Projev Zelenského v Bruselu k 1000 dnům války: Půlka europoslanců se na něj vykašlala
Dnešního mimořádného zasedání Evropského parlamentu, na kterém přes videospojení promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se účastnilo jen necelých 400 europoslanců ze 720. I českých europoslanců byla v sále méně než polovina, plyne z prezenční listiny. Podle českých europoslanců za Piráty, STAN a TOP 09 musí Evropa Ukrajině i nadále pomáhat a nesmí také zapomínat na vlastní obranyschopnost.
Mimořádné zasedání připomínající 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, svolala předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Ukrajinský prezident dnes prostřednictvím videokonference europoslancům poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jen jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru.
Za svá slova si prezident vysloužil potlesk vestoje, někteří z europoslanců měli i trička s ukrajinskou vlajkou, celkově ale jednací sál vypadal velmi prořídle. Podle zjištění ČTK se schůze účastnilo jen 395 europoslanců. Z 21 českých zástupců byli přítomni Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (TOP 09), Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), všichni z frakce Evropské lidové strany (EPP), dále pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, Jaroslav Bžoch, Tomáš Kubín a Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu a Nikola Bartůšek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu).
Tři z českých europoslanců, Markéta Gregorová, Jan Farský a Ondřej Kolář, v následném prohlášení uvedli, že pomoc Ukrajině musí zůstat i nadále prioritou. „Přichází zima a situace na Ukrajině se stává ještě kritičtější. Ukrajina potřebuje dlouhodobou a stabilní podporu, která jí umožní nejen přežít, ale také zvítězit. Makrofinanční pomoc schválená v říjnu je příkladem toho, jak se snažíme Ukrajinu podpořit nejen na bitevním poli, ale i v ekonomické stabilitě,“ uvedla Gregorová, která sama na Ukrajině několikrát byla.
„Ukrajinu musíme podporovat nejen finančně a cestou dodávek zbraní. Musíme se také snažit eliminovat dodávky zboží dvojího užití do Ruska. Vymáhat sankce musíme důsledně, na to musíme vyčlenit naše kapacity a zacílit pozornost. Jenom tak naše technologie neskončí v ruských rukou,“ doplnil ji europoslanec Farský.
Today, I addressed the participants of an extraordinary session of the European Parliament marking the 1,000th day of Russia’s full-scale invasion of Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 19, 2024
Every “today” is the best moment to push Russia harder. It is clear that without certain key factors, Russia will lack… pic.twitter.com/etKlasOmtg
Situaci podle nich komplikuje také nejistota kolem výsledku amerických prezidentských voleb. Po zvolení Donalda Trumpa stoupají obavy o to, zda USA budou nadále poskytovat Ukrajině podporu, která pro bránící se zemi byla dosud klíčová. „Evropa musí být připravena zvýšit svou vlastní angažovanost, aby byla schopna reagovat, pokud by Spojené státy přistoupily k omezení pomoci,“ uvedla k tomu Gregorová.
Další podporu Ukrajiny prosazuje také europoslanec Ondřej Kolář. „Válka na Ukrajině je pro EU nepříjemná i proto, že odhaluje naše vlastní slabosti. Evropská unie je stále zranitelná v hybridní válce, dál ji brzdí právo veta,“ uvedl. „Tohle jsou výzvy, které budeme muset řešit už během debat o rozšiřování EU. Říká se, že Ukrajina se na vstup do Unie musí připravit, ale stejně důležité je i to, aby se na rozšiřování připravila sama EU,“ dodal Kolář.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
Evropská komise navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie, uvedla na X šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Oznámila to po včerejším telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne Komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala von der Leyenová, která telefonát s Trumpem označila za dobrý.
