Jahody s výkaly, posypová sůl, konina i nemocné hovězí: Tímhle „krmí“ Poláci Čechy

Nejdřív zabrousíme hlouběji do historie, a to až do roku 1978 a časů Československé socialistické republiky. V tomto roce proběhla v Polsku velká epidemie žloutenky typu A. O rok později řádila i u nás. Primárně onemocněli předškoláci a děti. Sekundárně se pak nakazili rodiče. Celkem se jednalo o asi 1500 stonajících.

Hygienici si marně lámali hlavy, proč jsou prvními nemocnými právě děti. Nákazu tak hledali nejdříve v mléce a poté přešli na zmrzlinu, kde trefili „bingo“. Zmrzlina totiž obsahovala kontaminované jahody z polských polí, které byly podle neoficiálních zpráv hnojeny výkaly nemocných Poláků.

Jahody byly po sesbírání z polí hned zmraženy. Rozmrzaly na strojní lince, kdy byly rovnou přidány do směsi na zmrzlinu. Tento proces napomohl množení bakterií a jedovaté žloutenkové nanuky tak vesele putovaly do obchodů. Od této zkušenosti je povinná pasterizace ovocných příměsí do zmrzlin.

Zamrzlé žloutenkové jahody byly použity do zmrzlin | Archiv Blesku

Jedním z méně známých průšvihů je dovoz karcinogenních šprotů. Malé uzené rybičky vracela v roce 2009 Státní veterinární správa ČR zpátky k polskému výrobci. Distribuoval je původně do Zlína a Ústí, naštěstí se rybičky zkontrolovaly včas.

Výrobce totiž zhřešil v množství karcinogenní látky benzopyrenu, což je látka vzniklá nedokonalým hořením a uzením v teplotách kolem 300 až 500 stupňů. Podle nařízení může jeden výrobek obsahovat maximálně 5 mikrogramů na kilogram, jednotlivé šarže ale měly v obsahu až 11,5 mikrogramů. Proces uzení musí být právě kvůli této látce přísně monitorován.

Závadné šproty zveřejnilo i ministerstvo zemědělství spolu s dalšími potravinami | Reprofoto Facebook: Ministerstvo zemědělství

Tím známějším a novějším přešlapem je pak „solná aféra“. V roce 2012 prasknul podvod polských obchodníků, kteří vykupovali technickou sůl a následně ji třikrát dráž prodávali jako sůl potravinářskou. Sůl používanou na posyp silnic pak nicnetušící firmy dávaly do svých výrobků. Nejen do Česka se tak na stůl dostaly klobásky, šunky, rybí konzervy a chléb s příměsí tohoto chemického materiálu.

„Češi jsou zbytečně hysteričtí,“ vyjádřil se o kauze tehdejší polský náměstek ministra Andrzej Butry. Technická sůl se od té potravinářské totiž zas tolik neliší, ve větších dávkách je samozřejmě toxická, ale to může být i ta „klasická“ s příměsí jódu a s 97% obsahem chloridu sodného. Problémem mohly být některé uhličitany obsažené v technické soli, ale naštěstí nebyla zaznamenána žádná újma na zdraví.

Aplikace posypové soli vozům ani tělu neprospívá. | Jiří Rubeš

Rok 2012 byl na polské potravinové průšvihy pořádně pestrý. Chvíli po odhalení technické soli si inspekce posvítila na sušená vejce a objevila příměs toxického kadmia, což je kov usazující se především v ledvinách. Spoustu kadmia přijímají i kuřáci díky svému zlozvyku.

Nebyl to ale jediný kov, který výrobci do prášku, ať už vědomě či nevědomě, přidávali. Vejce obsahovaly i olovo a v některých případech i bakterii E.coli, která nepříznivě působí na močové cesty a podporuje vznik rakoviny.

Vejci ovšem rok 2012 neskončil. Problém nastal také s kvašenými okurkami a kysaným zelím z Polska, ve kterých byla nalezena kyselina mravenčí. Jedná se o bezbarvou látku z žihadel včel a mravenců, která může mít leptavé účinky a v některých případech může vyvolat alergickou reakci.

Kyselina byla jako příměs a konzervant do potravin zakázaná. Posledním průšvihem pak bylo zhodnocení polského kakaa, které obsahovalo 20 % dřevité hmoty ze slupek koky.

Vejce v prášku obsahovala nebezpečné kovy, jako kadmium a olovo | Profimedia

Polsko si od problémů moc neodpočinulo a necelý rok po vejcích s kadmiem se objevilo koňské maso plné analgetik na bázi fenylbutazonu. Tento lék se podává koním na tišení bolesti, nikoliv ale takovým, kteří jsou chováni pro potravinářský průmysl. Není úplně zdraví škodlivý, ale může mít negativní vliv na krvetvorbu.

Stažením těchto výrobků ale problém s koninou neskončil. Ještě v témže roce se při kontrolách objevilo, že některé hovězí výrobky obsahují kolikrát i více koniny, než samotného hovězího masa. V tomto případě ale nešlo o obavy z poškození zdraví, jako spíš o klamání spotřebitele.

Alarmující byla hlavně zpráva o uzavření továrny na severu Polska, která údajně do svých produktů přidávala shnilé maso.

Krávy radí: Jezte více koňů! | Facebook

V roce 2017 se do Česka dostalo asi 3,6 tun závadného masa, ať už kuřecího, vepřového nebo krůtího. Hlavním problémem byla bakterie salmonela, která způsobuje střevní a zažívací potíže, horečky a nevolnost.

Zkoumání (především prsních řízků) proběhlo původně proto, že se kontrolovala příměs vody v mase a možný obsah antibiotik. První hypotéza byla potvrzena, ale mýtus o antibiotikách v mase se nepotvrdil. Přišlo se ovšem na salmonelu.

Salmonela nás může pěkně potrápit | profimedia.cz

Veřejností teď hýbe kauza s hovězím z nemocných krav. Ta vypukla poté, co se do výroby infiltroval polský novinář, který natočil šokující záběry z jatek a následného zpracovávání masa. Některé krávy byly natolik nemocné, že nedokázaly ani stát na nohou. To ale na jatkách nikomu nevadilo. Poté, co krávu usmrtili, ořezali černé kusy a „kvalitní“ hovězí posílali na prodej.

Maso se dostalo do 14 zemí, včetně samotného Polska. Jen do Česka bylo dovezeno 300 kg tohoto závadného masa, 137 kilogramů se prodalo spotřebitelům nebo restauracím

Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) nyní zvažuje zákaz dovozu hovězího masa z Polska. Podle některých hlasů je k tomu nucen hlasitou odezvou obyvatel.