína, to pro začátek nebude tolerovat. Co je však důležitější – je nepravděpodobné, že by Moskva riskovala hněv nové administrativy Bílého domu.
Zatím se zdá, že Donald Trump dodrží svůj slib a bude usilovat o rychlé ukončení konfliktu, což by pravděpodobně bylo ve prospěch Ruska. Pokud by nyní nastalo použití jaderných zbraní, nejspíše by k tomu nedošlo. Nicméně vždy samozřejmě existuje šance, že Rusko udělá něco nemyslitelného. Koneckonců, jen málokdo předpovídal totální invazi, která odstartovala tuto krizi.
Po tisíci dnech je toho v sázce ještě více a Západ opět doufá, že si náznaky vykládá správně.
Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy. Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil. Evropská komise se snaží zintenzivnit jednání s belgickou vládou o zajištění takzvané reparační půjčky ve výši 140 miliard eur pro Kyjev, čas se totiž krátí a Ukrajině na jaře dojdou peníze, napsal bruselský server Politico. Belgický premiér Bart De Wever se proto dnes schází s vysokými úředníky Evropské komise, kteří se ho budou snažit ujistit, že veškerá finanční a právní rizika spojená s použitím zmrazených ruských aktiv pro půjčku Ukrajině jsou vyřešena. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear. Komise doufala, že se situaci podaří odblokovat již na říjnovém summitu EU, belgického premiéra se ale nepodařilo přesvědčit. Premiér přišel se třemi požadavky. Zaprvé žádá, aby všechny evropské země postupovaly společně. „Protože je to velmi riskantní, budeme čelit obrovským nárokům,“ vysvětlil De Wever již dříve. Zadruhé bude po ostatních evropských státech žádat záruky. „Pokud bude nutné peníze vrátit, každý členský stát se na tom musí podílet,“ uvedl s tím, že o případné riziko se musí podělit všechny země EU. Třetí De Weverův požadavek se také týká ostatních členských států: „Všechny země se zmrazenými aktivy musí postupovat společně s námi.“ uvedl. Dobré ráno. Za poslední den ztratil protivník 1170 lidí, 1 tank, 2 obrněná vozidla, 248 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit. 
