Svatý týden: Co připomínají jednotlivé dny před Velikonocemi?
Svatý týden, či pašijový týden je nejvýznamnějším obdobím křesťanského liturgického roku. Začíná poslední neděli před Velikonocemi a končí následující neděli na Boží hod velikonoční. Křesťané si během něj připomínají poslední dny Ježíše Krista. S jednotlivými dny se ovšem pojí i řada lidových tradic.
Svatý týden začíná na Květnou neděli, která připomíná Ježíšův návrat do Jeruzaléma, a končí Bílou sobotou, při níž si křesťané připomínají Ježíšovo zmrtvýchvstání. Součástí Pašijového týdne je i začátek velikonočního tridia, kterým vrcholí křesťanský liturgický rok. Ke každému dni se pojí i tradiční názvy a různé zvyky. Z liturgického hlediska jde ovšem o závěrečné období postní doby.
Květná neděle
Květná neděle je poslední postní nedělí. Nazývá se podle květů, kterými se během ní zdobí kostely. Zároveň se během Květné neděle můžeme setkat s jedním ze symbolů Velikonoc - kočičkami, tedy vrbových proutků s částečně rozvitými pupeny.
Kočičky mají připomínat palmové větve, kterými lid Jeruzaléma vítal Ježíše při jeho příjezdu do města. Kočičky se na Květnou neděli světí a pověry jim poté přikládají moc ochránit dům či pole před bouřkou. Následující rok se pak vysvěcené proutky na Popeleční středu spálí a z jejich popela se dělá lidem popelec.
Modré pondělí
Během pondělí po Květné neděli se podle tradice nemá pracovat. V této tradici můžeme najít možný původ jména Modré pondělí. V němčině se totiž slov blau používá i ve významu práce neschopný.
Druhým možným důvodem je, že se v ten den k výzdobě kostelů používalo fialové či modré sukno. Fialová je totiž liturgickou barvou, jejíž používání je předepsáno během postní doby. Výjimkou je Květná neděle, kdy se používá barva červená.
Modré pondělí se tak má využít k načerpání sil na velký jarní úklid v následujících dnech.
Šedé nebo Žluté úterý
Jedním z výkladů, proč se úterý během Pašijového týdne říká Šedé nebo Žluté, je to, že jméno souvisí s počasím. Pokud v úterý svítilo slunce, bylo Žluté, v opačném případě bylo Šedé.
Druhou možností je, že se Šedé úterý pojí s úklidem, především vymetáním pavučin. V tento den totiž začínal velký jarní úklid.
Škaredá středa
Škaredá středa je už významný den i v křesťanské tradici. Věřící si během ní připomínají den, kdy Jidáš Iškariotský zradil Ježíše za třicet stříbrných. Ten se tak měl rozhodnout poté, co byl Ježíš v Betánii u Šimona Malomocného, kde mu Marie z Betánie pomazala hlavu a nohy drahým olejem. Jeho učedníci přitom chtěli olej prodat a rozdat peníze chudým, Jidáš pak doufal, že peníze získá pro sebe.
Dni se rovněž říká Sazometná středa, jelikož se v tento den podle tradice vymetaly komíny a ze stavení vyháněly zlé síly. Další pověra říká, že by se v tento den na sebe lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny další středy.
V tento den se v Česku zároveň peče tradiční velikonoční pečivo - Jidáše. Ty tvarem připomínají smyčku, na které se Jidáš oběsil. Jí se ovšem až o den později na Zelený čtvrtek.
Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek si věřící připomínají poslední večeři Ježíše Krista. Je zároveň předvečerem Velikonočního tridua, tří nejvýznamnějších dnů liturgického roku. Při zpěvu Gloria během večerní mše pak naposledy zazvoní zvony, které podle pověsti odlétnou do Říma. V následujících dnech je pak nahradí řehtačky.
V tento den se rovněž jí Jidáše, které se upekli o den dříve. Zároveň pověra říká, že se v tento den má jíst zelené jídlo, aby byl člověk zdravý po zbytek roku. Název Zelený čtvrtek přitom pravděpodobně vznikl zkomolením původního německého jména Greindonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek).
Velký pátek
Velký pátek připomíná utrpení Ježíše Krista (pašije) a jeho smrti na kříži. V tento den se neslouží mše, místo toho se čtou Janovy pašije, ty někde mohou mít i podobu pašijových her a nesmí se konat ani pohřby. Věřící v tento den často vykonávají pobožnost křížové cesty. Jde zároveň o první den Velikonočního tridua.
S Velkým pátkem se váže řada mýtů a pověr. Asi nejrozšířenější je legenda o tom, že se na Velký pátek otevírají hory a skály, které vydávají poklady. Další pověry zakazují v tento den prát prádlo, které by se namáčelo do Kristovy krve, nebo hýbat se zemí.
Velký pátek je v České republice od roku 2016 státním svátkem. Tím byl přitom už v Československu do 50. let.
Bílá sobota
Bílá sobota připomíná den, kdy Ježíš ležel v hrobě. Přes den se nekonají žádné náboženské obřady a neslaví se mše. Bílá sobota je zároveň koncem postní doby. Věřící v tento den bdí u Božího hrobu.
Den se tradičně nesl v duchu příprav na Boží hod velikonoční. Uklízelo se, bílilo se a zároveň se pekli mazance a beránci. Kromě toho se lidé připravovali i na koledu na Velikonoční pondělí, muži si tak pletli pomlázky a ženy zdobily vajíčka.
Liturgicky končí Bílá sobota už se západem slunce, po kterém začíná Velikonoční vigilie. Během ní si věřící připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Bohoslužba začíná svěcením velikonočního ohně před kostelem, od něhož se následně zapálí Paškál, který kněz nese do kostela, kde si věřící zapalují své vlastní svíce.
Barevné dny Velikonoc najdeme i mimo Svatý týden
Kromě již zmíněných dní ovšem do liturgického období Velikonoc patří i další dva dny z Velikonoční doby. Velikonočnímu pondělí se totiž říká i Červené pondělí a v Česku se pojí především s tradiční pomlázkou a koledou.
Neděle týden po Božím hodu velikonočním je pak označována jako Bílá neděle. Svůj název si vysloužila podle toho, že během ní nově pokřtění naposledy oblékali bílá roucha, kterými byli oblečeni po křtu na Velikonoční vigilii.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.