Vatikán krotí slova o bílé vlajce. Papež prý nevyzývá ke kapitulaci. Z Ukrajiny přišla ostrá reakce
Papež František v rozhovoru se švýcarskou televizní stanicí nevyzýval Ukrajinu ke kapitulaci, ale spíše volal po příměří a odvaze zahájit jednání, vysvětlil dnes podle agentury ANSA mluvčí Vatikánu Matteo Bruni. Papež ve zmíněném rozhovoru hovořil o potřebě vyvěsit "bílou vlajku". Interview má být odvysíláno až 20. března, agentura Reuters ale už v sobotu část zveřejnila. Proti papežovým výrokům se dnes ostře vymezil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Papež byl v rozhovoru tázán na svůj postoj v debatě mezi těmi, kteří říkají, že by se Ukrajina měla vzdát, protože není schopna vypudit ruské síly, a těmi, kteří tvrdí, že by to legitimizovalo právo silnějšího. Tazatel v rozhovoru použil termín „bílá vlajka“. Papež na to podle Reuters zareagoval slovy, že „nejsilnější je ten, kdo zhodnotí situaci, pomyslí na lidi, má odvahu k bílé vlajce a jedná“.
Mluvčí Vatikánu v neděli podotkl, že papež termín „bílá vlajka“ zopakoval v reakci na novinářskou otázku. „Papež používá výraz bílá vlajka, reaguje na obraz navozený tazatelem, aby poukázal na zastavení násilností a na příměří dosažené díky odvaze vyjednávat,“ sdělil Bruni.
Vatikánský mluvčí také zdůraznil, že jinde v rozhovoru papež řekl, že „vyjednávání nikdy není kapitulací“.
Papežovy výroky dnes ostře zkritizoval ukrajinský ministr zahraničních věcí Kuleba. „Naše vlajka je žlutá a modrá. To je vlajka, pod níž žijeme, umíráme a vítězíme. Žádné jiné vlajky bychom vyvěšovat neměli,“ napsal na sociální síti X. Kuleba také v odkazu na papežova uvedl, že „nejsilnější je ten, kdo v boji mezi dobrem a zlem stojí na straně dobra a nesnaží se obě strany klást na jednu roveň a nazvat to jednáním“.
Zelenskyj chce mírový plán
Ukrajina zatím jednání s účastí Ruska odmítá a tvrdí, že je nejprve potřeba vypracovat mírový plán. V tomto smyslu se po pátečním jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyjádřil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V únoru Zelenskyj řekl, že by si přál uspořádání mírového summitu ve Švýcarsku, kde by Ukrajina spolu s partnery takovýto plán vypracovala, a posléze ho představila Rusku.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová agentuře ANSA v reakci na papežovo vyjádření sdělila, že svatý otec nemluvil ke Kyjevu, ale k Západu. Ten totiž podle ní Ukrajinu využívá jako nástroj pro vyplnění svých cílů. „Chápu to tak, že papež vyzývá Západ, aby upustil od svých ambic a přiznal, že se pletl,“ citovala Zacharovovou ANSA. Ruská ozbrojená agrese vůči sousední zemi už trvá déle než dva roky.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
