Velká zpráva o výkonu Česka a jeho středoevropských sousedů: Za energie platíme jak mourovatí, lepší je to u benzinek
Česku nepřestává ujíždět vlak a nejvíce našlápnuto stát se středoevropským ekonomickým tygrem regionu teď mají Poláci. Jak si stojíme ve srovnání mezd, cen či dostupnosti bydlení v rámci zemí Visegrádské čtyřky?
Ekonomický náskok, který mělo Česko před Slovenskem, Maďarskem a Polskem, se dlouhodobě snižuje. „Pokud země nenajde růstový impuls a nezačne cíleně řešit drahé bydlení a energie, Polsko časem předběhne Česko nejen v příjmech, ale i v kvalitě života,“ upozorňuje Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas, která průzkum a srovnání zveřejnila. Tím upozorňuje na nejpalčivější problémy nejen u nás, ale v celém regionu.
Nedostupné bydlení
Mezi ně patří dostupnost či spíše nedostupnost bydlení. Jejím hlavním důvodem je slabá bytová výstavba. Zatímco vloni se v „nejvýkonnějším“ Polsku postavilo na 100 tisíc obyvatel 4,4 bytu, v Česku to bylo jen 2,4. Horší byli už jen Maďaři s 1,6 bytu… „Velkou překážkou pro rozvoj bytové výstavby je v Česku extrémní délka stavebního řízení, to je osmkrát delší než v Polsku a čtyřikrát oproti Maďarsku či Slovensku,“ říká obchodní ředitel Creditas Real Estate Borek Simandl.
Drahé jídlo a elektřina
Když už bydlíme, za energie vydáváme nejvíc ze všech zemí v regionu. „Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ řekl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. V rámci zemí V4 máme také nejdražší potraviny, přestože v Česku rostly jejich ceny pomaleji než jinde. Naopak Polsko a Slovensko si drží pozici nejlevnějšího trhu s potravinami.
O něco lépe ČR z analýzy vychází při porovnání cen pohonných hmot. V současnosti má nejnižší ceny benzinu v regionu, na čemž má mj. zásluhu silná koruna. V poměru ke kupní síle už ale není situace tak příznivá a tuzemské ceny paliv jsou téměř dvojnásobné oproti těm německým.
Po šetření nárůst
V prvním pololetí letošního roku Češi zvýšili spotřebu plynu oproti loňsku o 12 procent na 43,3 terawatthodiny (TWh), využití elektřiny stouplo meziročně o 2,6 procenta (na více než 30,1 TWh). Vliv na růst spotřeby má podle Energetického regulačního úřadu zejména chladnější počasí. V předchozích letech přitom spotřeba naopak klesala.
Čísla jsou neúprosná
HDP na obyvatele, jak blízko jsme Evropě?
(v procentech)
Německo: 115
Průměr EU: 100
ČR: 91
Polsko: 79
Maďarsko: 77
Slovensko: 75
Čistá mzda, jak daleko jsme od té v Německu?
Polsko: 52 %
ČR: 47 %
Maďarsko: 47 %
Slovensko: 42 %
Kolik se staví bytů a jak dlouho to trvá?
město počet obyvatel dokončené byty ročně délka řízení
Praha 1,32 mil. 5000 8–10 let
Bratislava 475 tis. 3000 2–4 roky
Varšava 1,79 mil. 18 000 1–2 roky
Budapešť 1,75 mil. 7500 2–3 roky
Berlín 3,76 mil. 16 000 3–4 roky
Kolik stojí nový byt 2+kk v hlavním městě
město plocha m² cena cena m²
Praha (Žižkov) 55 10 mil. Kč 182 350 Kč
Bratislava (Ružinov) 53 8,13 mil. Kč 150 000 Kč
Varšava (Wola) 46 6,7 mil Kč 151 000 Kč
Budapešť (III. obvod) 46 6,48 mil. Kč 137 tisíc Kč
Berlín (Friedrichshain) 43 11,3 mil. Kč 262 000 Kč
Kolik ročních příjmů je třeba na byt v…
Praze: 18
Bratislavě: 16
Budapešti: 14
Varšavě: 13
Berlíně: 11
Podíl vlastního a nájemního bydlení
ČR: 76 % bydlí ve vlastním vs. 24 % v nájmu
Slovensko: 94 % bydlí ve vlastním vs. 6 % v nájmu
Maďarsko: 91 % bydlí ve vlastním vs. 9 % v nájmu
Polsko: 87 % bydlí ve vlastním vs. 13 % v nájmu
Německo: 48 % bydlí ve vlastním vs. 52 % v nájmu
Náklady na elektřinu*
země cena za 1 kWh podíl na čisté mzdě
ČR 8,1 Kč 8 %
Slovensko 4,4 Kč 6 %
Maďarsko 2,4 Kč 3 %
Polsko 6,1 Kč 6 %
Německo 9,5 Kč 4 %
*V Polsku, Maďarsku a Slovensku jsou ceny energií zastropovány.
Ceny pohonných hmot
země cena za litr benzinu podíl 60 litrů na čisté mzdě
ČR 33,4 Kč 5,7 %
Slovensko 37 Kč 8,4 %
Maďarsko 35,60 Kč 8,3 %
Polsko 33,10 Kč 6,2 %
Německo 42,20 Kč 3,5 %
Zdroj: Banka Creditas
Maďaři a Slováci sice platí nižší přímé ceny za energie, protože mají ceny regulované. V obou případech však tyto státy vydávají nemalé prostředky ze státního rozpočtu na kompenzace pro dodavatele energií ve výši až 80 % rozdílu mezi tržní a zastropovanou cenou. V loňském roce na ně plánovalo Slovensko vydat 1,25 mld. EUR, to je cca 31,25 mld. Kč. Maďarsko vydalo na kompenzace cca 1,6 bilionu forintů, t.j. cca 4 mld EUR neboli cca 100 mld. Kč. A to má Slovensko cca 1/2 obyvatel ČR a Maďarsko o 1,33 milionu obyvatel méně než ČR. Kvůli finanční náročnosti upustilo od regulace cen energií i Německo.