Europarlament dal zelenou vzniku nové pobřežní a hraniční superstráže, která má chránit hranice EU před běženci. Řešení uprchlické krize v ní ale mnozí čeští europoslanci rozhodně nevidí. Nejčastěji mluví o „polovičatém“ řešení a pomalé reakci. Navíc to vypadá, že schválený počet 1500 lidí zdaleka nebude stačit na to, aby stráž dokázala efektivně čelit proudu migrantů, který se přes léto zřejmě ještě zvýší.
Řekli „ano“, úspěchu ale nevěří. Čeští europoslanci „cupují“ hraniční stráž EU
1.Nová pobřežní stráž pro EU
Je to řešení nedokonalé, má své (docela velké) mouchy. Tak by se dal shrnout pohled českých europoslanců, kteří ve středu hlasovali pro zavedení speciální pobřežní a hraniční stráže, případně se hlasování zdrželi. Nikdo však nehlasoval proti. O co vlastně jde?
Už během nejbližších měsíců se zřídí nová samostatná organizace, která nahradí současnou evropskou agenturu pro ochranu hranic Frontex. Novinkou je nejen zvýšení počtu hlídačů ze současných 250 na přibližně 1500, ale především posílené pravomoci, které by měly zefektivnit a zrychlit řešení krizových situací. Stráž například bude moci zasahovat i na hranicích státu, který přestane situaci s uprchlíky zvládat.
Na papíře to vypadá dobře, podívejte se však na názory některých europoslanců, které Blesk.cz vyzpovídal přímo po jednání ve Štrasburku.
2.Pavel Telička (za ANO)
„Není to ideální, trvalo to dlouho. Máme však celkem podstatné rozhodnutí o pobřežní stráži. Otázkou je, jak rychle se to bude implementovat,“ řekl Pavel Telička. „Trápí mě, že tyto kapacity nejsou nachystané. V zásadě měly už být připraveny dnes, nemuselo se čekat, až se tento návrh schválí,“ je přesvědčen Telička.
Podle něj jde o polovičaté řešení a velice brzy budou muset být zavedeny další nástroje, jinak hrozí, že EU bude čelit skutečně krizové situaci a vnější bezpečnost nedokáže zajistit. „Dříve nebo později bude muset být EU vybavena vlastními integrovanými vojenskými kapacitami, aby byly k dispozici pro mimořádné obranné úkoly nebo krizové situace, jako je ochrana hranic. A tady se nebavíme pouze o stovkách nebo tisícovkách,“ dodává také Telička.
3.Stanislav Polčák (TOP 09)
„Evropa si zahrává s ohněm. Těch 1500 mužů a žen pobřežní stráže rozhodně nelze považovat za pobřežní stráž důsledné vnější ochrany. Bude to zpráva pro uprchlíky: Podívejte, máme jen 1500 pohraničníků!“ myslí si Stanislav Polčák. Zároveň upozorňuje na to, že stráž by sice měla začít fungovat už na podzim, ale doba postupného náběhu a plné funkčnosti je rozplánována až do roku 2020. „Postupný náběh neodráží sílu toho problému,“ tvrdí.
Podle něj je potřeba nezapomínat ani na další problematické země, odkud k nám možná už brzy začnou proudit uprchlíci. „Je důležité řešit hlavně problém Libye. Pokud se tam situace neuklidní a Evropa do té doby nebude mít strategii, co s tím, ocitneme se ve stejných problémech, jako byla cesta přes Řecko,“ varuje europoslanec.
4.Kateřina Konečná (KSČM)
„Stále tam schází, že by vše mělo být v kompetenci národních států. Když si stát neví rady, může pořádat o pomoc, ale nemělo by to být z donucení. Když se na to dívám z pozice České republiky, také by se mi nelíbilo, kdyby mi tady poslali nějakou jednotku, která mi bude operovat na hranicích bez možnosti, abychom to mohli ovlivňovat nebo řídit,“ říká Konečná. Podle ní je pobřežní stráž určitou cestou, jak krizi řešit, nicméně pouhých 1500 lidí s problémem příliš mnoho nezmůže.
5.Jan Zahradil (ODS)
„Na papíře to vždycky vypadá dobře, ale ďábel je ukryt v detailech. Myšlenka, aby se vnější hranice EU chránily koordinovaným způsobem, je dobrá, ale ne za cenu, že se posílí pravomoc Komise a její snaha centralizovat,“ myslí si Jan Zahradil a dodává, že je to právě Komise, která může navrhnout, aby byla stráž zapojena ve chvíli, kdy nějaký stát situaci nezvládne.
Upozorňuje také na skutečnosti, že zatím není vyjasněný způsob financování stráže. Vzhledem k tomu, že intervenční jednotky budou poskytovat jednotlivé státy, není jasné, jestli je budou financovat ony, nebo peníze půjdou z evropského rozpočtu. „Návrh to však nijak neřeší,“ říká překvapeně.
6.Dita Charanzová (za ANO)
„Pobřežní stráž je jen jeden kus v mozaice a rozhodně nevyřeší všechny problémy uprchlické krize,“ říká europoslankyně Dita Charanzová. Podle ní je potřeba soustředit se hlavně na spolupráci se zeměmi, odkud uprchlíci přicházejí, a na vracení těch ekonomických, kteří tady podle mezinárodního práva nedostanou status uprchlíka.
„Doufám, že Evropa se probudí a budou následovat další kroky. Všichni jsme si uvědomili, že hranice Evropy je děravá. Je priorita, abychom je uměli efektivně chránit. Jinak to může mít dopad i na Česko,“ dodává.
- Související
Témata:
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.