Vratislav dostal nové srdce od mladšího sportovce. V Blesku promluvil o velkém daru

Problémy s dechem i bušení srdce připisoval stresu a vysokému tlaku. „Doufal jsem, že je to tím, že se moc rozčiluju,“ vzpomínal. Jeho potíže se ale stále zhoršovaly a doktoři zjistili, že mu selhává srdce.

V roce 2015 mu lékaři museli voperovat defibrilátor, tedy přístroj, který dokáže srdce tzv. znovu nakopnout, pokud se zastaví. A to se i stalo. „Ležel jsem na gauči, najednou se mi udělalo špatně. A pak už nevím nic. Můžu alespoň všechny uklidnit, že umírání je velice klidné, pokud je rychlé,“ říká Vratislav Ludvík.

„Je to zázrak!“ Tereza (28) porodila dceru a selhalo jí srdce, zachránila ji transplantace

Defibrilátor sice dokázal jeho srdce znovu rozpohybovat, bylo ale tak slabé, že zůstávalo jen otázkou času, kdy selže znovu. Lékaři muži řekli, že jedinou nadějí je transplantace. V březnu 2017 se pro něj našlo srdce, operoval ho v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) profesor Jan Pirk.

„O dárci nic nevím, jen že byl o dvacet let mladší než já a byl to sportovec. S pokorou jsem přijal ten velký dar,“ říká Vratislav Ludvík. Za svého dárce plánuje nechat každý rok na výročí jeho smrti sloužit zádušní mši.

Manželky dárců srdce: Přijde i úleva

Pro pozůstalé je často těžké svolit s odběrem, pomáhá jim ale vědomí, že jejich blízký by s tím souhlasil a že jeho orgány budou ještě dál fungovat. „Tak jsme se na sebe koukali, ani jsme se o tom moc nebavili. Řekli jsme si: jo, on by s tím souhlasil. Šli jsme do kanceláře pana primáře a tam jsme řekli, že nemáme námitek,“ říká jedna z manželek dárců paní Věra.

„Není to úleva jen v té fázi, kdy došlo k odběru. Ale celoživotní úleva. Každý den si člověk vzpomene a ví, že ty orgány někde dál fungují,“ dodává manželka dalšího z dárců srdce paní Ilona.

Lékaři transplantovali srdce osmitýdennímu miminku. Chlapec byl nejmladší na listině

Mozková smrt znamená konec

Dárcem orgánů se v Česku může stát výhradně člověk, u něhož nastala mozková smrt. Takový pacient je z pohledu medicíny již mrtvý, není naděje na jakékoliv zlepšení, jeho mozková tkáň zcela odumřela.

Krevní oběh i dýchání zajišťují přístroje a v okamžiku, kdy se vypnou, vše se zastaví, protože už není žádný mozek, který by dával plicím a srdci signál, co mají dělat. Představy, že pozůstalí rozhodují o odpojení, nebo zachování umělého oběhu jsou mylné. Po mozkové smrti dojde k odpojení, ať už s transplantací svolí, nebo ne.

Podle českých zákonů však existuje tzv. předpokládaný souhlas. Pokud tedy člověk není zapsán ve speciálním registru, bere se to tak, že by s odběrem souhlasil. Za děti pak rozhodují zákonní zástupci. Nepsaným pravidlem ale je, že lékaři si s příbuznými vždy před odběrem promluví.

Brožura od lékařů z IKEM popisuje, kdy ze smrti vzejde naděje

Okamžik odběru orgánů od zemřelého dárce je pro pozůstalé nesmírně psychicky náročný. Brožura Dar života se jim snaží proces co nejvíc osvětlit.

„Uvidíte svého blízkého jako by spal. Jeho srdce bude dále bít, bude mít normální barvu kůže, teplotu, dýchat za něj bude přístroj. V některých případech možná zaznamenáte mimovolní pohyb rukou či nohou. V takových chvílích každému v hlavě vyvstane myšlenka, že jeho blízký je stále živý. Opravdu tomu tak není,“ píše se v knížce.