Projev Zelenského v Bruselu k 1000 dnům války: Půlka europoslanců se na něj vykašlala
Dnešního mimořádného zasedání Evropského parlamentu, na kterém přes videospojení promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, se účastnilo jen necelých 400 europoslanců ze 720. I českých europoslanců byla v sále méně než polovina, plyne z prezenční listiny. Podle českých europoslanců za Piráty, STAN a TOP 09 musí Evropa Ukrajině i nadále pomáhat a nesmí také zapomínat na vlastní obranyschopnost.
Mimořádné zasedání připomínající 1000 dnů, které uplynuly od začátku ruské invaze na Ukrajinu, svolala předsedkyně EP Roberta Metsolaová. Ukrajinský prezident dnes prostřednictvím videokonference europoslancům poděkoval za dlouhotrvající podporu a zdůraznil, že jen jednotná Evropa může přimět Rusko ke spravedlivému míru.
Za svá slova si prezident vysloužil potlesk vestoje, někteří z europoslanců měli i trička s ukrajinskou vlajkou, celkově ale jednací sál vypadal velmi prořídle. Podle zjištění ČTK se schůze účastnilo jen 395 europoslanců. Z 21 českých zástupců byli přítomni Luděk Niedermayer a Ondřej Kolář (TOP 09), Jan Farský a Danuše Nerudová (STAN) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), všichni z frakce Evropské lidové strany (EPP), dále pirátská europoslankyně Markéta Gregorová z frakce Zelených, Jaroslav Bžoch, Tomáš Kubín a Ondřej Kovařík (ANO) z frakce Patriotů pro Evropu a Nikola Bartůšek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu).
Tři z českých europoslanců, Markéta Gregorová, Jan Farský a Ondřej Kolář, v následném prohlášení uvedli, že pomoc Ukrajině musí zůstat i nadále prioritou. „Přichází zima a situace na Ukrajině se stává ještě kritičtější. Ukrajina potřebuje dlouhodobou a stabilní podporu, která jí umožní nejen přežít, ale také zvítězit. Makrofinanční pomoc schválená v říjnu je příkladem toho, jak se snažíme Ukrajinu podpořit nejen na bitevním poli, ale i v ekonomické stabilitě,“ uvedla Gregorová, která sama na Ukrajině několikrát byla.
„Ukrajinu musíme podporovat nejen finančně a cestou dodávek zbraní. Musíme se také snažit eliminovat dodávky zboží dvojího užití do Ruska. Vymáhat sankce musíme důsledně, na to musíme vyčlenit naše kapacity a zacílit pozornost. Jenom tak naše technologie neskončí v ruských rukou,“ doplnil ji europoslanec Farský.
Today, I addressed the participants of an extraordinary session of the European Parliament marking the 1,000th day of Russia’s full-scale invasion of Ukraine.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) November 19, 2024
Every “today” is the best moment to push Russia harder. It is clear that without certain key factors, Russia will lack… pic.twitter.com/etKlasOmtg
Situaci podle nich komplikuje také nejistota kolem výsledku amerických prezidentských voleb. Po zvolení Donalda Trumpa stoupají obavy o to, zda USA budou nadále poskytovat Ukrajině podporu, která pro bránící se zemi byla dosud klíčová. „Evropa musí být připravena zvýšit svou vlastní angažovanost, aby byla schopna reagovat, pokud by Spojené státy přistoupily k omezení pomoci,“ uvedla k tomu Gregorová.
Další podporu Ukrajiny prosazuje také europoslanec Ondřej Kolář. „Válka na Ukrajině je pro EU nepříjemná i proto, že odhaluje naše vlastní slabosti. Evropská unie je stále zranitelná v hybridní válce, dál ji brzdí právo veta,“ uvedl. „Tohle jsou výzvy, které budeme muset řešit už během debat o rozšiřování EU. Říká se, že Ukrajina se na vstup do Unie musí připravit, ale stejně důležité je i to, aby se na rozšiřování připravila sama EU,“ dodal Kolář.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
