Ruský oligarcha Fridman nabízí Ukrajině miliardu dolarů. Chce se vymanit ze sankcí

„Maďarsko je suverénní země. O našem energetickém mixu rozhodujeme my. Zadruhé nemáme žádnou jinou možnost. Máme možnost odebírat něco přes Chorvatsko, ale to není dostatečné. Potřebujeme hlavní plynovod a tím je ten ruský,“ maďarský premiér Viktor Orbán při zasedání Evropské rady v Dánsku.

Vymezil se tak vůči požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa (jakkoli se prezentují jako velcí přátelé a ideoví spřízněnci), aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.

Postup ruské armády na Ukrajině se v září opět zpomalil, zejména v Doněcké oblasti na východě země, vyplývá z analýzy AFP. Během září Rusko dobylo 447 kilometrů čtverečních, v srpnu 594 kilometrů čtverečních. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Na konci září Moskva plně nebo částečně ovládala 19 procent ukrajinského území. Přibližně sedm procent, včetně Krymu a částí Donbasu, ovládlo Rusko ještě před vpádem svých vojsk do sousední země v únoru 2022.

Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) smlouvu o půjčce 300 milionů eur (zhruba 7,3 miliardy Kč) na nákup plynu před topnou sezonou. S odkazem na sdělení ukrajinského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Naftohaz se teď snaží zabezpečit si finance na nákup dostatečných zásob plynu pro letošní zimu vzhledem k tomu, že ruské útoky vedly na Ukrajině k poklesu produkce plynu o 40 procent.

„Částka 300 milionů eur od EIB představuje výraznou a praktickou podporu, která nám pomůže zajistit energetickou odolnost země před zimou,“ uvedl Naftohaz. Dodal, že plní podzemní zásobníky plynu podle plánu a blíží se k dosažení cílové úrovně zásob.

Pro topnou sezonu, která začne v polovině října, potřebuje Ukrajina podle tamní vlády nejméně 13,2 miliardy krychlových metrů plynu. Naftohaz uvedl, že za peníze z úvěru od EIB bude moci nakoupit zhruba 0,6 miliardy krychlových metrů plynu

Maďarsko chce mít s Ukrajinou pouze strategickou dohodu. Ukrajinci jsou hrdinský národ, musíme je podporovat, členství v EU je ale příliš, řekl premiér Viktor Orbán na evropské radě.

„Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a summitu Evropského politického společenství z důvodů zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad slovenské vlády. Více informací neposkytl.

Fico loni v květnu přežil pokus o atentát, když na něj po výjezdním zasedání vlády ve slovenské Handlové z bezprostřední blízkosti střílel útočník a vážně ho zranil. Premiérovi způsobil poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico kvůli vážným zraněním podstoupil operace.

Za podporu Ukrajiny by neměli platit jen evropští daňoví poplatníci, ale je to Rusko, které by mělo nést odpovědnost, uvedla při příjezdu na dnešní summit EU v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jedním z hlavních témat schůzky je plán Komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. 

„Žijeme v neklidných časech. Rusko testuje naše odhodlání,“ řekla von der Leyenová novinářům. Ohledně použití zmrazených ruských aktiv v Evropě podle ní existuje „právně podložený způsob“, jak tyto finance využít. Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.

Po útoku ukrajinského dronu zemřel šéf ruské okupační správy v ukrajinské Nové Kachovce Vladimir Leonťjev. Uvedl to dnes Moskvou dosazený gubernátor okupované části jihoukrajinské Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ukrajinské soudy proruského funkcionáře dříve odsoudily k mnohaletým trestům za válečné zločiny.

„V Nové Kachovce bylo v důsledku útoků dronů poškozeno sídlo městské rady. Zahynul Vladimir Leonťjev,“ napsal Saldo na telegramu. Dodal, že dvě další ženy byly se zraněními převezeny do nemocnice. Leonťjeva nazval „jedním z prvních příznivců strany Jednotné Rusko“ v Chersonské oblasti.

Kyjev se k útoku dosud nevyjádřil. Ukrajinská média označují 61letého Leonťjeva, který byl podle ruských zdrojů zabit ukrajinským bombardovacím dronem zvaným baba Jaga, za kolaboranta.

„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.

Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.

Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.

V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.

„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.

Evropa se podle dánské premiérky nachází v nejobtížnější a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války. Musíme čelit hybridní válce, dodala Mette Frederiksenová, hostitelka dnešního zasedání Evropské rady a zítřejšího summitu Evropského politického společenství.

„Vítáme nový návrh Evropské komise a podporujeme také využití zmrazených ruských aktiv, protože Rusko musí platit a podílet se na splácení škod, které v důsledku jeho agresivní politiky vznikají,“ řekl před odletem na zasedání Evropské rady v Kodani český premiér Petr Fiala (ODS).

Česko podle něj prosazuje také rychlejší přijetí dalšího balíčku protiruských sankcí včetně zákazu dovozu LNG a dlouhodobě žádá o omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Premiér připomněl, že v úterý vláda schválila návrh, podle nějž držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. 

Nouzové generátory jsou v Záporožské jaderné elektrárně prozatím dostatečné a jsou využity pouze některé z nich, uvedla ruská okupační správa ukrajinského atomového zařízení. Dodala, že vše funguje normálně. Největší evropská jaderná elektrárna je už déle než týden odpojena od vnější elektrické sítě a chlazení jejích odstavených reaktorů zajišťuje proud vyráběný generátory.

Později ruská správa elektrárny podle Reuters uvedla, že situace v zařízení je pod kontrolou, úroveň radiace je normální, ale je důležité, aby bylo co nejdříve obnoveno vnější napájení. Mluvčí ruské správy Záporožské jaderné elektrárny Jevgenija Jašinová dnes podle ruské agentury RIA Novosti řekla, že elektrárna byla 23. září odpojena od vnějšího elektrického napájení kvůli ostřelování ukrajinskou armádou.

Kyjev naopak viní z odpojení elektrárny od sítě ruské ostřelování a uvádí, že kvůli tomu nelze elektrické vedení opravit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý varoval, že situace v zařízení je kritická. „Kvůli ruskému ostřelování je elektrárna odpojena od proudu, od elektrické sítě. Je napájena dieselovými generátory. To je mimořádné. Generátory ani elektrárna na to nejsou navrženy a nikdy v tomto režimu tak dlouho nepracovaly. Máme už informace, že jeden z generátorů selhal,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Rafinerii v ruské Jaroslavli v noci na dnešek zachvátil požár, který se mezitím hasičům podařilo dostat pod kontrolu. Uvedly to dnes místní úřady. Podle gubernátora Jaroslavské oblasti Michaila Jevrajeva nejde o důsledek ukrajinského útoku. Agentura Interfax uvedla, že provoz nebyl narušen.

„Dnes na území závodu na zpracování ropy vypukl požár. Obyvatelé měli obavy, že by mohlo jít o důsledek nepřátelského útoku dronů. To se však nestalo. Dnes nebyly zaznamenány žádné útoky bezpilotních prostředků,“ napsal Jevrajev na telegramu. Požár má podle něj technickou příčinu.

Ministerstvo pro mimořádné situace v Jaroslavské oblasti, která se nachází severovýchodně od Moskvy, ruské státní agentuře TASS sdělilo, že hasičům se podařilo požár lokalizovat. Zachvátil na 200 metrů čtverečních rafinerie. Na místě zasahuje bezmála 100 hasičů a 32 kusů techniky.

Ruský útok v noci zasáhl charkovské Barabašovo, jedno z největších tržišť Evropy. 

Pokles aktivity ruského zpracovatelského průmyslu v září zrychlil. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global. Podle průzkumu zrychlil pokles výroby i nových zakázek a obnovil se pokles zaměstnanosti v odvětví.

Index celkové aktivity ve zpracovatelském sektoru se snížil na 48,2 bodu ze srpnových 48,7 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Objem výroby negativně ovlivnil rychlejší pokles nových zakázek. Snížená produkce pak vedla k poklesu zaměstnanosti,“ uvedla společnost S&P Global. „Naděje na oživení poptávky nicméně vedly k nárůstu optimismu ohledně vyhlídek na příštích 12 měsíců na čtyřměsíční maximum,“ dodala.

Ruský kombinovaný vzdušný útok na východoukrajinské město Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Oleh Syněhubov.

V obci Velyka Šapkivka nedaleko frontového města Kupjansk zemřel 64letý muž. V samotném Charkově bylo zraněno pět lidí, další pak ve vesnici Piščanka, uvedl Syněhubov. Rusko podle něj k útoku použilo drony, letecké pumy KAB a rovněž střely dosud neupřesněného typu.

Při záplavách v jihoukrajinském městě Oděsa a přilehlé oblasti zemřelo nejméně devět lidí, z toho jedno dítě. Uvedly to dnes ráno místní záchranné složky. Stovky dalších osob byly evakuovány.

Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.

Mluvčí místních záchranářů Maryna Averinová podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že týmy, celkem 255 záchranářů s 68 kusy techniky, poskytují pomoc potřebným už přibližně 24 hodin.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Neformální summit Evropské unie, který se dnes koná v Kodani, se bude zabývat dvěma hlavními tématy – společnou evropskou obranou a podporou Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla prezidentům a premiérům unijních zemí nastínit plán zvýšení obranné připravenosti EU do roku 2030. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou šéfové států a vlád diskutovat o možnostech, jak posílit evropskou obranu, více spolupracovat a zvýšit produkci obranného průmyslu.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Situace okupované Záporožské jaderné elektrárny, která je už týden odpojena od sítě, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, varuje Zelenskyj.

V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.

Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.

Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později oznámil, že počet raněných stoupl na 28 a že jsou mezi nimi i desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka.

„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Ruské drony podle starosty města Boryse Filatova poškodily dvě desítky obytných domů, zdravotní středisko, zubní ordinaci, muzeum, gymnázium a univerzitní budovy.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět. ČTK o tom dnes za Globsec informoval Filip Nerad.

Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.

Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Poškozený je také bytový dům, dále kolej a kulturní centrum.

Rusko vyhostí rakouského diplomata v reakci na to, že Vídeň nařídila opustit rakouské území ruskému diplomatovi. Dnes o tom podle ruských tiskových agentur informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě.

„Tradičně reagujeme na všechny takové kroky. Rakouská strana už byla o našich protiopatřeních informována,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová.

Agentura RIA Novosti napsala, že diplomat vyhoštěný z Rakouska už alpskou zemi opustil.

Diplomatický incident souvisí s nedávno zveřejněným rozhodnutím rakouské ropné, plynárenské a chemické skupiny OMV, která propustila jednoho ze svých manažerů pro podezření, že prováděl špionáž ve prospěch Ruska. 

V Krasnojarsku na jihu Sibiře zadrželi novinářku Světlanu Chustikovou kvůli podezření ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Za to podle ruských zákonů hrozí až desetileté vězení. Informuje o tom například server Rádia Svoboda, pro které Chustiková v minulosti pracovala.

Kdy konkrétně byla novinářka zadržena, není jasné, uvádí Rádio Svoboda, podle kterého vyšetřovací výbor o věci informoval dnes ráno. Podle vyšetřovatelů Chustiková v květnu 2023 napsala pro médium označené v Rusku za zahraničního agenta materiál obsahující „zjevně nepravdivé informace“ o činnosti ruských vojáků během války na Ukrajině. Vyšetřování ukázalo, že Chustiková spolupracovala s Rádiem Svoboda, konkrétně se serverem Sibir.Realii.

Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz vstupu do ČR pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů, kteří nejsou akreditováni v ČR, za další šílené opatření. Ruské ministerstvo zahraničí zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, uvedla mluvčí Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS.

Česká vláda dnes schválila návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu), že držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do ČR. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezidentem Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují „mužské“ standardy fyzické zdatnosti.

V přístavu Pej-chaj na jihu Číny zakotvil další tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského terminálu Arctic LNG 2. Pokud zahájí vykládku, bude to už sedmý náklad LNG z projektu, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. S odkazem na data o pohybu lodí podle služby Kpler a firmy LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko dál vyváží i značné objemy ropy, i když americký prezident Donald Trump se snaží státy přesvědčit, aby ropu a plyn z Ruska nenakupovaly.

Tanker Arctic Vostok 30. srpna vyzvednul zkapalněný zemní plyn ze skladovacího zařízení na Kamčatce a pak zamířil k terminálu Pej-chaj v jihočínské autonomní oblasti Kuang-si, uvádí Kpler. Data společnosti LSEG ukazují, že tanker naložil zkapalněný plyn 6. září.

„Naše skupina specialistů zahájila misi v Dánsku, kde sdílí ukrajinské zkušenosti v boji proti dronům. Naši vojáci přijeli, aby se zúčastnili společných cvičení s partnery, která by se mohla stát základem pro nový systém obrany proti ruským i jakýmkoliv jiným dronům,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Ukrajina má podle něj momentálně největší zkušenosti s bojem proti dronům v Evropě. „Ukrajinští odborníci a naše technologie se mohou stát klíčovým prvkem budoucí 'evropské zdi proti dronům',“ dodal ukrajinský prezident.

V uplynulých dnech Dánsko, nynější předsednická země EU, čelilo několika dronovým incidentům. Ukrajina, která se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi, má rozsáhlé zkušenosti s obranou proti dronům v důsledku jejich rozšířeného využívání na bojišti.

Dánsko kvůli hrozbě sabotáže a hybridních útoků zvýšilo úroveň zabezpečení svých energetických zařízení, informovalo ministerstvo energetiky. Země v předchozích dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť.

„Obáváme se, že někdo ohrozí naše dodávky energie, a stát bez energie je stát, který nefunguje,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. Dánské úřady zvyšují zabezpečení na druhou nejvyšší úroveň, což povede ke zvýšení dohledu a omezení přístupu k energetické infrastruktuře. Naposledy Dánsko přistoupilo k podobnému opatření v září 2022 po sabotáži plynovodu Nord Stream v Baltském moři.

„Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie,“ řekl komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. „A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí.“ 

NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Země na východním křídle Evropské unie se shodly na potřebě „dronové zdi“, uvedl unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Evropa musí rázně a jednotně reagovat na vpády ruských dronů na našich hranicích,“ řekla dnes též předsedkyně Eurokomise Ursula von der Leyenová.

„Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku,“ informovala polská rozhlasová stanice RMF FM. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.

Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly poškozeny při sérii explozí v září 2022, tedy sedm měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů, které se staly symbolem závislosti Německa na ruském plynu.

OBRAZEM: Provizorní zajištění obytných domů poškozených ruským úderem na Kyjev.

Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) dnes schválila vláda, oznámil na tiskové konferenci. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací.

Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 65 drony různých typů, z nichž 46 zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana. Na 19 ruských dronů zasáhlo celkem šest lokalit.

Jednou z nich je podle dnešního vyjádření společnosti Černihivoblenergo energetická infrastruktura v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. „Více než 26.000 odběratelů ve městě Bobrovycja a přilehlých obcích je bez dodávek elektřiny,“ uvedla firma.

„Operátoři 59. samostatné útočné brigády 'Dravci výšin' zničili FPV dronem helikoptéru Mi-8,“ chlubí se videem dronové síly ukrajinské armády zvané „Maďarovi ptáci“. A to přímo za letu. Podle deníku The Kyiv Independent to bylo v Doněcké oblasti u obce Kotljarivka.

Okresní soud v Přímořském kraji na ruském Dálném východě prodloužil do 3. listopadu vazbu francouzskému cyklistovi Sofianovi Sehilimu, který se pokusil překonat světový rekord v nejrychlejším přejetí Evropy a Asie. Čtyřiačtyřicetiletého vytrvalostního cyklistu zatkli podle médií začátkem září na rusko-čínské hranici a ruské úřady ho obvinily z nelegálního překročení hranice. Hrozí mu až dva roky vězení.

Sehili podle AFP mířil z portugalského Lisabonu do Vladivostoku na ruském Dálném východě. Pro vstup do Ruska měl elektronické vízum, ale údajně se pokusil překročit hranici na přechodu určeném pouze pro ruské a čínské občany a poté na jiném místě, kde je přecházení hranic pěšími zakázáno, citovala AFP už dříve ruského činitele.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Jakuba Netíka, a potvrdil tak podmíněný trest za schvalování zločinu proti míru. Netík na facebooku opakovaně obhajoval ruskou invazi na Ukrajinu. V dovolání uváděl, že šlo o politické projevy, a poukazoval na princip názorové plurality, která je základním kamenem demokracie. NS však zdůraznil, že Rusko se bez pochybností dopustilo zločinu proti míru a Netík jej schvaloval, za což poprávu dostal trest. Rozhodnutí je zpřístupněné v databázi soudu.

„Obviněný není volán k trestní odpovědnosti za prosté šíření dezinformací v rámci veřejné diskuse, nýbrž za opakované veřejné schvalování ruské agrese jako nástroje spravedlnosti s jasnými prvky vyvolávajícími nenávist vůči části Ukrajinců,“ stojí v rozhodnutí NS.

Soud v Litoměřicích uložil Netíkovi 15 měsíců s podmínečným odkladem na tři roky, Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek potvrdil. Poté si Netík vyslechl souhrnný trest 27 měsíců odkladem na čtyři roky za vyhrožování ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN), dalším politikům a bývalému radnímu České televize Zdeňku Šarapatkovi.

Návrh použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině neznamená jejich zabavení, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajina by podle ní úvěr splatila, jakmile by jí Rusko nahradilo škody způsobené současnou ozbrojenou agresí.

Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Šéfka komise se nyní bude snažit pro návrh získat podporu ostatní prezidentů a premiérů zemí unie, kteří se sejdou ve středu na neformálním summitu EU v Kodani.

Německý kancléř Friedrich Merz odpovídal na otázku, jak hodnotí riziko války pro Německo: „Chci to říct jednou větou, která je možná na první pohled trochu šokující, ale myslím ji tak, jak ji říkám: Nejsme ve válce, ale nejsme také v míru,“ prohlásil. Svět podle něj prochází zásadními změnami, kdy světový řád založený na pravidlech nahrazuje čistá mocenská politika. „Jsme ve zcela jiném světě,“ vysvětlil.

Ruský dron v noci na dnešek zasáhl obytný dům v obci Černeččyna v Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Zemřeli dva dospělí a jejich dvě malé děti. Informoval o tom list Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa místní vojenské správy Oleha Hryhorova.

„Nepřítel cíleně zaútočil útočným bezpilotním letounem na obytný dům,“ napsal Hryhorov. „V tomto domě žil manželský pár se dvěma malými dětmi. Bohužel se nikomu nepodařilo zachránit,“ dodal s tím, že dětem byly čtyři a šest let.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruský prezident Vladimir Putin označil válku proti Ukrajině za spravedlivou a oprávněnou bitvu, ve které ruské síly vítězí. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Ruská armáda vpadla na Ukrajinu na Putinův rozkaz 24. února 2022, invazi Moskva označuje za speciální vojenskou operaci k demilitarizaci a denacifikaci sousední země.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.

Ruské ministerstvo obrany vpodvečer uvedlo, že jeho síly získaly kontrolu nad obcí Zarične v regionu města Kramatorsk, v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Moskva pro obec používá jméno Kirovsk, které nesla do roku 2016.

Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna je už šest dní bez vnějších zdrojů elektrické energie, uvedl dnes na X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který situaci označil za kritickou.

Grossi v příspěvku zveřejnil fotografii ze setkání s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou na bezpečnostním fóru ve Varšavě. „Bavili jsme se o kritické situaci v Záporožské jaderné elektrárně, teď šest dní bez vnějšího zdroje elektřiny. MAAE pracuje na obnovení dodávek, aby zajistila jadernou bezpečnost,“ napsal ke snímku Grossi.

O tom, že elektrárna, která je nyní pod ruskou kontrolou, přišla o dodávky elektřiny, MAAE informovala minulý týden v úterý s tím, že příčiny výpadku vyšetřuje. Poznamenala také, že se tak stalo už podesáté od začátku války na Ukrajině.

„Když tuto válku prohrajeme, dopadnou následky nejen na naši generaci, ale i na další generaci v Polsku, v Evropě, ve Spojených státech, všude na světě,“ poznamenal polský premiér Donald Tusk na bezpečnostním fóru ve Varšavě. A vyjádřil přesvědčení, že ruská agrese na Ukrajině je součástí politického projektu s cílem podmanit si jiné národy.

Iráčanovi, který organizoval nábor ozbrojenců pro Rusko, udělil soud v jeho vlasti doživotí - porušil irácké zákony proti nelegální migraci. Není jasné, kolik lidí se podařilo odsouzenému muži naverbovat do ruských řad.

„Vytvořil skupiny a vyslal je bojovat do zahraničních zemí výměnou za finanční kompenzaci,“ uvedl soud. Podle zdrojů agentury AP odsouzený vysílal muže bojovat po boku ruské armády na Ukrajině.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého má být během letošního podzimního odvodu povoláno do armády k povinné vojenské službě 135.000 mužů ve věku od 18 do 30 let, tedy o 2000 více než loni touto dobou. Informoval o tom dnes nezávislý server Meduza s odvoláním na oficiální stránky, kde ruské úřady zveřejňují zákony a dekrety.

Podzimní odvod potrvá od 1. října do 31. prosince, píše Meduza a připomíná, že loni během podzimního odvodu Rusko povolalo do vojenské služby 133.000 branců a během letošního jarního odvodu 160.000 mužů. Server The Moscow Times tehdy napsal, že jde o největší odvod do armády za posledních 14 let, loni na jaře úřady povolaly do služby v armádě 150.000 mužů.

Maďarský premiér Viktor Orbán dnes podle agentury AFP řekl, že Ukrajina není suverénní a nezávislou zemí a v chodu ji udržuje Západ. Zároveň bagatelizoval stížnosti Kyjeva ohledně toho, že ukrajinský vzdušný prostor minulý týden narušily zřejmě maďarské drony.

Incident s drony podle Orbána žádný význam nemá a maďarské ministerstvo obrany obvinění ze strany Kyjeva odmítlo. „Ale řekněme, že dron by několik metrů letěl nad ukrajinské území. No a co? Ukrajina není nezávislá země. Ukrajina není suverénní země,“ řekl Orbán v podcastu mluvčího své strany Fidesz. Dodal, že „my držíme Ukrajinu nad vodou; Západ ji drží nad vodou; my jí dáváme zbraně“.

Letošním laureátem Ceny Václava Havla je ukrajinský novinář Maksym Butkevyč, oznámil dnes předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Teodoros Rusopulos. Cenu si Butkevyč po propuštění z ruského zajetí mohl převzít osobně.

Dalšími dvěma finalisty byli novinářka Mzia Amaglobeliová z Gruzie a ázerbájdžánský žurnalista Ulvi Hasanli.

Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) dnes na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.

Lipavský zveřejnil fotografie, jak vypadá česká ambasáda v Moskvě po činu vandalů. „Každý stát musí zajistit ochranu diplomatů a bezpečnost zastupitelských úřadů. Tento útok je nepřijatelný,“ napsal šéf české diplomacie.

Česko-ruské vztahy jsou zejména kvůli pokračující válce na Ukrajině už několik let na bodu mrazu.

Rusko zatím nebude hodnotit nedělní parlamentní volby v Moldavsku, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Obvinil také úřady v Kišiněvě, že Moldavanům v Rusku bránily se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS).

Peskov řekl, že vyjadřovat se k volbám v Moldavsku považuje za předčasné. „Nejprve by se v tom měli vyznat sami Moldavané,“ uvedl a bez dalších podrobností dodal, že některé politické síly hovoří o možných porušeních volebních pravidel.

Rusko nepotřebuje válku s nikým a Evropa si ji nemůže dovolit, napsal dnes na platformě telegram bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který v současnosti působí jako místopředseda ruské bezpečnostní rady. Konflikt je ovšem stále možný a mohl by přerůst ve válku s použitím zbraní hromadného ničení, uvedl Medveděv, který je v posledních letech známý ostrými výrazy na adresu Západu, radikálními vyjádřeními a opakovaným vyhrožováním atomovou válkou.

Británie už je možná ve válce s Ruskem, uvedla dnes bývalá šéfka tajné služby MI5 Eliza Manninghamová-Bullerová s odkazem na rozsáhlé kybernetické útoky a další nepřátelské aktivity organizované Moskvou. Situace se podle ní změnila od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022, informoval server The Guardian.

Manninghamová-Bullerová, která vedla britskou bezpečnostní agenturu v letech 2002 až 2007, souhlasí s expertkou na Rusko a zpravodajské služby Fionou Hillovou, podle níž je Moskva ve válce se Západem. „Myslím, že může mít pravdu, když říká, že jsme ve válce s Ruskem,“ řekla bývalá zpravodajka.

Rusko neuspělo ve snaze o destabilizaci Moldavska, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na vítězství proevropské Strany akce a solidarity (PAS) v moldavských parlamentních volbách. Informují o tom agentury.

„Rusku se nepodařilo destabilizovat Moldavsko navzdory obrovským výdajům, obrovským zdrojům, které vydalo na to, aby ho podkopalo a zkorumpovalo všechno, co se dá,“ řekl Zelenskyj prostřednictvím videospojení na bezpečnostní konferenci ve Varšavě.

Předseda Evropské rady António Costa se snaží získat podporu členských států EU pro zefektivnění přijímání nových členů Evropské unie a prolomení současné patové situace ohledně potenciálního členství Ukrajiny a Moldavska. Stávající pravidla vyžadují, aby každou fázi přístupového procesu podpořilo všech 27 zemí EU jednomyslně, Costa se snaží prosadit možnost schválení jen kvalifikovanou většinou států, a tak obejít nynější veto maďarského premiéra Viktora Orbána. Informoval o tom bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s odvoláním na informace od rozvědky. V neděli zdůraznil, že je proto důležité, aby západní sankce tvrdě dopadly na ruskou flotilu tankerů.

Čtyři lidé zemřeli při dronových útocích v Moskevské a Belgorodské oblasti, oznámili dnes gubernátoři těchto dvou ruských regionů. Ukrajinská armáda v noci na dnešek zřejmě jednou nebo více střelami zaútočila na závod vyrábějící elektroniku v Brjanské oblasti sousedící s Ukrajinou. Podle ruskojazyčného servisu BBC o tom informovaly různé ukrajinské telegramové kanály, ruská strana to zatím nepotvrdila ani nevyvrátila.

Ruské oblastní město Belgorod se načas ocitlo bez elektřiny po ukrajinském útoku na místní teplárnu, informovala nejprve místní média. Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov potvrdil problémy s dodávkami elektřiny po útoku na infrastrukturu. Později informoval o dvou raněných při ukrajinském ostřelování města, které se nachází na západě Ruska, asi 40 kilometrů od hranic s Ukrajinou.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc. 

Americký viceprezident J. D. Vance v neděli v televizi Fox News potvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o prodej řízených střel Tomahawk evropským zemím, aby je mohly předat Kyjevu, píše BBC. Zelenskyj sám uvedl, že se na to prezidenta Donalda Trumpa zeptal v pátečním rozhovoru pro Axios.

Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.

„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na telegramu.

Počet zraněných při ruském ostřelování v Záporoží v oblasti vzrostl na 42, píše server BBC.

Náčelník Záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na sociálních sítích informoval, že po ostřelování již 42 lidí v regionu vyhledalo lékařskou pomoc.

FOTO: Následky nočního ruského útoku na Kyjev, 28. 9. 2025. 

Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že v okupovaném Melitopolu zabila ruské operátory dronů. Píše o tom Kyiv Independent.

HUR tvrdila, že exploze otřásla střeženou vojenskou základnou na letišti v okupovaném Melitopolu a zničila dodávku UAZ-452 ze sovětské éry a nejméně čtyři řidiče, kteří se údajně nacházeli uvnitř vozidla.

Kyiv Independent nemohl toto tvrzení nezávisle ověřit, protože informací z okupovaných území je málo. HUR nezveřejnila další podrobnosti o operaci.

Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.

Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.

Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.

„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.

„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.

Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.

Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.

„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.

V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.

Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.

Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.

„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.

Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.

NATO včera slíbilo posílení své mise v Baltském moři poté, co dánské ozbrojené síly uvedly, že v noci na sobotu byly poblíž vojenských zařízení země spatřeny neidentifikované drony.

Dánská armáda dnes ráno oznámila, že v noci na neděli byly nad dánskými vojenskými objekty pozorovány další drony.

„Ozbrojené síly mohou potvrdit, že v noci byly na několika svých stanovištích pozorovány drony. Bylo nasazeno několik kapacit,“ uvedla podle deníku The Guardian armáda v nedělním prohlášení, aniž by poskytla další podrobnosti.

Ruské ministerstvo obrany podle BBC uvedlo, že v noci 28. září zahájily ruské ozbrojené síly „masivní úder přesnými zbraněmi dlouhého doletu“ (tj. raketami) a útočnými drony „proti podnikům ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu používaným v zájmu ukrajinských ozbrojených sil, jakož i proti infrastruktuře vojenských letišť“.

Stejně jako všechna předchozí prohlášení o kombinovaných úderech obsahuje prohlášení ruské armády tvrzení: „Cíle úderu byly dosaženy, všechny určené objekty byly zasaženy.“

Ruské ministerstvo obrany se ke čtyřem úmrtím v Kyjevě, včetně dvanáctileté dívky a dvou lidí, kteří se nacházeli v Kardiologickém ústavu, nevyjadřuje.

„Kyjevská oblast: Podle aktualizovaných údajů bylo zraněno 31 lidí, včetně tří dětí. Požáry a škody byly hlášeny v okresech Bělocerkovského, Fastovského, Bučského, Obuchovského a Boryspilského regionu,“ uvedla Státní záchranná služba.

„Práce na odstraňování následků raketových útoků v okresech Buča a Bělocerkovskij pokračují,“ uvádí se v prohlášení.

V Kyjevské oblasti nebyly hlášeny žádné oběti. V Kyjevě úřady hlásily čtyři úmrtí při masivním nočním útoku, zatímco starosta Vitalij Kličko informoval o 14 zraněních.

„Jeden z nich je ve vážném stavu,“ řekl Kličko. „Odklízejí trosky z poškozeného bytového domu v Solomenské čtvrti, kde se částečně zřítily podlahy.“

Mezitím je v Záporoží podle Ivana Fedorova, náčelníka regionální vojenské správy, již známo 31 zraněných v důsledku ranního útoku. Dodal, že 10 lidí bylo převezeno do nemocnice.

Vládní politici odsoudili ruský útok na Ukrajinu. Lipavský chce pokračovat v muniční iniciativě, Farský a Válek varovali před zvolením zastánců Ruska.

Rusko při nočním útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 500 dronů a přes 40 raket. Při útoku přišli o život nejméně čtyři lidé a byla poškozena civilní infrastruktura. Uvedl to na sociální sítí Telegram Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Moskva chce pokračovat v boji a zabíjení a zaslouží si pouze nejtvrdší tlak ze strany světa,“ napsal Zelenskyj.

Při ruském nočním útoku na Kyjev zemřeli nejméně čtyři lidé, včetně 12leté dívky. Další nejméně tři desítky lidí byly zraněny, uvedly úřady.

Kyjev se dnes nad ránem stal terčem jednoho z největších ruských bombardování od začátku války, podle ukrajinských činitelů útočily stovky dronů a raket. Nad celou zemí byl dnes od 5:00 SELČ vyhlášen letecký poplach, podle úřadů bylo nejméně devět lidí zraněno. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Diplomatické snahy ukončit konflikt zatím selhaly, Moskva nebyla ochotna přistoupit na návrhy příměří.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v neděli ráno, dobrou noc. 

Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

Severoatlantická aliance plánuje v oblasti Baltského moře po nedávných incidentech s drony v Dánsku pokračovat v posilování své bdělosti. V oblasti nasadí nejméně jednu protiletadlovou fregatu, posílí zde také své platformy pro sledování a průzkum. Aliance to uvedla v prohlášení, ze kterého citovala agentura Reuters.

„Pokud jde o útoky Ruska proti evropským zemím: Rusko testuje jejich schopnost bránit se a snaží se ovlivnit společnosti, aby si lidé začali klást otázku: Pokud se nedokážeme bránit, proč bychom měli Ukrajinu nadále podporovat? Cílem je snížit pomoc Ukrajině, zejména před zimou,“ uvedl na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj na Polsko mířilo 92 dronů, z toho 19 se podařilo překročit hranice.

Regarding Russia’s attacks against European countries: Russia is testing their ability to defend themselves and trying to influence societies so people begin to ask: “If we can’t protect ourselves, why should we keep supporting Ukraine?” This is intended to reduce assistance to…

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) September 27, 2025

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci po svém projevu na Valném shromáždění OSN reagoval také na několik konkrétnějších obvinění proti Rusku: že záměrně útočí na civilní cíle (to bylo opakovaně zdokumentováno během války na Ukrajině a předtím v Sýrii) a že ruské drony a rakety létají do dalších evropských zemí. Lavrov obojí popřel, píše Kyiv Independent.

„Nikdy neútočíme na civilní cíle. Incidenty se stávají, ale nikdy nestřílíme cíleně. Nikdy nemíříme našimi drony ani raketami na evropské země – členy Evropské unie nebo Severoatlantické aliance,“ cituje ruského ministra agentura TASS.

Na jakoukoliv agresi proti Rusku bude následovat rozhodná odpověď, řekl Lavrov. Popírá úmysly zaútočit na země NATO a EU. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve svém projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil: „Hrozby použitím síly proti Rusku, které je obviňováno z praktického plánování útoku na země NATO a EU, jsou stále častější. Prezident Vladimir Putin takové provokace opakovaně vyvracel. Rusko takové úmysly nikdy nemělo a nemá.“

„Opakovaně jsme navrhovali hlavním městům NATO, aby respektovala své závazky a dohodla se na právně závazných bezpečnostních zárukách. Naše návrhy byly ignorovány a ignorovány jsou dodnes,“ cituje Lavrova agentura TASS.

Zelenskyj navrhl pomoc Slovensku a Maďarsku s hledáním alternativ k ruské energii. V říjnu podle něj společně zasedne slovenská a ukrajinská vláda.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k vydání zatykače na bývalého autokrata Bašára Asada syrským soudem.

„Podporujeme veškeré úsilí o jeho postavení před soud,“ napsal Zelenskyj na telegramu . „Od prosince loňského roku se ukrývá v Moskvě spolu s bývalými ukrajinskými a dalšími zločineckými vůdci.“

„Je příznačné, že všichni nejznámější vrazi a zločinci světa se skrývají před spravedlností v hlavním městě beztrestnosti. Rusko kryje své vlastní zločiny i zločiny jiných,“ poznamenal ukrajinský prezident.

Neidentifikované drony byly údajně spatřeny v Dánsku, Litvě a Finsku. Informuje o tom Kyiv Independent.

K incidentům dochází v době, kdy ruské drony a vojenská letadla stále častěji vstupují do vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo zvýšenou pohotovost a připravenost v celé alianci.

Izraelský systém protivzdušné obrany Patriot je na Ukrajině v provozu již měsíc, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev očekává, že do konce listopadu obdrží další dva systémy protivzdušné obrany. Informuje o tom BBC.

Zelenskyj také oznámil, že Ukrajina plánuje vyslat poradní skupinu do několika zemí, aby bojovala proti ruským dronům. Nejmenoval země, kterým bude Kyjev radit, ale upřesnil, že zástupci některých zemí absolvují tento výcvik na Ukrajině.

Ukrajinská delegace navštíví Spojené státy koncem září nebo v říjnu, aby s nimi jednala o vojenské a finanční pomoci.

Valné shromáždění Mezinárodního paralympijského výboru plně obnovilo status paralympijských výborů Ruska a Běloruska. Omezení pro výbory obou zemí byla zavedena kvůli ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Ukrajina reagovala na rozhodnutí Mezinárodního paralympijského výboru s rozhořčením. Informuje o tom BBC.

Ukrajinský ministr sportu Matvej Bednyj prohlásil, že ti, kdo pro toto rozhodnutí hlasovali na Valném shromáždění IPC v Soulu, zradili „své svědomí a olympijské hodnoty“.

Poznamenal však, že rozhodnutí o tom, které země se zúčastní šesti sportů v programu zimních paralympijských her, činí mezinárodní sportovní federace, které zatím zákaz pro ruské a běloruské sportovce nezrušily.

„Postoj hostitelské země a organizačního výboru je klíčový a na této otázce již úzce spolupracujeme,“ řekl Bedný. Dodal, že rozhodnutí Ukrajiny o účasti na hrách padne později.

Bělorusko navrhuje výstavbu jaderné elektrárny pro dodávky elektřiny okupované Ukrajině, píše Kyiv Independent. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko vyjádřil myšlenku výstavby nové elektrárny na východě Běloruska během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě 26. září

Rusko obsadilo tři vesnice na východě Ukrajiny, dvě v Doněcké a jednu v Dněpropetrovské oblasti. Oznámila to dnes podle agentury AFP ruská armáda. Ukrajina pak uvedla, že při nočním bombardování v Chersonské oblasti byl zabit jeden člověk a dalších 12 lidí bylo zraněno a jiný útok poškodil železniční trať kolem Oděsy.

Podle ruského ministerstva obrany Moskva od začátku roku obsadila asi 0,8 procenta celkové rozlohy Ukrajiny. Ruské síly postupně, ale vytrvale získávají území ve východní Ukrajině, kde se bojuje o každý metr a kde zůstalo jen málo obyvatel a nepoškozených budov.

Devětatřicetiletá žena z Sinelnykivského okresu v Dněpropetrovské oblasti byla zraněna při útoku dronem, uvádí se v telegramové zprávě náčelníka regionální vojenské správy Serhije Lysaka.

Několik budov, včetně soukromého domu a garáží, zachvátilo požár a muzeum a obchod byly poškozeny. Celkem bylo přes noc v oblacích nad regionem sestřeleno sedm dronů, dodal Lysak.

Dánská policie oznámila, že jeden nebo více dronů přeletěly nad dánskou leteckou základnou Karup. Incident se stal v pátek večer.

Podle ukrajinského letectva ruské jednotky v sobotu večer vypustily na Ukrajinu 115 dronů, píše ruskojazyčná služba BBC. 97 jich bylo neutralizováno, zásahy byly na šesti místech.

„V noci 27. září nepřítel zaútočil 115 útočnými bezpilotními letouny typu Šahed, Gerber a další v následujících směrech: Kursk, Millerovo, Primorsko-Achtarsk (Rusko), Čauda (VOT Krym), z nichž více než 70 byly Šahed,“ uvedly v sobotním prohlášení ukrajinské ozbrojené síly.

V sobotu ráno zasáhl ukrajinský dron ropnou čerpací stanici v Čuvašsku, napsal na Telegramu šéf Čuvačské republiky Oleg Nikolajev.

Obyvatelstvo není ohroženo a nejsou žádné oběti, uvedl. Dodal, že čerpací stanice ropy utrpěla drobné škody, ale provoz v zařízení byl pozastaven.

Ruský vliv v subsaharské Africe, zejména v zemích Sahelu, stojí především na vojenské přítomnosti a propagandě, nikoliv na ekonomických investicích či rozvojové pomoci. Podle analytiků, které oslovila ČTK, jde o pragmatické partnerství s místními autoritářskými režimy, které Moskva podporuje výměnou za přístup k přírodním zdrojům. Ruské působení tak podle nich posiluje korupci, diktátorské režimy a destabilizační tendence v regionu.

Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky Moskva využívá region také k financování své agrese proti Ukrajině. „Dodává vojenské technologie a žoldáky, kteří pomáhají stabilizovat autoritářství. Na oplátku Rusko získává suroviny a cenné kovy, které zpětně využívá i k financování války,“ řekl.

Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.

Podle Martina Laryše z Ústavu mezinárodních studií se režim ruského prezidenta Vladimira Putina posouvá směrem k totalitním prvkům a stále více zasahuje i do soukromého života občanů. Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že o totalitě zatím hovořit nelze, protože ruská společnost není zcela jednotná a režim musí v některých ohledech lavírovat.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra brzy ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Keňský soud v pátek nařídil desetidenní zatčení do doby, než bude zahájeno vyšetřování muže podezřelého policií z plánování vysílání lidí do Ruska a poté do války na Ukrajině. Podle zpravodaje BBC policie podezřívá Edwarda Kamaua Githuku z vedení zločinecké organizace, která pašuje Keňany do Ruska.

Byl zadržen včera při razii poblíž Nairobi, v jejímž důsledku bylo podle policie zachráněno 22 lidí, kteří měli být deportováni do Ruska. Policie tvrdí, že Gituku a jeho komplicové podváděli lidi slibováním práce v Rusku, ale ve skutečnosti byli nuceni jít na frontu.

Keňské úřady začaly vyšetřovat takovéto schémata poté, co Ukrajinci minulý týden zveřejnili video výslechu zajatého bývalého keňského běžce Evanse Kibeta. Kibet tvrdí, že byl podveden, aby se připojil k válčící ruské armádě.