Zemřel zrádce Kovaljov (†33). Bývalého ukrajinského politika zastřelili a manželku pobodali
Tehdejší ukrajinský politik, který se brzy po zahájení okupace přidal na stranu Ruska, byl nalezen mrtev. Spolu s ním zemřela i jeho manželka. Oleksij Kovaljov (33) byl podle dostupných informací zastřelen brokovnicí, partnerku (38) neznámý pachatel pobodal a následně jí podřízl krk. Žena zemřela až po převozu do nemocnice. Kovaljov se během okupace Chersonské oblasti přidal k ruskému regionálnímu vedení, čímž se stal terčem nenávisti mnohých ukrajinských občanů.
„Bývalý člen parlamentu a zrádce Oleksij Kovaljov byl zavražděn,“ potvrdil poradce ukrajinského gubernátora Chersonské oblasti Serhij Chlan. Smrt oznámili i proruští uživatelé sociální sítě Telegram nebo ukrajinský novinář Andrej Caplijenko. Novinář mimo jiné potvrdil, že pachatel na pár zaútočil v jejich domě v jihoukrajinském městě Hola Prystaň. K zabití mělo dojít v neděli 28. srpna.
„Zrádce, kolaborant a bývalý zástupce lidu Oleksij Kovaljov byl zastřelen ve svém vlastním domě,“ uvedl Caplijenko. „Okupanti započali s intenzivním vyšetřováním a kontrolami dokumentů. Ukrajinci, buďte opatrní.“
Kovaljov již podobnému pokusu o vraždu čelil. Svým ukrajinským nepřátelům tehdy vzkázal jediné: „Mě nezastavíte.“
Série záhadných smrtí
Během posledních týdnů bylo na Ukrajině usmrceno několik dalších Ruskem dosazených funkcionářů. Například minulý týden byla oznámena smrt dočasného starosty okupovaného města Mychajlivka. Ivana Suška zabila bomba nastražená v jeho autě. Za podobných okolností zemřel na konci června Dmytro Savlučenko, Ruskem dosazený šéf ředitelství politiky pro mládež spadající pod kancelář chersonského gubernátora.
Na začátku srpna byl zastřelen dočasný ruský náměstek starosty chersonské Nové Kachovky Vitalij Hura, informoval server Radio Free Europe. Starosta Chersonu Vladimir Saldo mezitím skončil v kómatu v moskevské nemocnici poté, co byl údajně otráven, dodává britský web DailyMail. Záhadné smrti hlásí i samotné Rusko, několik vysoce postavených agentů ruských tajných služeb mělo údajně spáchat sebevraždu.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
