Každý dvacátý muž v Česku je týraný. „Trpí a bojí se mluvit,“ říká policejní psycholožka

Podle výzkumu Asociace pracovníků intervenčních center je v Česku obětí domácího násilí každá šestá žena a každý dvacátý muž. Přibližně polovina mužů i žen někdy přišla s domácím násilím do styku, ať už jako oběť, násilník, svědek nebo ten, kdo se o násilí dozvěděl z doslechu.

Obecné povědomí ohledně týrání mužů je ale v Česku velmi malé. Je o tom přesvědčená policejní psycholožka Ludmila Čírtková, podle které se doposud předpokládalo, že domácí násilí je pácháno výhradně na ženách. „O týrání mužů se mluví málo a je také málo dostupných informací. Dá říct, že veškeré studie se zaměřují na ženy v roli oběti a muže v roli pachatelů,“ řekla v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Násilí za zavřenými dveřmi

„Kdybychom otevřeli dveře do domácností a rodin, zjistili bychom, že domácího násilí na mužích je podstatně více, než bychom intuitivně soudili,“ uvedla s tím, že o násilí na mužích se začíná otevřeně mluvit až v poslední době.

„V týrání mužů jsou ženy rafinované.“ Katka natočila dokument o domácím násilí

Dokonce už v rámci policie probíhají speciální školení policistů, jak s mužskými oběťmi komunikovat. „I pro policii je domácí násilí na ženách standardnější. Násilí na mužích probíráme jako situaci takzvaně nestandardní, podobně jako třeba týrání seniorů. Policisty školíme v tom, že komunikace s týraným mužem má svá specifika,“ popsala psycholožka.

Muži se bojí o týrání mluvit

Zásadní problém je v tom, že muži jsou mnohem méně než ženy ochotni o týrání hovořit. Podle Čírtkové muži s vyhledáním pomoci velmi váhají kvůli sociálním stereotypům. „Platí tady, že kdo si říká o pomoc, je slabý. Ale hledat pomoc je projevem síly, nikoliv slaboty,“ je přesvědčená.

„Mluvíme dokonce o tom, u mužů jsou zavřené dvoje dveře,“ popisuje s tím, že muž musí překonat nejen své vlastní přesvědčení a svěřit se, ale potom musí ještě najít odvahu ženu nahlásit na policii. Muži se také často nacházejí ve svízelné situaci, protože neví, jak se násilí bránit. Pokud na ně žena fyzicky útočí, muži útok většinou nevracejí. „Dotyčný navíc není schopný se odpoutat od týrající partnerky. Ve vztahu zůstává, i když trpí a vede strastiplný život,“ řekla Čírtková.

Milana roky týrala manželka. Útočila na něj šroubovákem, hrozila mu zabitím

Podle ní dochází v každé rodině ke konfliktům, které mohou být více či méně dramatické. A tyto konflikty mohou občas obsahovat i prvky násilí. „Ale o násilí ve smyslu trestného činu, mluvíme teprve tehdy, jestliže dochází k týrání. Tedy kvalita života oběti je podstatně snížená, protože se doma opakují závažné incidenty násilí, a to fyzického i psychického,“ dodal s tím, že muži by měli pomoc hledat například v poradně pro oběti domácího násilí.

O tom, proč se muži o násilí nesvěřují, mluvil v rozhovoru pro Blesk Zprávy také Milan z Ústí nad Labem. Jeho manželka ho psychicky i fyzicky týrala několik let: