Proč výstrahy nejsou vždycky přesné? „Atmosféra je složitý systém,“ vysvětluje ČHMÚ
Nedávno se výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) naštěstí nenaplnila. Ústav nyní přišel s vysvětlením, proč výstrahy nejsou vždycky zcela přesné a proč je stejně lepší je raději vydávat než nevydávat.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) přišel s vysvětlením, proč výstrahy nejsou vždycky zcela přesné. „Atmosféra je složitý systém a někdy se to projeví na schopnosti přesně předpovídat více, jindy méně,“ uvedl ústav.
Meteorologické modely v posledních letech správně našly a definovaly extremitu srážek u řady katastrof, píše ČHMÚ, například v roce 2021 v Německu nebo minulý rok v České republice. „Proto, když se objeví extrémní srážky v předpovědi, je nutné zvažovat vydání výstrahy,“ vysvětlil ústav.
„Zvažujeme i možné dopady, tentokrát předpovědi srážky směřovaly do oblastí, které byly katastrofálně postiženy v září 2024, a proto se jedná o momentálně více zranitelnou oblast. Navíc začaly prázdniny a s ní i letní tábory, které často bývají na břehu řek či potoků. Zkrátka při zvažování vydání výstrahy se snažíme zohlednit nejen velikost srážky, ale i informace o tom, jaké mohou být dopady při výskytu povodně v dané chvíli,“ napsal ČHMÚ.
Dodal, že je důležité, aby nebyl nesprávný alarm vydáván příliš často, aby se nenarušila důvěra lidí ve výstražný systém, avšak opačná situace je daleko závažnější. „Pokud se snažíme, aby nám žádný nebezpečný jev neunikl, budeme muset varovat častěji, i při menší pravděpodobnosti jevu. Jako na houpačce nám potom vzroste počet případů, kdy po výstraze nebezpečný jev nepřijde,“ popisoval ČHMÚ.
„Obecně je považováno za akceptovatelné mít více nesprávných alarmů než chybějících výstrah,“ dodává s tím, že myslí také na případné oběti při katastrofách.
ČHMÚ původně varoval před 200 mm, to pak snížil na očekávaných až 180 mm, Poláci varovali před 170 mm a SHMÚ stále ještě varuje před více než celkovými 130 mm za dva a půl dne na severním Slovensku.