Putinova válka se přelila i do kuchyně: Oblíbený boršč je na seznamu UNESCO
Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) na žádost Ukrajiny zapsala boršč na seznam ohroženého nehmotného dědictví. Na mimořádném zasedání dospěl mezivládní výbor k závěru, že tradice spojená s vařením této polévky z červené řepy a zelí je natolik ohrožená současným konfliktem na Ukrajině, že si zasluhuje zvláštní ochranu. Už před ruskou invazí se vedly spory mezi Ruskem a Ukrajinou o to, která národní kuchyně si na boršč smí dělat nárok.
„Toto nehmotné dědictví je ohroženo rozpadem komunit kvůli válce, je pro ně ale zároveň symbolem naděje,“ uvedlo UNESCO na twitteru. Podle organizace je to poprvé, co byla některá z položek zařazena na seznam ohroženého dědictví v režimu nejvyšší naléhavosti.
🔴BREAKING: Culture of Ukrainian borscht cooking inscribed on the List of Intangible Cultural Heritage in Need of Urgent Safeguarding.
— UNESCO 🏛️ #Education #Sciences #Culture 🇺🇳😷 (@UNESCO) July 1, 2022
This #IntangibleHeritage is threatened by the fragmentation of communities due to war but is a symbol of hope for them.https://t.co/ksqkoSTMjD pic.twitter.com/idcVcR7R8t
Zápis boršče na seznam UNESCO přivítal ukrajinský ministr kultury Oleksandr Tkačenko. Zároveň připomněl slova mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové, která se letos v dubnu na téma boršč rozohnila na jedné z tiskových konferencí. Tvrdila, že Ukrajinci zakazují „nepravověrné“ recepty na tuto polévku, což označila za xenofobní a nacistické.
„Budeme se rádi o boršč a o recepty na něj dělit se všemi civilizovanými zeměmi. A s těmi necivilizovanými také, aby měly aspoň něco dobrého, chutného a ukrajinského. Pamatujte, že tuhle válku vyhrajeme stejně jako válku o boršč,“ napsal Tkačenko na síti telegram.
Žádost o zápis podala Ukrajina v dubnu s odůvodněním, že kvůli válce je tradice boršče ohrožená. „Nejde tady o existenci polévky jako takové, ale o živé dědictví, které je s borščem spojené, protože tuhle tradici nyní nelze kvůli válečnému konfliktu praktikovat a předávat,“ uvedl ve svém zhodnocení zpravodaj UNESCO Pier Luigi Petrillo. „Lidé už ho nemůžou vařit ani pěstovat základní zeleninu, která je na přípravu potřeba,“ dodal.
České vrtulníky mohou během několika dnů pomáhat s obranou evropského vzdušného prostoru, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Reagoval tak na žádost o pomoc ze strany Polska, jehož vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů.
České ministerstvo obrany už uvedlo, že Česká republika je připravena poslat na pomoc vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.
Podle Fialy je čas ukázat sílu a jednotu. „Polsko je náš soused a spolehlivý partner a ve chvíli, kdy nás požádalo o pomoc, rychle jsme vyhověli,“ napsal večer Fiala.
Ministr zahraničí Jan Lipavský uvedl, že je třeba přijmout 19. sankční balík a „zasadit další ránu ruské ekonomice“. „Putin rozumí pouze síle,“ říkal ministr v Událostech, komentářích na ČT.
„Už jenom to, že ty sankce mají číslo 19, tak to v podstatě vypovídá samo za sebe. A co těch předchozích 18? Sankce nejsou válečný prostředek, sankce jsou doplněk,“ míní Radek Vondráček (ANO). „Eskalace může přijít, jak jsme se dneska přesvědčili, ze dne na den,“ upozornil.
Je třeba, abychom zvýšili naši připravenost. „My v podstatě nejsme schopni detekovat ty drony v té letové výšce a my bychom je nebyli vlastními silami schopni zlikvidovat v tuto chvíli. Zaspalo se, ty bezpilotní prostředky v podstatě nemáme a ani za ty 4 roky se neudálo nic. Co je skoro skandální, že ani v koncepčních materiálech se o tomto vybavení, o dronech, vůbec nemluví, na rozdíl třeba od Polska,“ dodal Vondráček.
Lipavský reagoval ostře. Označil to za skandální lži. „To jsou naprosto skandální nesmysly, že Česko by je nebylo schopno detekovat, naše armáda takové schopnosti má, naše armáda pořizuje drony. Jestli to pan Vondráček v nějakém materiálu nenašel, nebo že nepochopil, kde to tam může najít, to je jiná věc. Samozřejmě že je potřeba posílit východní křídlo na to. Naší připraveností a musíme investovat do armády a připravovat se. To je úplně jednoduché,“ dodal Lipavský.
Polsko zatím po nočním incidentu nalezlo trosky 16 ruských dronů, uvedla dnes večer mluvčí ministerstva vnitra Karolina Galecká. Většinu bezpilotních strojů objevili vojáci, policisté a příslušníci dalších bezpečnostních institucí na východě země, dva drony ale dopadly jen několik desítek kilometrů od Varšavy.
FOTO: Zničená střecha domu ve Wyrykách nedaleko Lublinu v Polsku poté, co ruské drony narušily polský vzdušný prostor během útoku na Ukrajinu.
