Projev Zelenského v Bruselu k 1000 dnům války: Půlka europoslanců se na něj vykašlala
Dnešního mimořádného zasedání Evropského parlamentu, na kterém přes videospojení promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se účastnilo jen necelých 400 europoslanců ze 720. I českých europoslanců byla v sále méně než polovina, plyne z prezenční listiny. Podle českých europoslanců za Piráty, STAN a TOP 09 musí Evropa Ukrajině i nadále pomáhat a nesmí také zapomínat na vlastní obranyschopnost.
Mimořádné zasedání připomínající 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, svolala předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Ukrajinský prezident dnes prostřednictvím videokonference europoslancům poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jen jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru.
Za svá slova si prezident vysloužil potlesk vestoje, někteří z europoslanců měli i trička s ukrajinskou vlajkou, celkově ale jednací sál vypadal velmi prořídle. Podle zjištění ČTK se schůze účastnilo jen 395 europoslanců. Z 21 českých zástupců byli přítomni Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (TOP 09), Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), všichni z frakce Evropské lidové strany (EPP), dále pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, Jaroslav Bžoch, Tomáš Kubín a Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu a Nikola Bartůšek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu).
Tři z českých europoslanců, Markéta Gregorová, Jan Farský a Ondřej Kolář, v následném prohlášení uvedli, že pomoc Ukrajině musí zůstat i nadále prioritou. „Přichází zima a situace na Ukrajině se stává ještě kritičtější. Ukrajina potřebuje dlouhodobou a stabilní podporu, která jí umožní nejen přežít, ale také zvítězit. Makrofinanční pomoc schválená v říjnu je příkladem toho, jak se snažíme Ukrajinu podpořit nejen na bitevním poli, ale i v ekonomické stabilitě,“ uvedla Gregorová, která sama na Ukrajině několikrát byla.
„Ukrajinu musíme podporovat nejen finančně a cestou dodávek zbraní. Musíme se také snažit eliminovat dodávky zboží dvojího užití do Ruska. Vymáhat sankce musíme důsledně, na to musíme vyčlenit naše kapacity a zacílit pozornost. Jenom tak naše technologie neskončí v ruských rukou,“ doplnil ji europoslanec Farský.
Today, I addressed the participants of an extraordinary session of the European Parliament marking the 1,000th day of Russia’s full-scale invasion of Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 19, 2024
Every “today” is the best moment to push Russia harder. It is clear that without certain key factors, Russia will lack… pic.twitter.com/etKlasOmtg
Situaci podle nich komplikuje také nejistota kolem výsledku amerických prezidentských voleb. Po zvolení Donalda Trumpa stoupají obavy o to, zda USA budou nadále poskytovat Ukrajině podporu, která pro bránící se zemi byla dosud klíčová. „Evropa musí být připravena zvýšit svou vlastní angažovanost, aby byla schopna reagovat, pokud by Spojené státy přistoupily k omezení pomoci,“ uvedla k tomu Gregorová.
Další podporu Ukrajiny prosazuje také europoslanec Ondřej Kolář. „Válka na Ukrajině je pro EU nepříjemná i proto, že odhaluje naše vlastní slabosti. Evropská unie je stále zranitelná v hybridní válce, dál ji brzdí právo veta,“ uvedl. „Tohle jsou výzvy, které budeme muset řešit už během debat o rozšiřování EU. Říká se, že Ukrajina se na vstup do Unie musí připravit, ale stejně důležité je i to, aby se na rozšiřování připravila sama EU,“ dodal Kolář.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
