Interrupce v Česku: U vlády lobbují ultrakonzervativní spolky. Hrozí zákaz potratů?

Precedent z roku 1973 v případu Roeová versus Wade stanovil právo na potrat plošně v celých Spojených státech zhruba do 24. týdne těhotenství. Soud v tomto rozhodnutí uvedl, že jednotlivé státy nesmějí zakázat provádění potratů ve fázi těhotenství, kdy plod ještě není schopen přežít mimo dělohu. Tato fáze podle lékařů končí někde mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. Soud rozhodl, že na nenarozené se nemá pohlížet jako na dokonalé jedince v právním smyslu.

Boj o potratovou pilulku: Zákaz z republikánského Texasu žene Biden i výrobce k nejvyššímu soudu

Nicméně Nejvyšší soud Spojených států amerických změnil v loňském roce po 50 letech výklad ústavy a umožnil jednotlivým státům USA zakazovat umělé ukončení těhotenství. Mezi soudce, kteří v loňském roce hlasovali o zrušení případu Roeová versus Wade, patří Clarence Thomas, Samuel Alito, Neil Gorsuch, Brett Kavanaugh a Amy Coney Barrettová.

Clarence Thomas vyzval soud také k prozkoumání dalších významných případů, jako je například Obergefell v. Hodges, který dává právo na manželství osob stejného pohlaví, nebo případu Griswold v. Connecticut, který chrání právo na antikoncepci.

Tři ze soudců, kteří hlasovali proti, byli do funkce nominováni bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Naopak mezi soudci, kteří případ podpořili, byli Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová.

V tomto složení Nejvyšší soud zrušil verdikt o potratech. | Nejvyšší soud USA

Podle listu The New York Times několik států v USA interrupci zakázalo i v případě otěhotnění způsobeného znásilněním či incestem. Další státy sice také zakázaly interrupce, nicméně povolily výjimku u znásilnění nebo incestu. Prozatím převládají státy, kde jsou interrupce legální, situace je však proměnlivá.

Veřejnost je nicméně nakloněna spíše pro zachování práva na interrupci, kdy si podle průzkumu zhruba 60% Američanů myslí, že by interrupce měly být vždy nebo ve většině případů legální, zatímco jen o něco více než třetina voličů se v průzkumech vyslovuje pro výrazné restrikce nebo úplný zákaz.

Existuje šance, že se výklad ústavy vrátí do předchozího stavu? „Věřím, že ano. Je to ale smutné, že společnost, která už měla právo na přístup k interrupcím garantované, o ně přišla. Ženy, které vyrůstaly v době, kdy interrupce byly nelegální, musí sledovat, jak totéž budou prožívat generace jejich dcer a vnuček. Znova budou lidé muset usilovat o to, aby měli přístup k reprodukční spravedlnosti,“ okomentovala pro Blesk Zprávy Klára Hlavačková, PR koordinátorka České ženské lobby, sítě organizací hájících práva žen v České republice.

Hrozí zákaz interrupcí na Slovensku?

I na našem kontinentu dochází k řadě kontroverzí. Každopádně většina členských zemí EU povoluje potrat do 10 až 12 týdnů těhotenství, v Nizozemsku a Británii je to například až do 24 týdnů. V České republice je nejzazším termínem pro ukončení těhotenství na žádost matky 12. týden. Naproti tomu v Irsku byly potraty ilegální ještě do roku 2018. Výjimku nebylo možné uskutečnit ani kvůli znásilnění, incestu či vážnému poškození plodu. Doposud jsou v Evropě potraty ilegální na Maltě a ve Vatikánu i v případě ohrožení života matky.

Na Slovensku nicméně hrozí omezení přístupu k interrupcím. „Víme, že na Slovensku jsou pravidelně předkládány novely zákona, které by omezovaly přístup k interrupcím. Nejedná se o zákaz, ale o zkomplikování přístupu žen k interrupcím. Je dobré proti takovým krokům být ostražití,“ upozornila Hlavačková.

Situace se v roce 2020 vyhrotila v katolickém Polsku. 22. října 2020 došlo k zpřísnění interrupčního zákona. Ústavní soud dospěl k závěru, že současná podoba protipotratového zákona z roku 1993 porušuje ústavu. Soud odmítl tu část tohoto právního aktu, která umožňuje přerušení těhotenství při vážných vývojových vadách plodu. Na ně přitom v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů v zemi.

Mučení, nucené potraty a k jídlu hmyz: Takhle to vypadá v severokorejských věznicích

Polský ústavní soud je složený převážně ze soudců nominovaných konzervativní vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), jež se o zpřísnění zákazu interrupcí zasazovala.

V Polsku kvůli zákazům umírají ženy

Nyní by měly být povoleny jen interrupce při ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu. Nicméně v případech, kdy je žena ohrožená na zdraví, lékaři vyčkávají. „V těchto případech lékaři vyčkávají s poskytnutím potřebné zdravotní péče, což může vést k vážným zdravotním komplikacím, či úmrtí,“ podotkla Hlavačková.

Případy jsou známy. „V debatách o ilegálních interrupcích se často opomíjejí i ženy, které chtějí mít děti. Bavila jsem se s polskou známou, jejíž sestra s partnerem zakládala rodinu. Prožívala ale obavy, co by se dělo, kdyby měla komplikované těhotenství, které ohrožuje její zdraví. Z Polska známe alespoň dva případy, kdy ženám nebyla v takových situacích včas poskytnuta potřebná péče, a zemřely,“ řekla Hlavačková.

Polky mají nyní možnost vycestovat do zahraničí a podstoupit interrupci tam. Není to však vůbec jednoduché. „Jedna z možností pro ně je vycestovat do sousedních zemí, kde mohou interrupci podstoupit legálně. To ale není dostupná možnost pro všechny – znamená to mít finanční prostředky na vycestování a zákrok, stejně tak umět dohledat informace v cizím jazyce,“ uvedla Hlavačková.

„Iniciativa Ciocia Czesia vznikla v roce 2020, aby pomáhala Polkám, které chtějí podstoupit interrupci v ČR, a to skrze poradenství, psychologické konzultace a finanční pomoc,“ dodala.

Zpřísnění interrupčního zákona vyvolalo v Polsku vlnu protestů. Agentura AP označila tehdejší protestní hnutí za největší od pádu komunismu před 30 lety.

Protesty proti zostření protipotratového zákona v Polsku | Reuters

Jurečkovo ministerstvo spolupracovalo s ultrakonzervativními spolky

Hrozí snad něco podobného i v České republice? „Práva, která už máme, můžeme brát jako samozřejmá, ale stačí se rozhlédnout po světě a víme, že je možné o ně přijít,“ uvedla Hlavačková.

Centrem Prahy prošel 15. dubna pochod pořádaný Hnutím Pro život ČR, který je manifestací zastánců tradičních rodin a odpůrců potratů. „Hnutí pro život na svém webu převážně prezentuje pomoc těhotným ženám, ale za touto kampaní je stále jejich dlouhodobý cíl omezit reprodukční práva. To je něco, na co se nesmí zapomínat,“ podotkla Hlavačková.

Hnutí pro život také spolupracuje s ministerstvem práce. Organizace na podporu žen, rodin a lidských práv před rokem vyzvaly MPSV, které vede Marian Jurečka (KDU-ČSL), aby spolupráci ukončilo, neboť podle organizací vystupuje Hnutí Pro život netransparentně a usiluje o uzákonění zákazu přerušení těhotenství a omezení práv žen. „Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulém roce nejprve potvrdilo spolupráci s Hnutím pro život, ale později uvedlo, že se spolkem nespolupracuje,“ dodala Hlavačková.

Bitva o potratové pilulky v USA. Trumpův soudce jejich prodej zakázal, vláda se odvolá

Vládě radí také ultrakonzervativní spolek Alice pro rodinu. „Ukazuje se, že ultrakonzervativní spolky v naší společnosti už nejsou se svými postoji na okraji společenských debat. Podařilo se jim získat pozice, ze kterých mohou ovlivňovat směřování naší společnosti. Například Aliance pro rodinu radí na ministerstvech práce a sociálních věcí a spravedlnosti. Asistentku poslanci Aleši Juchelkovi (ANO) dělá Zdeňka Rybová z Hnutí pro život,“ řekla Hlavačková.

Aliance pro rodinu sice nevystupuje k omezování reprodukčních práv, ale lobbuje například proti Istanbulské úmluvě. „Aliance pro rodinu nevystupuje k omezování reprodukčních práv. Vystupuje například pro ústavní ukotvení manželství muže a ženy, vystupovala také proti sexuální výchově pro studentstvo. Zároveň lobbuje proti Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulské úmluvě. Aliance pro rodinu je součástí uskupení propojující ultrakonzervativní organizace a mezi nimi i Ordo Iuris, které stojí za prosazením zákazu interrupcí v Polsku,“ vyjmenovala Hlavačková.

Hnutí pro život si nepřálo interrupce znásilněných na Ukrajině

Hnutí pro život na sebe před rokem dále strhlo pozornost kvůli případům znásilňování žen a dívek okupanty na Ukrajině. Čeští aktivisté se pro oběti snažili zajistit nouzovou antikoncepci, tedy takzvanou pilulku po. Hnutí na svém twitteru doporučilo místo toho dopravit na Ukrajinu ženám houkadla, pepřové spreje a elektrické paralyzéry a potrat po znásilnění odmítlo.

Expert Neil Datta navíc v Deníku N upozornil na to, že Hnutí pro život přijímá peníze z Ruska.

Přitom počet interrupcí v Česku klesá. V roce 2022 zde ženy podstoupily asi 16 500 potratů. Před deseti lety byly počty téměř o polovinu vyšší.

„V ČR máme důvod být ostražití. V době, kdy byly interrupce zakázané v Polsku, a některá zařízení v Česku odmítala Polkám provést zákrok ukončení těhotenství, kvůli nejasnému znění zákona, tak raději nebyl revidován, protože panovaly obavy, že by mohlo dojít i k zásahům do zákona, které by omezovaly reprodukční práva. To poukazuje na to, že existují aktéři, kteří by měli zájem omezovat reprodukční práva,“ upozornila Hlavačková.

„Ženy jsou souzené za své postoje“

Dalším aspektem této problematiky jsou také společenské soudy. Někteří lidé mají pocit, že univerzální pravda je, že každá žena musí mít děti. „Ženy jsou souzené za své postoje, které nenaplňují stereotypní představy o tom, jaké by měly být a co by měly chtít. Část společnosti má pocit, že chtít dítě je pro ženu něco ‚přirozeného‘, a když to některá žena má jinak, vymyká se to jejich vnímání světa. Odsouzení je nástroj, jak si upevní, že jejich přístup je správný,“ vysvětlila Hlavačková Blesk Zprávám.

Muži nejsou zatíženi stereotypy tak jako ženy. „Odsuzování žen, které se rozhodnou nemít dítě, pravděpodobně vychází z vnímání mateřství jako hlavní role žen. Muži, kteří nechtějí děti, nejsou za toto rozhodnutí souzeni. Hodnota žen nestojí na tom, jestli mají děti, jestli je chtějí, nebo jestli zůstaly čtyři roky na rodičovské s dítětem doma, nebo se vrátily brzy do práce. Stejně tak jako muži by měli mít možnost být na rodičovské, tak ženy by měly moct rozhodovat, zda chtějí být matkami a jak by chtěly sladit rodinný život a pracovní,“ řekla Hlavačková.

Problematika sahá hluboko do historie. Interrupce byly v ČSSR zavedeny v roce 1957, nejednalo se však o akt uznání ženských práv. „Nárokování ženského těla je něco, co ještě potřebujeme překonat. Tato tendence se dá ilustrovat na tom, jak média a experti rámovali téma legalizace interrupcí (Dudová, 2018), ke které došlo v ČSSR v roce 1957. Interrupce byla prezentována jako zdravotní otázka, ne jako otázka ženských práv. Kvůli totalitnímu režimu neměla prostor občanská společnost či feministické organizace jako v jiných evropských zemích, které se o změnu zasazovaly. Přístup k interrupcím se změnil se změnou postoje SSSR, která legalizovala interrupce jakožto určitý typ sociální politiky,“ podotkla PR koordinátorka České ženské lobby.

„Legalizaci interrupcí podporovali lékaři a lékařky, protože ošetřovali ženy, které měly vážné zdravotní komplikace, nebo umíraly po neodborně provedené interrupci. Hlavními argumentem bylo, že je třeba legalizovat interrupci, aby ženy mohly být lepšími matkami. Nešlo tedy o to, aby získaly svobodu rozhodovat o svém těle, ale aby neodborná interrupce neskončila úmrtím, či neplodností ženy a ona mohla mít v příhodnější době děti. To dokládá i existence oficiálních potratových komisí, které až do roku 1987 rozhodovaly, zda žena může legálně podstoupit interrupci, nebo ne. Stát v různých obdobích dával rozdílná doporučení o tom, jak by měly komise rozhodovat, podle toho jaký byl přístup k sociální politice,“ uvedla Hlavačková.

Porodník o novinkách pro těhotné: Jaká onemocnění a komplikace umíme odhalit a jaký věk je rizikový?

Názor lékaře

Blesk Zprávy zajímalo, jestli se dá embryo považovat již za samostatnou lidskou bytost, nebo součást těla matky. „Lidský plod v I. trimestru je vnímán různě a na tuto otázku není možné odpovědět jednoznačně. Existuje více proměnných, nejen medicínský rozměr, ale i etický nebo například náboženský. Jde o plod, který není samostatně schopný života, je neodlučitelně spjat s mateřským organismem, ale i přes toto spojení se současně jedná částečně o autonomní jednotku,“ odpověděl Blesk Zprávám MUDr. Andrej Černý, primář gynekologicko-porodnické části Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK „U Apolináře“.

Jak jsme již zmínili výše, na žádost matky lze v ČR ukončit těhotenství ve 12. týdnu. V jakém stavu se v té době vlastně nachází plod? „Ve 12. týdnu těhotenství se jedná o plod cca 5-6 cm velký o hmotnosti cca 15 g. Morfologicky je plod plně vyvinutý, co se týče trupu, hlavy a končetin, dochází dále k růstu a zrání, resp. dovyvinutí orgánových soustav. Srdeční akce je přítomna,“ popsal Černý.

Naštěstí podle lékaře je riziko, že by žena po interrupci nemohla znovu otěhotnět, malé. „Rizika samozřejmě jsou, ale jsou vzácná a ve formě tzv. Ashermannova syndromu, který ale vzniká jako následek nešetrného vyprázdnění dutiny děložní. Jinak jsou rizika velmi malá,“ sdělil lékař.

Ženy k interrupcím vede nejčastěji nežádoucí těhotenství. „Obvykle po selhání nefarmakologické metody antikoncepce (bariérová apod.). Setkáváme se také s důvody, že ženu k interrupci vede partner, nemožnost se o dítě postarat, nepartnerský styk apod. Po důvodech obecně nepátráme, pokud jinak žádost obsahuje všechny administrativní náležitosti,“ uzavřel lékař.

Blesk Zprávy dále zajímalo, jak by se dalo interrupcím předejít. „Správnou péčí o ženy pomocí tzv. rodičovského plánování, vyvracením mýtů a bludů o hormonech, antikoncepci, tělískách apod.,“ vyjmenoval Černý.