Summit k míru na Ukrajině: Tlak stovky státníků na Rusko, Pavla doprovází Drábová
Do podhůří Alp se sjely desítky lídrů z celého světa. Důvod? Hledání cesty, jak dosáhnout míru na válkou zmítané Ukrajině. Česko reprezentuje prezident Petr Pavel a účast přislíbily i hlavy států nebo lídři významných světových hráčů. Summit o Ukrajině nebude schopen vyjednat mír pro tuto zemi, ale může inspirovat proces, který k němu bude směřovat, řekla před zahájením vrcholného setkání švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Summit má za cíl otevřít cestu k tomu, aby se Kyjev a Moskva sešly u jednacího stolu. „Cílem bude nalézt na nejvyšší politické úrovni co nejširší shodu na podmínkách spravedlivého, trvalého a uceleného míru na Ukrajině, a zahájit vlastní mírový proces,“ uvedla česká strana, kterou bude zastupovat prezident Pavel.
Cílem mírového summitu o Ukrajině je připravit základy pro přímá jednání mezi válčícími stranami, uvedla švýcarská prezidentka Viola Amherdová.
Tlak na Rusko
Zdroje z diplomacie pak uvádí, že jedním z bodů, kterého chtějí politici dosáhnout, je co nejširší shoda na podmínkách míru na Ukrajině. Základem má přitom být Charta OSN včetně suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. A také jde o to, že pokud se sejde dostatečně velká podpora napříč celým světem, může to vytvořit určitý tlak na Rusko, aby začalo konstruktivně jednat.
Amherdová poznamenala, že ruský útok na Ukrajinu narušil světový řád a způsobil nesmírné utrpení. „Ukrajina nikdy válku nechtěla, je to zločinná a absolutně nevyprovokovaná válka. Jediný, kdo ji chtěl, je Putin,“ prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
„Dnešek je dnem, kdy svět začíná přinášet spravedlivý mír blíž,“ prohlásil Zelenskyj na úvodním plenárním jednání, které v hotelovém komplexu nad Lucernským jezerem začalo vpodvečer. Promlouval při tom k zástupcům zhruba 90 zemí z celého světa. Ukrajinský prezident hovořil o „světové většině“, která si přeje spravedlivý mír, a nabídl dalším zemím, aby se do procesu zapojily v dalších fázích.
Zelenskyj se také vyjádřil k tomu, proč na akci není zastoupené Rusko. „Kdyby Rusko mělo zájem o mír, nebyla by žádná válka. My musíme spolu rozhodnout, co spravedlivý mír znamená,“ uvedl. „Když bude na stole akční plán, přijatý všemi a srozumitelný lidem, pak o něm budou informováni představitelé Ruska,“ dodal..
Summit vychází z 10bodového mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ovšem řešit se budou hlavně tři body: potravinové zabezpečení, návrat válečných zajatců a rukojmích a celková humanitární situace a také jaderná bezpečnost.
Poslednímu bodu se má na summitu věnovat i prezident Pavel, kdy má Česko spolupředsedat příslušné pracovní skupině. „Cílem je u všech partnerů, ať už z Evropy, či z jiných částí světa, posílit vědomí, že na zajištění bezpečnosti jaderných elektráren na Ukrajině máme zájem všichni,“ uvedl šéf prezidentova zahraničního odboru Jaroslav Zajíček. I proto je součástí české delegace vedle náměstka ministerstva zahraničí Jana Mariana (ten bude hostem pondělního Epicentra), také šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.
České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.
„Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.
Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.
Lipavský reagoval ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo na to. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.
Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.
FOTO: Zničená střecha domu ve Wyrykách nedaleko Lublinu v Polsku poté, co ruské drony narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu.
Macron, Scholz i Milei
Do poslední chvíle nebylo jasné, kolik státníků nakonec do Švýcarska dorazí. Nakonec jich je více než 90, například francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, ale třeba i argentinská hlava státu Javier Milei nebo kanadský premiér Justin Trudeau.
Kdo chybět bude, je zástupce Ruska, to už dopředu avizovalo, že se konference nezúčastní. Kvůli absenci Kremlu nedorazí ani čínský prezident Si Ťin-pching, byť ho k účasti vyzval Zelenskyj.
Co je ale pro summit velkou ztrátou, je absence americké hlavy státu Joe Bidena. USA budou zastupovat viceprezidentka Kamala Harrisová a Bidenův poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan.
„Mám za to, že mírový summit a ostatní lídři, kteří hledí na reakci Spojených států amerických, potřebují prezidenta Bidena. Jeho absenci by Putin jedině tleskal, osobně tleskal, a byl by to potlesk vestoje,“ kritizoval absenci Bidena Zelenskyj.
Napětí se stupňuje
Krátce před konáním summitu vyostřil situaci ruský prezident Vladimir Putin. Ten řekl, že podmínkou zahájení mírových rozhovorů s Kyjevem je stažení ukrajinských jednotek z Doněcké, Luhanské, Chersonské i Záporožské oblasti. Jde o regiony, které Rusko částečně okupuje. Navíc požaduje, aby se Ukrajina zavázala, že nevstoupí do NATO. Pak je prý Rusko připraveno přerušit palbu a jednat.
Jakmile to Kyjev učiní a zaváže se nevstoupit do NATO, Moskva přeruší palbu a bude připravena k jednání, cituje TASS ruského vůdce.
Zelenskyj pak přirovnal Putinův postup k tomu Adolfa Hitlera. „Tyto vzkazy jsou ultimátum,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro italskou televizi na otázku, co si myslí o Putinově podmínce. „On (Putin) chce tu část našich území, které okupuje (Rusko), ale i další část, která okupována není,„ uvedl Zelenskyj. „Těmto vzkazům nesmíme důvěřovat, protože Putin jde stejnou cestou. Nyní mluví o čtyřech regionech, dříve mluvil o Krymu a Donbasu,“ připomněl ukrajinský prezident.
