Zatopené domy i silnice. Povodně potrápily Česko, pršet bude znovu. Sledujte radar Blesku

Před půlnocí je v Česku stále několik oblastí, kde přetrvává podle ČHMÚ extrémní stupeň nebezpečí.

Hasičský záchranný sbor ČR k sedmé hodině eviduje již 1 232 výjezdů v souvislosti s vydatným deštěm. „Nejhorší situace je stále v krajích Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Jihomoravském a Pardubickém,“ napsala pro Blesk Zprávy tisková mluvčí sboru Nicole Studená. „Díky tomu, že během odpoledne začala srážková činnost slábnout, očekáváme stabilizaci situace. Stále je naší nejčastější činností čerpání vody.“

Čeští hasiči dnes pracují na trojnásobek své denní činosti, uvedl Záchranný sbor na facebooku. „Na některých místech stavíme protipovodňové zábrany či instalujeme pytle s pískem. Odčerpáváme také laguny ze silnic a čistíme propustě nebo stavidla,“ napsal sbor.

Česko za dnešek hlásí extrémní srážky – a to i uprostřed léta, natož v říjnu. Srážky od severu i nadále ustávají a i v jižní polovině území slábnou – hodinové srážkové úhrny se pohybují od 1 do 3 mm. Nejvyšší srážkové úhrny hlásí za posledních 24 hodin horská stanice Horní Malá Úpa 159 mm, uvedla pro Blesk Zprávy meteoroložka Dagmar Honsová.

Ve východní polovině území nejčastěji napršelo od 20 do 60 mm. V nejvíce zasažených oblastech – na východě území prší už od pondělí – za tu dobu například na Zlínsku ve Valašském Meziříčí spadlo 89 mm (což je dvojnásobek říjnového normálu), v Moravskoslezském kraji ve Frýdku-Místku 75 mm, na Olomoucku hlásí Jeseník 150 mm, v Jihomoravském kraji v Brně 54 mm.

Povodí Moravy eviduje na 13 místech 3. stupeň povodňové aktivity. Voda se rozlévá mimo zastavěná území. Plní se nádrže,vodohospodáři s nimi manipulují.

V Česku ohlásilo třetí stupeň povodňové aktivity již 29 stanic. Patří mezi ně k páté hodině Frýdlant, Broumov, Pardubice, Chrudim, Polička, Moravská Třebová, Mohelnice, Konice, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Bučovice, Břeclav, Židlochovice, Hodonín, Veselí nad Moravou, Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Vsetín, Nový Jičín, Odry, Bílovec, Vítkov, Krnov, Hlučín, Kravaře, Ostrava, Bohumín a Opava.

Hasiči od půlnoci v Česku evidují 900 událostí týkajících se povodní a dešťů. „Na některých místech stavíme protipovodňové zábrany či instalujeme pytle s pískem. Odčerpáváme také laguny ze silnic a čistíme propustě nebo stavidla,“ napsal na twitteru Hasičský záchranný sbor ČR.

Nepřestávající liják zvedá hladiny řek prakticky po celé Moravě. Mnohé řeky jsou už na třetím povodňovém stupni a ohrožují lidi i jejich domy. V Petrovicích na Karvinsku museli evakuovat hasiči lidi na kanoích, v Kravařích na Opavsku se na to připravují také. Ani na jihu Moravy není situace růžová, nejhorší je situace ve Strážnici a v Boskovicích. Lidé s obavami vzhlíží k nebi, ze kterého se valí voda...

Celý článek čtěte ZDE.

„Srážky od severu i nadále ustávají a slábnou, na jihozápadě se hodinové srážkové úhrny pohybují do 4 mm. Už zítra bude sníh na horách roztávat – teplota v 1000 m se bude pohybovat kolem 5 °C a déšť se sněhem očekáváme až od nadmořské výšky 1300 m nad mořem. Právě voda z odtávajícího sněhu může přechodně zvyšovat hladiny řek,“ uvedla pro Blesk Zprávy meteoroložka Dagmar Honsová.

V noci podle ČHMÚ pršelo v celé zemi. Největší úhrny, od 30 do 60 litrů vody na metr čtvereční, zaznamenali meteorologové v severovýchodní polovině země a na Českomoravské vrchovině. Nejvíce, přes 90 litrů vody na metr čtvereční, napršelo v Jeseníkách. Postupně mají srážky v zasažených oblastech slábnout a mají se přesouvat k severozápadu, zejména do Krušných hor. Varování před deštěm a rizikem záplav zůstává v platnosti pro většinu České republiky s výjimkou jihozápadu.

V menší míře postihly následky deště sever Čech. Na třetí stupeň vystoupaly Smědá a Řasnice ve Frýdlantském výběžku a voda tam zaplavila silnici III. třídy z Boleslavi do Černous. I zde situaci komplikoval silný vítr, kvůli kterému nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd.

Mokrý sníh napadl i v Moravskoslezském kraji na přechodu mezi Slovenskem a Českem.

Celkem je nejvyšší povodňový stupeň na 12 místech. Dalších 30 hlásí druhý povodňový stupeň. 

Silné lijáky neustávají a deště jsou hlášeny podle předpovědí i na další dny. „Od půlnoci spadlo na návětrné straně Krkonoš na stanici Horní Malá Úpa 98 mm srážek. Za posledních 48 hodin tam spadlo 122 mm, tedy skoro trojnásobek říjnového normálu,“ řekla pro Blesk Zprávy meteoroložka Dagmar Honsová a dodává, že nejdeštivější říjny v Česku jsou z let 1960, 1956 a 1935, kdy napršelo v průměru 100 - 108 mm. 

Podle aktualizovaného varování meteorologů má dnes pršet na většině území České republiky s výjimkou jihu Moravy a jihozápadu Čech. Riziko povodní je nejvyšší na Broumovsku, Frýdlantsku v okresech Pardubice a Chrudim, v okolí Mohelnice, Moravské Třebové a Boskovic a dále na Ostravsku, Odersku a v okolí Hranic na Moravě a Veselí nad Moravou.

Hasiči v Česku vyjížděli od půlnoci do dnešních 07:00 k více než 210 případům kvůli dešti, informoval na twitteru hasičský záchranný sbor ČR.

🚨214 to je počet technických událostí ke kterým jsme vyjížděli od půlnoci do 7h ranní v souvislosti s vydatnými dešti.

Nejvíce práce jsme měli v kraji Moravskoslezském, Pardubickém, Zlínském a Olomouckém.

Čerpáme vodu, odklízíme spadlé stromy a stavíme hráze.👨🏼‍🚒 pic.twitter.com/rAFjKKBENh

— Hasičský záchranný sbor ČR (@hasici_cr) October 14, 2020

„Tlaková níže se středem nad Polskem i nadále přináší déšť na většinu území – v porovnání s ránem jsou hodinové srážkové úhrny na severu území nižší – zastavují se do 6 mm. A během dopoledne budou i nadále slábnout,“ uvedla meteoroložka Dagmar Honsová pro Blesk Zprávy.

„Na vrcholcích Jeseníků, Beskyd a Krkonoš leží i 40 cm mokrého a těžkého sněhu. Sněhová pokrývka se drží v horských oblastech cca od nadmořské výšky 900 m nad mořem,“ uvedla Honsová a dodala, že kvůli velké oblačnosti a srážkám očekává jen nepatrné teplotní rozdíly v dnešních odpoledních teplotách, které se zastaví na 8 až 4 °C, a mezi čtvrtečními ranními teplotami, které mají být mezi 8 až 4 °C.

„Dnešní pocitovou teplotu snižuje čerstvý severozápadní vítr – v nárazech dosahuje rychlosti až 60 km/h, na horách 85 km/h. Vítr bude slábnout ve večerních hodinách,“ dodala Honsová

Na severu území se hodinové srážkové úhrny pohybují až na 10 mm. A vydatné srážky budou slábnout až během odpoledne. Do té doby spadne až 40 mm. „Na vrcholcích hor sněží – padá mokrý a těžký sníh. Srážkové úhrny za posledních 24 hodin jsou hodně vysoko – Jeseník hlásí 93 mm (více než dvojnásobek říjnového dlouhodobého normálu let 1981-2010, který je 43 mm),“ řekla Blesk Zprávám meteoroložka Dagmar Honsová.

Od pondělí prší ve východní polovině území – tam například do dnešního ráno spadlo v Ostravě 64 mm, ve Frýdku Místku 69 mm a v Holešově 66 mm. Na říjen se opravdu jedná o extrémní srážky. Naposledy jsme se s říjnovými povodněmi na území Česka setkaly v roce 2017 – ty byly spojeny s Herwartem 28. a 29. října. Velká oblačnost s občasným deštěm nebo přeháňkami nás bude provázet nejméně do konce týdne, ale jak ve čtvrtek tak v pátek se denní srážkové úhrny budou zastavovat do 5 mm.

Varování před silným deštěm a rizikem povodní vydali meteorologové v pondělí a podle aktualizace z dnešní noci platí zejména pro Pardubicko, Chrudimsko, Mohelnicko, okolí Moravské Třebové, Boskovicko a Vsetínsko. Riziko vzestupu hladin toků platí prakticky pro celý severovýchod Čech, sever Vysočiny, celý Moravskoslezský a Zlínský kraj, většinu Olomouckého kraje i sever a východ Jihomoravského kraje.

Nejvyšší stupeň povodňově aktivity platil kolem 05:30 nad nádraží na řece Bystřičce na Vsetínsku, na Veličce ve Strážnici, na Bělé na přehradě v Boskovicích, na Novohradce v Luži na Chrudimsku, Třebůvce v Hraničkách a na potoce Krasovka v Radimi u Krnova.

Na dalších třech desítkách měřicích stanic byl nad ránem dosažen druhý stupeň povodňové aktivity, mimo jiné na Bečvě v Teplicích, Moravě ve Strážnici, Opavici v Krnově, Odře v Bohumíně nebo Jičínce v Novém Jičíně. První, tedy nejnižší stupeň platil na zhruba pěti desítkách míst na Moravě a na severovýchodě Čech.

Meteorologové varují, že voda z rozvodněných řek a potoků může zaplavit níže položené obydlené oblasti a komunikace. Některé silnice a mosty proto mohou být uzavřeny.