22°C
Na Velikonoce se otevřela jedna z nejstarších kaplí Božího hrobu. Najdete ji v Mimoni
Velikonoce otevřely návštěvníkům barokní kapli Božího hrobu v Mimoni na Českolipsku. Kaple vysvěcená v roce 1668 patří spolu se sousedním špitálem ze stejného období k nejcennějším barokním památkám v Libereckém kraji a je součástí Poutní cesty Českolipskem. Historicky se tu odbývaly velké velikonoční oslavy ještě po druhé světové válce, pak to bylo násilným způsobem utnuto, prozradila vedoucí odboru kultury města Helena Jakešová.
„Pořádaly se tu každoročně pašijové hry a podle historických pramenů se sem na Velikonoce sjíždělo každoročně několik tisíc návštěvníků,“ doplnila Jakešová. Tradici oslav v posledních letech v Mimoni obnovili, pašijové hry ale zatím ne.
Velikonoční slavnosti provází i tematická výstava kraslic v městském muzeu, které sídlí v někdejším špitále v sousedství. „Lidé tu mohou vidět více než 2000 kraslic zdobených nejrůznějšími technikami z celé země, doplněné jsou o sbírku krojů Pavly Hampton,“ dodala. K vidění jsou tu vajíčka zdobená tradiční batikou a škrábanými vzory nebo slámou, ale také třeba drátkováním.
Kaple posledním přáním císařského rady
Kaplí Božího hrobu jsou v Česku zhruba tři desítky. V Libereckém kraji je další jen v Liberci v zahradě u kostela Nalezení sv. Kříže. Ta mimoňská ale patří k nejstarším v zemi. Je replikou kaple Božího hrobu v Jeruzalémě. Kapli se rozhodl postavit císařský rada, rytíř Jan Putz z Adlersthurmu, a to při své cestě do Svaté země v roce 1625. Pořídil si proto v Jeruzalémě podrobné nákresy a záznamy.
Když v roce 1651 koupil mimoňské statky a chtěl kapli postavit, zjistil, že mu chybí přesné rozměry vchodu ke Kristovu hrobu i míry kamene, který ho zakrývá. Proto se vydal do Jeruzaléma znovu. Při návratu ale těžce onemocněl.
Ke stavbě vybral místo u zřícenin starého kostela sv. Kříže, stavby se ale už nedožil. „Na smrtelném loži zavázal své syny, že kapli postaví,“ řekla Bartošová. Stavba začala pět let po jeho smrti v roce 1665. Italský architekt Giulio Broggio, který je mimo jiné autorem třeba litoměřické katedrály svatého Štěpána, ji postavil ve stylu starořímského halového domu s dvorem. Uprostřed něj stojí věrná kopie jeskynního hrobu v Jeruzalémě. Kaple má dvě věžičky, v nichž byly původně zvony.
Velkými opravami kaple prošla koncem 19. století, v 50. a 60. letech byl ale areál vyrabován a zpustl. Znovu byla kaple Božího hrobu vysvěcena v roce 1992 po rozsáhlé rekonstrukci. V kapli se běžně konají bohoslužby a je možné ji navštívit. „Prohlídky s průvodcem jsou ještě o velikonoční neděli a pak od června do konce září každou sobotu a neděli,“ dodala Jakešová.
Témata:
Související
