Brusel chystá nové sankce proti Rusku. V 5. balíku chce postihnout i rodiny oligarchů
Evropská unie připravuje v pořadí již pátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi na Ukrajině. Zahrnout by měl dosud nepotrestané banky nebo rodiny oligarchů. Informoval o tom ve středu list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované unijní činitele a diplomaty. EU chce v rámci nových opatření také ztížit možnost obcházet dosavadní sankce a zaměřit se na země, které to Rusku umožňují.
Evropský blok již proti Rusku zavedl během prvního měsíce od zahájení ruského útoku v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí.
Postihy mimo jiné odstřihly velké ruské banky od mezinárodního platebního systému SWIFT, zakázaly investice do ruské energetiky či znemožnily ruským letadlům využívat vzdušný prostor EU. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.
Pobaltské země a Polsko navrhly minulý týden na unijním summitu zasáhnout klíčový zdroj příjmů režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a zakázat dovoz ropy či plynu. Německo, Maďarsko i další země tento plán z ekonomických důvodů nepodpořily, lídři unijních zemí však Moskvě pohrozili nespecifikovanými sankcemi.
EU by mohla rozšířit tzv. černou listinu
Podle zdrojů amerického listu by mezi nová opatření mohlo patřit zmrazení majetku čtveřice bank, které sice byly odpojeny od systému SWIFT, EU proti nim však dosud nezavedla sankce podobné americkým a britským. Jednou z nich je například druhý největší ruský bankovní poskytovatel úvěrů VTB.
Evropská sedmadvacítka se chce rovněž zaměřit na obcházení sankcí, k čemuž minulý týden vyzvali lídři. Podle WSJ by EU mohla rozšířit černou listinu zemí umožňujících praní špinavých peněz o Rusko či státy, které mu usnadňují vyhýbat se dosavadním sankcím.
O koordinaci postihů v současnosti v Bruselu vyjednávají evropští a američtí činitelé. Evropská komise by mohla návrh nového balíku připravit příští týden a jeho schválení by mohli dostat na stůl ministři zahraničí, kteří se sejdou 11. dubna v Lucemburku.
Pražský soud potrestal stovkou hodin obecně prospěšných prací muže, který na sociálních sítích oslavoval ruské válečné zločiny na Ukrajině. Případ se týkal diskuse pod články na facebooku České televize - ČT24. Jeden měl titulek „Aktualizace: Ruský raketový útok na ukrajinské město Kryvyj Rih si dnes vyžádal nejméně 19 obětí, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak, přes 50 lidí při zásahu obytné čtvrti utrpělo zranění“. Druhý nesl název „Při ruském útoku na ukrajinské město Sumy zemřelo nejméně dvacet lidí'“. „Krásné zprávy“ a „To jsou ale krásné zprávy. Cítíte tu blaženost?“ komentoval je padesátník. Proti rozsudku neprotestoval. „Souhlasím s Trumpem, že je potřeba ruské okupanty z Ukrajiny vykopat. Také souhlasím, že je nutné v zájmu bezpečnosti odstřihnout Evropu od závislosti na ruských energiích. Česko to už udělalo,“ komentoval ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul ocenil obrat amerického prezidenta Donalda Trumpa v postoji k válce na Ukrajině. V rozhovoru s rádiem Deutschlandfunk dnes řekl, že Trump vidí, že dosavadní snahy o jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem nejsou úspěšné. Wadephul rovněž ocenil Trumpův tlak na Maďarsko a Slovensko, aby přestaly kupovat ruskou ropu. Trump po úterním setkání v New Yorku s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj Valného shromáždění OSN uvedl, že by Kyjev s podporou EU a NATO mohl dobýt zpátky veškeré území, které ztratil kvůli ruské invazi, a možná by mohl zajít i dál. To je výrazný obrat oproti dřívějším výzvám, aby Ukrajina učinila územní ústupky Rusku výměnou za mír. Podle Wadephula Trump zjistil, že jeho „nemalé úsilí“ o řešení války na Ukrajině „bylo zatím neúspěšné“. Z tohoto poznání pak americký prezident „vyvodil správné důsledky“. „To je dobré pro Ukrajinu a také pro Evropu,“ dodal šéf německé diplomacie.
