Ruský oligarcha Fridman nabízí Ukrajině miliardu dolarů. Chce se vymanit ze sankcí
Ruský podnikatel Michail Fridman nabídl, že převede do ukrajinské banky, kterou spoluzakládal, miliardu dolarů (24,5 miliardy korun) ze svých osobních prostředků, uvedl deník The Wall Street Journal. Fridman chce svojí nabídkou přesvědčit Británii, aby zrušila sankce, které na něj uvalila, sdělily listu informované zdroje.
Podobné nabídky jako Fridman potají dělají i další podnikatelé, kteří se po ruském vpádu na Ukrajinu ocitli na sankčních seznamech, a přicházejí s nimi i celé banky nebo jiné společnosti pod sankcemi, uvedl list s odvoláním na své zdroje. Sám Fridman odmítá, že by s podobným návrhem přišel.
Předseda dozorčí rady ukrajinské banky Sens Bank (dříve Alfa Bank) ale deníku The Wall Street Journal řekl, že podnikatel tomuto finančnímu ústavu nabídku učinil.
Miliarda dolarů měla být podle předsedy použita na financování rozvoje infrastruktury, zdravotnictví, a potravinové a energetické bezpečnosti.
Britské ministerstvo zahraničí v reakci na informaci uvedlo, že Londýn nepodporuje pokusy vyhnout se sankcím.
Šéf ruské Služby vnější rozvědky (SVR) Sergej Naryškin prověří tvrzení Srbska, že zastavilo vývoz zbraní. Rozvědka v pondělí už podruhé za několik týdnů obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku.
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve stejný den oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a že dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Pokud vím, reakce byla už v pondělí. Promluvil prezident Vučić, učinil prohlášení, že Srbsko, pokud neukončuje, tak alespoň pozastavuje dodávky zbraní na vývoz,“ řekl Naryškin v odpovědi na otázku, jakou reakci Moskva očekává od Bělehradu po pondělním prohlášení SVR na adresu Srbska. „Budeme to prověřovat,“ odpověděl šéf SVR na další otázku, zda Moskva slovům z Bělehradu věří.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu by měl především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů. Před odletem na summit to dnes novinářům řekl prezident Petr Pavel. Tématem bude podle něj i podpora Ukrajiny. Prezidenta do Nizozemska doprovází také ministryně obrany Jana Černochová (ODS) či šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.).
Záměrem generálního tajemníka NATO Marka Rutteho bylo podle Pavla udržet agendu summitu co nejstručnější. „Protože to, na čem bychom se chtěli shodnout, je především reflektovat potřebu zvýšení obranných výdajů tak, abychom byli schopni reagovat na bezpečnostní hrozby, především tedy na agresivní chování Ruska v Evropě,“ řekl. Je podle něj třeba brát vážně všechna prohlášení a výhrůžky Ruska z posledních týdnů a měsíců.
„A z toho důvodu si myslím, že je naprosto namístě, abychom se bavili o tom, jakým způsobem a v jakém časovém horizontu zvýšíme schopnosti našich armád, ale jak také zvýšíme schopnosti našeho obranného průmyslu,“ dodal Pavel.
Ukrajina stále potřebuje protivzdušnou obranu, uvedl ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj po příjezdu do dějiště summitu v Haagu. Spojencům z NATO poděkoval za veškerou pomoc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s nizozemským premiérem Dickem Schoofem na dvoudenním summitu NATO v nizozemském Haagu. „Dovolte mi, abych to upřesnil: Ukrajina je součástí rodiny, kterou nazýváme euroatlantická rodina,“ řekl Schoof Zelenskému před novináři.
Počet obětí ruského útoku na Dnipro vzrostl na sedm, dalších asi 70 lidí bylo zraněno, včetně deseti dětí, uvedl šéf oblastní správy Lysak.
Generální tajemník NATO Mark Rutte dnes podle agentury DPA před začátkem summitu NATO v Haagu uvedl, že rychlost, jakou Rusko bylo schopno zvýšit svou zbrojní produkci, je "dechberoucí a děsivá". Pokud podle něj NATO adekvátně nezareaguje, za tři až pět let se nebude schopno bránit.
Při ruském útoku na Dnipro byl jeden člověk zabit a 20 zraněno, v nedalekém městě Samar jsou dvě oběti a tři zranění, uvedly ukrajinské úřady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje na summitu NATO setkat s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Po příjezdu do Haagu uvedl šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, že s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem vedl „obsáhlou“ diskuzi o nadcházející schůzce Zelenského a Trumpa.
Ruský útok na město Dnipro poškodil 14 škol a školek, městskou nemocnici a polikliniku, stejně jako vlak z Oděsy do Záporoží, napsal starosta Borys Filatov na facebooku. Poškození vlaku potvrdily ukrajinské dráhy. Dnipro leží asi 400 kilometrů jihovýchodně od Kyjeva. Rusové napadli i nedaleké město Samar, tvrdí šéf oblastní správy Serhij Lysak.
„Všude jsou bohužel mrtví a zranění,“ napsal bez dalších podrobností Lysak. Ještě než v Dnipru zahřměly výbuchy, ukrajinské letectvo podle serveru Ukrajinska pravda varovalo před rychle se blížícími ruskými raketami.
„Nebuďme naivní“ - šéf NATO Mark Rutte naléhá na alianci aby čelila hrozbám Ruska a Číny, a slibuje podporu Ukrajině. Zároveň uvedl, že úlohou NATO je zajistit, aby Ukrajina měla vojenské prostředky k setrvání v boji, dokud nezačnou „vážná“ mírová jednání.
Ruská vojenská letadla od začátku letošního roku omylem svrhla či ztratila nad ruským a okupovaným ukrajinským územím 94 leteckých bomb, včetně sedmi "chytrých" pum, a tři rakety. Uvedl to na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Astra.
Rusko zůstává „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbou“ pro NATO, prohlásil před summitem na veřejném fóru v nizozemském Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte, a to i kvůli spolupráci Moskvy s Čínou, Severní Koreou, Íránem a Běloruskem.
Tato fotografie zveřejněna na oficiálním telegramovém účtu guvernéra moskevské oblasti Andreje Vorobjeva zachycuje záchranáře v Krasnogorsku, nedaleko Moskvy, kde spadl ukrajinský dron.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
V Haagu dnes začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit 18. unijní sankční balík proti Rusku. Důvodem je plán Evropské unie ukončit energetický import z Ruska, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Budapešť a Bratislava se rozhodly balík postihů zablokovat v reakci na plány EU postupně ukončit energetický import z Ruska, uvedl maďarský ministr. „Udělali jsme to, protože Evropská unie... chce členským státům, včetně Maďarska a Slovenska, zakázat nákup levného ruského zemního plynu a levné ruské ropy,“ prohlásil Szijjártó. Evropská komise (EK) má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027.
Ukrajinská armáda oznámila, že dnes provedla v ruské Rostovské oblasti útok na sklad paliv využívaný ruskými vojsky. Na místě vznikl požár, uvedl generální štáb v Kyjevě. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Generální štáb uvedl, že při akci speciálních sil, raketových vojsk a dělostřelectva byl zasažen kombinát Atlas v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska.
„Bylo potvrzeno, že naše munice zasáhla cílovou oblast. Byl zaznamenán požár. Výsledky škod způsobených požárem se upřesňují,“ uvedl štáb.
Ukrajinští vojenští blogeři podle agentury Reuters dnes rovněž informovali o úderu na ropný sklad a uvedli, že hoří palivové nádrže.
Britský premiér Keir Starmer oznámil po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským uzavření dohody o spolupráci ve vojenském průmyslu, informovala agentura Reuters. Prezident země, která se od roku 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska, při své nynějí cestě do Británie navštívil také krále Karla III.
„Jsem opravdu pyšný na to, že můžeme oznámit dohodu o spolupráci ve vojenském průmyslu, první svého druhu alespoň co se týče Ukrajiny a Británie. Bude obrovským krokem kupředu,“ prohlásil podle agentur Starmer.
Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž dílů vyrobených v Srbsku. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS. Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve dnes oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě.
„Podniky srbského vojensko-průmyslového komplexu navzdory rostoucímu tlaku na Bělehrad ze strany Moskvy zvyšují vývoz vojenských výrobků do zóny střetu mezi kolektivním Západem a Ruskem,“ citoval TASS z prohlášení SVR.
Ruská balistická střela zasáhla školu ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj v jihoukrajinské Oděské oblasti. Uvedl to dnes šéf oblastní správy Oleh Kiper s tím, že na místě zemřeli dva lidé a nejméně 12 dalších bylo zraněno.
Podle Kipera se v lyceu s ohledem na prázdniny nenacházely v době ruského úderu žádné děti, byli tam však zaměstnanci školy. „Bohužel pod troskami mohou být lidé. Už víme o dvou mrtvých,“ napsal šéf Oděské oblasti v příspěvku na telegramu, k němuž připojil snímky značně poničené budovy.
„Žádný z těchto ruských úderů není náhodný – ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery,“ napsal Kiper na telegramu.
Srbsko zastavilo vývoz veškeré munice, uvedl prezident Vučić. Učinil tak po kritice ohledně vývozu srbské munice do Izraele a na Ukrajinu.
Spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur, řekl Rutte. NATO musí zajistit, aby Ukrajina měla vše pro svou obranu.
Polsko připravuje plány na převoz nejvýznamnějších uměleckých děl do zahraničí v případě ruské invaze, uvedla polská ministryně kultury Hanna Wróblewská v rozhovoru s britským deníkem Financial Times.
Wroblewská uvedla, že polské ministerstvo kultury vede rozhovory s úřady dalších zemí, které by mohly přijmout evakuovaná umělecká díla z přibližně 160 polských státních institucí, uvedla dnes agentura PAP.
Severoatlantická aliance se na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, potvrdil Rutte. Za největší hrozbu pro NATO označil Rusko.
Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). S odvoláním na své zdroje v německé vládě o tom dnes informovaly agentury DPA a Reuters. Už letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ministr financí Lars Klingbeil hodlá v úterý představit rozpočet na letošní rok a základní body rozpočtu na rok 2026.
Německé výdaje na obranu by podle zdrojů agentur obeznámených s návrhem rozpočtu na letošní rok měly vzrůst v příštích čtyřech letech z 95 miliard eur (2,4 bilionu Kč) až na 162 miliard eur (čtyři biliony Kč).
Nejméně sedm lidí přišlo v noci na dnešek o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, uvedl šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko, když záchranáři vyprostili z trosek obytného domu tělo další oběti. Mezi mrtvými je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. O sedmi mrtvých a o více než třech desítkách zraněných v metropoli informovali i záchranáři.
Ruské úřady v Přímořském kraji na Dálném východě začaly vypínat mobilní internet. Děje se tak na pozadí zpráv, že se Ukrajina chystá zaútočit na Tichooceánskou flotilu ruského vojenského námořnictva, upozornil dnes server The Moscow Times.
O vypínání mobilního internetu informovalo regionální ministerstvo digitalizace, které zdůraznilo, že se tak děje „ve všech regionech“ země a že i tak lze telefonovat, posílat krátké textové zprávy a používat bezdrátové připojení. Poslední možnost lze využít k vyřešení problému s použitím mobilního telefonu při placení v obchodech.
Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené během ruské agrese se dnes po více než roce přesunuly z prostoru před ruským velvyslanectvím v Praze do Parku 360 v Hradci Králové, kde se každoročně koná festival Rock for People i další akce. V areálu, kam se chodí lidé hlavně bavit, mají autentické vraky kombajnu, traktoru a secího stroje připomínat temné události, které se děly a stále dějí nedaleko našich hranic, řekl ČTK ředitel festivalu Rock for People Michal Thomes.
Výstava Ukrajinská pole orná a válečná se konala nejdříve v Národním zemědělském muzeum (NZM) v Ostravě, poté se vraky přesunuly symbolicky na prostranství před ruskou ambasádou v pražském Bubenči.
Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl dnes ČTK Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) dnes ČTK sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. MPO v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Česko podporuje brzké schválení osmnáctého balíku sankcí proti Rusku, uvedl dnes v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský. Do balíku se podle něj podařilo dostat český návrh, který pomůže zabránit obcházení sankcí.
„Navzdory všemu, co se odehrává na Blízkém východě, nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny a řekněme zadržování Ruské federace,“ řekl Lipavský novinářům. Evropská komise přišla s návrhem nového balíčku sankcí 10. června, omezení míří zejména na energetický a bankovní sektor. Výhrady k němu ale mají zejména Slovensko a Maďarsko, a zatím tak nebyl schválen.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit osmnáctý sankční balík proti Rusku, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Navrhovaný osmnáctý balík postihů vůči Rusku míří na energetický a bankovní sektor. Bratislava a Budapešť vůči němu vyjádřily výhrady už dříve, dosud tak nebyl schválen. Očekává se, že o něm budou jednat ministři zahraničí na svém dnešním zasedání v Bruselu, kde mají kromě situace na Blízkém východě projednávat pokračující evropskou podporu Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přicestoval do Londýna, kde bude jednat s britským premiérem Keirem Starmerem a dalšími činiteli, napsala agentura AFP s odvoláním na svůj zdroj z ukrajinské administrativy. Podle agentury Reuters bude Zelenskyj v britské metropoli jednat o obraně a způsobech, jak vyvinout další tlak na Rusko, jehož agresi se Ukrajina brání.
„Budeme také jednat o nových a silných krocích ke zvýšení tlaku na Rusko kvůli této válce a kvůli ukončení úderů,“ napsal ráno ukrajinský prezident na síti X, kde informoval o dalším z ruských vzdušných útoků na Ukrajinu, který v Kyjevě a okolí zabil podle místních úřadů několik lidí. „Hlavním cílem návštěvy je prohloubení obranné spolupráce,“ řekl později jeho mluvčí, jehož jméno Reuters neuvádí.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poslední útok na Kyjev a okolí odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat na dnešní návštěvě Británie.
Nejméně šest lidí přišlo v noci na dnešek o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, napsal na komunikační platformě Telegram šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Mezi oběťmi je 15letá dívka a manželský pár.
Další dvě desítky lidí utrpěly zranění, dodal. O šesti obětech v Kyjevě informovala i Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk už dříve sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynula jedna žena. Další dva mrtvé a deset zraněných, včetně tří dětí, si vyžádal útok ruského dronu v Černihivské oblasti, uvedl šéf tohoto regionu na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při ruských vzdušných úderech na Kyjev v noci na dnešek zahynula jedna žena a nejméně pět dalších lidí bylo zraněno, píše server The Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil vstup do stanice metra Svjatošyn. Obyvatelé města používají při ruských vzdušných úderech stanice kyjevského metra jako protiletecké kryty, připomíná agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení výdajů na zbrojení a o plánech aliance na obranu v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Stovky lidí dnes protestovaly v centru nizozemského Haagu proti zvyšování vojenských výdajů Severoatlantické aliance NATO dva dny před jejím plánovaným summitem. Protest demonstranti směřovali také proti možnému konfliktu s Íránem, píše agentura AP.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.
„Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem,“ uvedl Dvořák.
Ruské síly 22. června zaútočily na cvičiště jedné z mechanizovaných brigád Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny, kde probíhala cvičení s vojáky. Hlášení jsou mrtví i zranění. O útoku informuje Ukrinform.
„Díky včas zavedeným bezpečnostním opatřením po přijetí signálu o náletu se podařilo zabránit četným ztrátám na personálu. Bohužel dochází k úmrtím i zraněním. Všem postiženým je ve zdravotnických zařízeních poskytována potřebná kvalifikovaná lékařská pomoc.“ Pozemní síly vyjádřily upřímnou soustrast rodinám a blízkým padlých vojáků.
„Pro důkladné vyšetření okolností incidentu zřídilo velení Pozemních sil Ozbrojených sil Ukrajiny zvláštní komisi. Na místě činu pracují i orgány činné v trestním řízení,“ uvádí se v prohlášení armády. Zároveň jsou zaváděna dodatečná bezpečnostní opatření na ochranu životů a zdraví vojáků v případě dalších raketových a leteckých úderů ze strany agresorského státu.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.
„Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem,“ uvedl Dvořák.
Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ruská federace opakuje zločiny, které kdysi spáchali nacisté – poukázal na masové hroby civilistů, mučené válečné zajatce, unesené děti a města v troskách. Ukrajinský prezident to napsal v příspěvku na Facebooku.
„Před osmdesáti lety svět porazil nacismus a slíbil: ‚Už nikdy.‘ Ale dnes Rusko opakuje zločiny nacistů: masové hroby civilistů, mučené válečné zajatce, unesené děti, zničená města,“ napsal Zelenskyj.
Poznamenal, že dnes „Ukrajinci bojují proti rusismu se stejnou odvahou, jakou naši předkové projevili při porážce nacismu. Protože je to bitva o samotnou podstatu lidstva – o svobodu, důstojnost a spravedlnost,“ zdůraznila ukrajinská hlava státu.
V neděli provedla speciální jednotka Ukrajinské vojenské rozvědky Kabul 9 úspěšný úder na nákladní vlak převážející palivo pro ruské síly v dočasně okupované části Záporoží, informuje o tom ukrajinská tisková agentura Ukrinform s odvoláním na příspěvek Ukrajinské vojenské rozvědky na Facebooku.
Bojová operace vedla ke zničení několika palivových nádrží určených pro ruské vojenské použití. „Další úspěšný úder mistrů vojenských rozvědkových dronů se odehrál na železničním úseku mezi Levadným a Moločanskem,“ uvedla speciální rozvědka.
Za uplynulý den proběhlo 171 bojových střetů mezi Obrannými silami Ukrajiny a ruskými jednotkami, nejvíce útoků podniklo Rusko v Pokrovské oblasti, ale taky kolem města Lyman, informuje ukrajinská tisková agentura Ukrinform.
Podle Generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny včera ruské síly provedly pět raketových a 82 leteckých úderů na pozice Obranných sil Ukrajiny a obydlené oblasti, přičemž použily zejména 14 raket a 140 naváděných leteckých pum.
Okupanti také nasadili 3 410 kamikadze dronů a provedli 6 366 dělostřeleckých ostřelování, z nichž 88 bylo z raketových systémů s vícenásobným odpalováním.
Ukrajinské jednotky vytlačily Rusy z Dněpropetrovské oblasti, uvedl velitel ozbrojených sil Syrskyj. V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina 90 km2.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z běloruského vězení se spolu s ním dostalo na svobodu dalších 13 politických vězňů, všichni jsou nyní v Litvě, uvedlo litevské ministerstvo zahraničí. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. Lukašenkův mluvčí později uvedl, že Lukašenko propustil vězně na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Na konkrétní důkazy o obcházení sankcí ze strany českých firem chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), na obecně formulované výhrady podle něj zatím není možné reagovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že v rámci výměny zajatců a padlých vydalo Kyjevu 20 těl ruských vojáků namísto pozůstatků ukrajinských vojáků. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž to Zelenskyj řekl novinářům v pátek s embargem do dneška.
Česká republika je otevřená důkazům o možném obcházení sankcí, na obecně formulové výhrady ale není možné reagovat. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to dnes řekl České televizi v reakci na tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Česko se podle Lipavského neustále snaží případnému obcházení sankcí na Rusko aktivně bránit.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Reagoval tak na dnešní výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Zelenskyj zároveň vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to dnes agentura AFP. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, uvedla dříve běloruská státní agentura Belta.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil.
Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Informovala o tom dnes agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek s embargem do dneška. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
Ruská armáda v noci na dnešek a ráno vyslala na Ukrajinu dalších skoro 280 dronů, část z nich byly imitace útočných bezpilotních letounů, které mají zmást systém protivzdušné obrany. Na ukrajinské území ale útočilo Rusko i několika balistickými raketami, uvedla ukrajinská armáda v prohlášení podle ruskojazyčné služby serveru BBC.
Většinu ruských dronů a raket ukrajinská armáda odrazila. Hlavním cílem ruských úderů byla Poltavská oblast a v ní město Kremenčuk, kde byla buď přímo, nebo troskami dronů a raket zasažena energetická infrastruktura.
Podívejte se na nové snímky – ukrajinští obránci se vrátili do vlasti.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin odmítl tvrzení, že válka na Ukrajině ničí ruskou ekonomiku. Poukázal v této souvislosti na pokračující hospodářský růst, nízké zadlužení a diverzifikaci ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters.
Putin při svém pátečním projevu na ekonomickém fóru v Petrohradu reagoval na prohlášení moderátora, že věrohodné zprávy naznačují, že válka „zabíjí“ ruskou ekonomiku. „Jak jednou řekl jeden velmi známý spisovatel: Zprávy o mé smrti jsou nesmírně přehnané,“ uvedl Putin, který tak citoval amerického spisovatele Marka Twaina. „Někteří odborníci a experti poukazují na riziko stagnace, nebo dokonce recese. To bychom neměli za žádných okolností připustit,“ řekl rovněž ruský prezident.
Slovensko v současnosti dostává z Ruska méně než polovinu z celkového objemu nakupovaného zemního plynu. Důvodem jsou nedostatečné přepravní kapacity pro dodávky ruské suroviny. Novinářům to dnes řekla slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Návrh Evropské komise postupně zastavit dovoz ruského plynu do konce roku 2027, který už kritizoval slovenský premiér Robert Fico, podle ní způsobí nárůst cen plynu pro středoevropský trh o deset až 15 procent a také zvýšení tranzitních poplatků.
Ruský koncern Gazprom do konce loňska dodával plyn na Slovensko přes Ukrajinu, která kontrakt s ruskou stranou ve věci tranzitu suroviny neprodloužila. Ruský plyn pro slovenské plynárny SPP následně začal proudit jižní trasou přes Turecko, která ale nemá dostatečnou kapacitu.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme zase zítra ráno. Za redakci Blesk Zpráv vám přejeme dobrou noc.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters.
Západní kapitál se Rusku vyhýbá od roku 2022, kdy Rusko z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Moskva nyní hledá způsoby, jak podpořit více domácích soukromých investic, zvýšit ekonomickou efektivitu a v konečném důsledku posílit rozpočtové příjmy.
„Je to právě teď taková choulostivá otázka, ale mohu říci, že je to energetika, doprava a finance,“ řekl dnes Siluanov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. „Máme zájem přilákat nové peníze na rozvoj podniků," uvedl ministr. „V současné době jsou potíže s financováním investičních programů velkých společností," dodal.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi.
„Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil rozhodnutí Rady národní bezpečnosti o uvalení sankcí na fyzické a právnické osoby zapojené do vývoje a výroby dronů v Rusku. V dekretu se uvádí, že všechny sankciované osoby jsou z Ruska. Z firem je pak šest z nich registrováno v Číně, jedna v Bělorusku a zbytek tvoří ruské společnosti spojené s tamním obranným průmyslem.
Nemecký kancléř Friedrich Merz vzal v potaz, že je s ním ochotný ruský prezident Vladimir Putin mluvit. Německé kancléřství nicméně dodalo, že s Kremlem nejsou v přímém kontaktu.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to oznámili ukrajinský prezident Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany.
Pohled na škody po nočním masivním ruském dronovém útoku na Oděsu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že se setkal s šéfkou Světového potravinového programu Cindy McCainovou. „Poděkoval jsem jí za trvalou pozornost věnovanou naší zemi a našim lidem. Manžel paní McCainové, senátor John McCain, který již bohužel není mezi námi, také několikrát navštívil Ukrajinu a podporoval Ukrajince. Bylo důležité slyšet, že podpora ze strany Světového potravinového programu OSN bude pokračovat,“ komentoval Zelenskyj.
I met with the @WFPChief, Cindy McCain.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 20, 2025
I thanked her for the continued attention to our country and our people. Mrs. McCain’s husband, Senator John McCain, who sadly is no longer with us, also visited Ukraine multiple times and supported Ukrainians.
It was important to hear… pic.twitter.com/bigdkbrIdi
Ruský soud poslal na 22 let do vězení aktivistku Nadin Gejslerovou, která v Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou pomáhala uprchlíkům ze sousední země, proti níž Rusko čtvrtým rokem vede válku. Ruskojazyčný servis stanice BBC informuje, že dostala také pokutu ve výši 320 000 rublů (asi 88 000 korun)
Ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany v Moskvě sestřelila 61 ukrajinských dronů, nejvíce nad Orelskou oblastí. Moskevský starosta Sobjanin informoval o sestřelení dvou bezpilotních letounů mířících na město. „Na místě, kde dopadly trosky (sestřeleného dronu) pracují specialisté záchranných složek,“ napsal bez dalších podrobností na telegramu.
Během noci na dnešek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Terčem útoku ruských dronů se ve čtvrtek večer stalo i další oblastní centrum na severovýchodě země, Sumy, kde vypukl požár obytného domu, který hasiči mezitím uhasili. Nálet se obešel bez obětí a raněných, napsal šéf oblastní správy Oleh Hryhorov na telegramu. Vyzval lidi zůstat v krytech, protože nebezpečí nepominulo a letecký poplach trvá.
Nejméně tři raněné, včetně dvou dívek ve věku 12 a 17 let, si vyžádal během noci útok ruských bezpilotních letounů na druhé největší ukrajinské město Charkov, uvedl na sociální síti Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
Při masivním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny bylo zraněno 13 lidí, včetně tří hasičů, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Dříve šéf oblastní správy Oleh Kiper informoval o dvou zraněných.
Pro dnešek se zprávami z války na Ukrajině končíme. Znovu se přihlásíme v pátek ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X informoval, že dnes ráno navštívil místo v Kyjevě, kde ruská raketa dopadla na obytnou budovu. „Střela proletěla všemi patry až do sklepa. Byl to záměrný teror, stejný, jaký ruská armáda pod Putinovým vedením provádí všude, od Čečenska po Sýrii. Zabíjení a ničení je to, co Rusko spojuje s režimy, jako jsou ty v Íránu a Severní Koreji,“ napsal Zelenskyj.
This morning, I visited the site where a Russian missile struck a residential building in Kyiv. The missile went through every floor, all the way down to the basement. It was deliberate terror, the same thing Russia’s army under Putin has done everywhere, from Chechnya to Syria.… pic.twitter.com/Kx709YIQ7y
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 19, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval velitelem pozemních sil Hennadije Šapovalova, který dříve stál v čele jednotek bojujících proti ruské invazní armádě na jihu země. S odvoláním na prezidentský dekret o tom dnes informovala ukrajinská média. Šapovalov tak nahradí Mychajla Drapatého, jenž se vzdal postu v souvislosti s nedávným ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Podívejte se na záběry z poslední výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem.
U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to dnes uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Dánsko dnes spustilo stránky svého předsednictví v Radě EU, představilo logo a heslo, kterým je Silná Evropa v měnícím se světě.
Dánské předsednictví má dvě hlavní priority, jsou jimi Bezpečná Evropa a Konkurenceschopná a zelená Evropa. Dánové se budou zabývat zejména posilováním obranné připravenosti Evropy, budou ale i nadále pokračovat v podpoře Ukrajiny a chtějí se zaměřit i na téma boje s nelegální migrací. Právě Dánsko patří společně s Českem mezi země, které prosazují takzvaná inovativní řešení nelegální migrace a zmiňují zejména potřebu vylepšení návratové politiky, ale i lepší ochranu vnějších hranic či intenzivnější spolupráci s třetími zeměmi.
Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci dnes uvedl, že v poslední výměně se vrátili do vlasti nemocní a zranění vojáci.
„Každý z dnes propuštěných obránců má vážné zdravotní diagnózy a nemoci, které jsou důsledkem zranění a pobytu v zajetí. Mnozí mají výrazný úbytek hmotnosti, dystrofii, vředy, problémy se zrakem, poruchy pohybového aparátu, kardiovaskulární choroby a zažívací problémy,“ uvedl ukrajinský koordinační štáb na facebooku. Většina z vyměněných vojáků podle něj byla v ruském zajetí přes tři roky, významná část z nich bránila město Mariupol.
Tématy třetího kola rusko-ukrajinských jednání v Istanbulu by mohla být výměna válečných zajatců a ruské memorandum k možnostem ukončení čtvrtým rokem trvající války mezi oběma zeměmi. Dnes to podle ruskojazyčného servisu BBC řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podmínky pro ukončení konfliktu předložilo Rusko Ukrajině během druhého kola rozhovorů začátkem měsíce, Kyjev je označil za soubor starých ultimát.
„Jde o pokračování humanitárních výměn, propouštění zajatců, pokračování výměn těl padlých,“ řekl Peskov. „Samozřejmě si budeme muset vyměnit názory na reakci na návrhy memorand,“ dodal.
Severoatlantická aliance asi příští týden zkrátí svůj summit původně plánovaný na dva dny na pouhé dvě a půl hodiny trvající zasedání, aby americký prezident Donald Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně. S odvoláním na nejmenované alianční činitele to dnes napsal list Financial Times.
Vrcholní představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení zbrojních výdajů a obranných plánech aliance v době pokračující ruské agrese na Ukrajině.
Mezi Ukrajinou a Ruskem byla provedena další výměna válečných zajatců v rámci Istanbulské dohody, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský vojenský soud dnes poslal na 17 let do vězení herce Viktora Mosijenka za to, že se snažil vyhodit do povětří železniční trať v Belgorodské oblasti. Na akci podle ruských vyšetřovatelů spolupracoval s paramilitární skupinou, kterou na Ukrajině založili ruští občané, informovala agentura Reuters s odvoláním na TASS.
Podle ruské tajné služby FSB chtěl tento muž sabotovat železniční trať podle instrukcí Legie Svoboda Rusku, formace tvořené ruskými občany bojujícími na straně Ukrajiny, kterou Moskva označila za teroristickou organizaci. Následně chtěl utéct na Ukrajinu. Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé agresi ruské armády.
Rusko omylem přiznalo ohromující ztráty vojáků na Ukrajině. Vysoce postavený ruský úředník dnes neúmyslně potvrdil ohomující ztráty vojáků, které utrpěly ruské síly během invaze na Ukrajinu. Napsal list The Kyiv Independent.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj položil květiny k bytovému domu v Kyjevě, kde ruská raketa zabila 23 lidí.
Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého českého vojáka Filipa Simana, jenž se po ruské invazi na Ukrajinu přidal k ukrajinským dobrovolníkům. Odpyká si osm let ve vězení za to, že při válečných operacích raboval. NS rozhodl bez veřejného jednání, plné odůvodnění zatím není dostupné. Dovolání považoval za zjevně neopodstatněné. ČTK to řekl vedoucí oddělení styku s veřejností NS Václav Vlček.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Naopak podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár.
Toto jsou orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, uvádějí Ozbrojené síly Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským v závěrečné fázi jednání. Putin to podle agentury Reuters prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
„Jsem připraven setkat se s kýmkoli včetně Zelenského,“ řekl Putin o jednání s Ukrajinou. Poznamenal, že takové setkání by se mohlo uskutečnit v závěrečné fázi rozhovorů.
Dobré ráno, vážení čtenáři,
ruský prezident Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk byl zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Na Fridmana uvalila kromě Británie sankce i Evropská unie. Podnikatel patří s majetkem 12,6 miliardy eur (309 miliard korun) mezi nejbohatší občany Ruska. Je zakladatelem největší ruské soukromé banky Alfa Bank a pod kontrolou má mimo jiné soukromou investiční firmu LetterOne.
