Radek Banga (30)
Zpěvák Gipsy.cz
„Romové jsou k duchařině otevřenější. Já jsem se k tomu dostal přes hudbu. Když mi bylo čtrnáct, nahrával jsem si muziku, zpíval jsem a pak jsem si všiml, že je tam něco, co tam nemělo být. Objevily se tam chorály – tak vysoko jsem tehdy určitě nezpíval. Navíc to byly hlasy mluvící řečí, kterou neznám. Začal jsem zkoumat, jak se to tam mohlo dostat. Byl jsem vždycky vnímavější a věděl jsem, že v tom bytě, kde jsme bydleli, něco je, že se tam necítím dobře. Znáte to… Vejdete do místnosti a je vám zle. Bylo to na Vinohradech ve starém domě. Od té doby jsem  různě na hradech lovil duchy. Na magneťák i kameru. Jednou jsme zachytili na infrakameru divné stíny, které neměly nějaké racionální vysvětlení.“

Michal David (52)
Skladatel, muzikant a zpěvák
„Jsem přesvědčen o tom, že tu na světě nejsme poprvé ani naposledy, a také věřím v jakýsi vesmírný počítač, jemuž říkám Akaša, a v něm jsou uchovávány naše myšlenky a skutky. S jevem, jemuž můžu říkat duch, jsem se setkal po smrti své dcerky Mišky. Byli jsme zdrceni a vzpomínali jsme, jak vždycky, když přicházela ze školy, zvonila třikrát. Bylo to  pro ni charakteristické zvonění. A v tomto rozpoložení najednou slyším domovní zvonek – třikrát! Jdu se podívat a za dveřmi nikdo nebyl… Tak mi to vysvětlete.“

Příběh čtenářky: Bílá paní u nás doma
„V roce 2010 jsem bydlela u přítele v domě z roku 1936, který jeho rodiče koupili po odsunu Němců,“ píše čtenářka Z. Jílková. „Vraceli jsme se domů, přítel parkoval, já vstoupila do domu, a když jsem chtěla rozsvítit, na schodišti jsem viděla v mezipatře postavu.  Byl to  mlžný opar ženské siluety se šaty až na zem. Vzápětí vešel přítel, rozsvítil a řekl, co tady blbneš? Nikdo mi nevymluví, že tam byla!"