Ruské úřady zahájily trestní řízení proti Zelenskému. Důkaz zoufalství, reaguje Kyjev
Ruské úřady zahájily trestní řízení proti ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a umístily ho na seznam hledaných osob. Informovala o tom dnes agentura TASS s odkazem na oficiální záznamy ruského ministerstva vnitra. Ukrajinská diplomacie krok označila za beznadějné počínání ruského státního aparátu.
Databáze ministerstva uvádí, že je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hledaný podle článku trestního zákoníku, píše TASS. Na základě kterého ustanovení byl Zelenskyj na seznam hledaných osob umístěn, spis neupřesňuje.
„Je to důkaz zoufalství ruské propagandy a státní mašinérie, která neví, jak jinak by upoutala pozornost,“ uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí.
Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu v únoru 2022 zahájilo trestní řízení proti řadě ukrajinských a dalších evropských politiků. V únoru zařadilo na seznam hledaných osob estonskou premiérku Kaju Kallasovou a desítky dalších politiků a činitelů z pobaltských zemí, včetně šéfa úřadu estonské vlády Taimara Peterkopa či litevského ministra kultury Simonase Kairyse.
Moskva rovněž do seznamu hledaných osob zařadila prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana, který loni připravil zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli obvinění z válečných zločinů.
„Připomínáme, že na rozdíl od bezcenných ruských oznámení je zatykač ICC na ruského diktátora Vladimira Putina pro podezření z válečných zločinů zcela reálný a platný ve 123 zemích světa,“ doplnila v reakci na krok ruských úřadů ukrajinská diplomacie.
„Informace polských spojenců o tom, že za sabotáží na železniční trati Varšava-Lublin stály ruské tajné služby, jsou mimořádně znepokojivé. Rusko se k nám chová otevřeně nepřátelsky a dlouhodobě oslabuje bezpečnost a stabilitu Evropy. Nesmíme být naivní a podceňovat rizika, kterým čelíme. Je naší povinností posilovat naši obranu, investovat do bezpečnosti, spolupracovat se spojenci a být připraveni čelit podobným útokům. Měla by to mít na paměti i nová vláda,“ uvedl končící český premiér Petr Fiala na adresu formujícího se uskupení ANO, SPD a Motoristů. To je skeptické k další podpoře Ukrajiny a rostoucím investicím do obrany, jak se k nim končící kabinet zavázal v souvislosti s požadavky Severoatlantické aliance.
Ze sabotáže na polské železniční trati, která slouží mimo jiné k přepravě zbraní pro Ukrajinu, jsou podezřelé dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Prohlásil to dnes polský premiér Donald Tusk před polskými poslanci. Podezřelí podle něj hned po sabotáži odcestovali z Polska.
Z polského vyšetřování vyplývá, že sabotáž spáchali „dva ukrajinští občané, spolupracující již delší dobu s ruskými zvláštními službami“, uvedl Tusk podle televize TVN 24. Oba podezřelí po sabotáži spáchané u vsi Mika opustili zemi přes hraniční přechod v Terespolu na hranici s Běloruskem, odkud do Polska přicestovali. Stalo se tak ještě dříve, než se podařilo zjistit jejich totožnost, uvedl premiér. V minulosti byl jeden odsouzen ve Lvově ze sabotáže spáchané na Ukrajině, druhý podezřelý pochází z Donbasu na východě Ukrajiny. Jména podezřelých premiér s odvoláním na probíhající operace neuvedl.
Rusko a Spojené státy jednaly o možnosti další výměny vězňů, řekl serveru Axios Kirill Dmitrijev, který je hlavním vyjednavačem ruského prezidenta Vladimira Putina. Jeden z amerických činitelů to serveru potvrdil, řekl ale, že výměna se neuskuteční bezprostředně.
„Setkal jsem se s některými americkými činiteli a členy Trumpova týmu ohledně některých záležitostí humanitárního charakteru, jako třeba možných výměn vězňů, na kterých americká strana pracuje,“ uvedl Dmitrijev. Podle Axiosu o tom ruský vyjednavač diskutoval mimo jiné s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem.
