„Noční můra každého dělostřelce.“ Ukrajina měla Česku poslat dopis: Darovaná munice je vadná?
Ukrajina si v dopise stěžovala Česku, že část dělostřeleckých granátů dodaných v rámci české muniční iniciativy vybuchuje předčasně, čímž ohrožuje ukrajinské vojáky i techniku. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt.
„Je to noční můra každého dělostřelce: granát nevybuchne kilometry daleko v nepřátelských pozicích, ale krátce poté, co opustí hlaveň děla. Právě to se stávalo vojákům na Ukrajině - s dělostřeleckými granáty, z nichž některé byly dodány v rámci české muniční iniciativy, ale také z USA,“ napsal Handelsblatt.
Ukrajinská vláda podle listu o těchto případech informovala Čechy v srpnu. „Během bojového použití výše uvedených nábojů“ došlo „k řadě výbuchů granátů ve vzdálenosti 20 až 60 metrů od ústí hlavně“, „v jejichž důsledku byl zraněn personál a poškozeny dělostřelecké systémy“, uvádí se v dopise ukrajinské strany, který má Handelsblatt k dispozici.
Podle Kyjeva za vysokou míru defektních projektilů mohou vadné rozbušky M515 a M51A5, které byly vyvinuty ještě během druhé světové války. V dodávce téměř 35.000 dělostřeleckých granátů jich předčasně explodovalo 0,05 procenta, tedy pět z každých 10.000 vystřelených nábojů.
Podle Handelsblattu byl tento typ munice dodaný na Ukrajinu v rámci české muniční iniciativy a také ze strany Spojených států.
Přispělo 15 zemí
Do české iniciativy, která shání pro Ukrajinu dělostřeleckou munici i v zemích mimo EU, do konce srpna přispělo 15 zemí. Před časem dorazila na Ukrajinu první zásilka zhruba 50.000 kusů munice. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Sama ČR přispěla téměř 866 miliony korun. Do konce roku by mělo být na Ukrajinu dodáno 500.000 kusů munice.
Deník Financial Times s odvoláním na českou společnost Czechoslovak Group (CSG), která jménem české vlády granáty v Africe nebo Asii pořizuje, koncem května uvedl, že zhruba polovina nakoupených dělostřeleckých nábojů nemohla být dodána na Ukrajinu tak rychle, jak bylo plánováno. U některých nábojů bylo totiž potřeba nahradit některé komponenty.
S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU přišel český premiér Petr Fiala na unijním summitu v únoru, tedy v době, kdy se Ruskem napadená země potýkala s akutním nedostatkem munice. Česko funguje jako zprostředkovatel a propojuje jednotlivé země s dodavateli vojenského vybavení.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
