Pavel (34) zažil šílené podmínky ruských vojáků na Ukrajině: Hlad, zima a rezavé zbraně!
Několik týdnů bojoval v Chersonu a Mykolajivu na jihu Ukrajinu. Během bojů Pavel Filaťjev (34) začal psát memoáry o životě vojáka bojujícím na straně Ruska. Nakonec se ruský výsadkář rozhodl, že své svědectví si nenechá jen pro sebe. Vzal svůj obsáhlý rukopis, v němž otevřeně kritizuje ruskou invazi na Ukrajinu, a publikoval ho na sociální síti VKontakte.
Už prý nemohl zůstat zticha a tak se rozhodl, že všechno, co za týdny ve válce na Ukrajině prožil, sepíše. Své memoáry psal pětačtyřicet dní. Čtyřiatřicetiletý Filaťjev se svou jednotkou sloužil na Krymu a pak v začátcích invaze odjel na Ukrajinu, aby tam bojoval.
To, že se děje něco vážného, si prý uvědomil ve chvíli, kdy za ním a jeho spolubojovníky přijel velitel, aby jim oznámil, že od 24. února se jim zvedá plat. Pak se roznesla zpráva, že zřejmě zaútočí na Cherson, což se nakonec i stalo.
Výsadkář sloužící u 56. gardového leteckého útočného pluku působil v Chersonu a Mykolajivu. Britskému listu The Guardian se svěřil, že právě v Mykolajivu pochopil, že nemůže zůstat zticha. Uvědomil si, že ničí pokojné životy a že tvrzení jejich vlády jsou jen lži. To, co doposud prožil, začal dávat na papír. Nakonec jeho vyprávění skončilo na 141. straně.
Upřímný deník
Filaťjev se dostal z fronty poté, co u něj vypukla těžká oční infekce. Skončil v nemocnici a právě tam se rozhodl, že si text nenechá jen pro sebe. Memoáry, které nazval podle typických písmen na ruských válečných strojích „ZOV“, publikoval na ruské obdobě Facebooku VKontakte.
V deníku je Filaťjev neuvěřitelně upřímný a nešetří sarkasmem. Například se pozastavil nad tím, proč nemohou novináři navštěvovat vojáky na frontě. „Celému národu bylo odepřeno potěšení obdivovat neoholené, neumyté, špinavé a vyhublé parašutisty, kteří se buď zlobí na tvrdohlavé Ukrajince, kteří se odmítají denacifikovat, nebo na své netalentované velitele, kteří jsou neschopni je vybavit ani za války,“ píše v deníku. O nedostatku vojenského vybavení se rozepsal ještě více.
Například uvedl, že polovina jeho kamarádů určitě vymění ruskou uniformu za tu ukrajinskou, jelikož jsou z kvalitnější látky a jsou daleko pohodlnější. Jeho jednotka prý čítala až čtyřicet lidí, kteří se museli tísnit v jednom stanu. „Dokonce i v Čečensku, kde jsme žili ve stanech nebo chatrčích, byly naše podmínky organizovány lépe. Tady jsme se neměli kde umýt. Pro ty, kteří přišli později, jako já a asi pět dalších lidí, nezbyl ani spacák, ani helmy,“ uvádí a dodává, že dostal služební pušku, která byla rezavá, měla zlomený řemen a po výstřelu se zasekávala. Proto musel trávit hodiny jejím čištěním, aby fungovala.
Hlad a zima
Hned v začátcích bojů vojáci trpěli hladem. „Jedli jsme všechno jako divoši všechno, co bylo. Cereálie, ovesné vločky, džem, med, kávu,“ popisuje otřesné podmínky ruské armády. „Několik dní poté, co jsme obklíčili Cherson, mnozí z nás neměli u sebe jídlo, vodu ani spací pytle. Protože v noci byla velká zima, nemohli jsme ani spát. Našli jsme nějaké odpadky, nějaké hadry, jen abychom se zabalili a zahřáli se,“ dodal. „Neměli jsme morální právo zaútočit na jinou zemi, zvláště na lidi, kteří jsou nám nejblíže,“ uvedl Filaťjev a své svědectví zakončil slovy „Ne válce!“
Odvážnému vojákovi se nakonec podařilo opustit zemi. Odchodu z Ruska však odolával. Po zveřejnění svého deníku každý večer přespával v jiném hotelu po dobu dvou týdnů. Pro CNN uvedl, že by se mu Kreml za jeho kritické vystoupení proti režimu mohl pomstít. „Pokud se to stane, stane se to,“ pronesl stoicky. Zakladatel ruské lidskoprávní organizace Gulagu.net Vladimir Osečkin na Facebooku uvedl, že nakonec se rozhodl utéci za hranice.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
