Církev v Německu dala azyl 1100 uprchlíkům. I nevděčným Iráčanům z Česka
Německé náboženské organizace čím dál častěji poskytují azyl běžencům, které tak chrání před deportací. Ještě před čtyřmi lety dostalo církevní azyl 162 osob, v roce 2015 už to bylo přes tisíc a loni dokonce 1139, z toho 277 dětí a mladistvých. Zástupci církví ale upozorňují, že ve srovnání s počtem žádostí je množství udělených azylů zanedbatelné. Situaci popsala agentura DPA.
Církve poskytují azyl často z taktických důvodů, aby běženci získali ochranu do doby, než uplyne šestiměsíční lhůta, během které je může Německo deportovat podle dublinských pravidel do země, ve které se ocitli poprvé na území EU a v níž původně požádali o azyl. Po šesti měsících je za azylové řízení zodpovědné už Německo.
V loňském roce církevní obce azyl udělily celkem v 692 případech, z toho v 632 případech byla důvodem přiznání právě snaha obejít dublinská pravidla. V roce 2015 bylo uděleno 620 církevních azylů. Ty mohou být uděleny i skupinám běženců, počet udělených azylů a lidí, kteří ho získali, se tak neshoduje.
Církevní azyl dostala loni v červenci v Německu také skupina nevděčných iráckých křesťanů, která předtím odešla z Česka, kam se dostala v rámci zvláštního programu Nadačního fondu Generace 21. Azyl dostali od Evangelické jednoty bratrské v saské obci Herrnhut (Ochranov). Odjezd skupiny Iráčanů měl v České republice vážné dopady na celý projekt přesídlování běženců z míst postižených válkou.
Takto vypadal přílet první skupiny iráckých křesťanů, kteří následně z Česka odešli hledat bezpečí do Německa:
