Dnes slaví křesťané zmrtvýchvstání, v Česku je zvykem se zase pořádně najíst
Křesťané si dnes po celém světě připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Mše této neděle, kterou vrcholí pašijový týden, má být co nejslavnější a zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. V českých lidových zvycích je Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční spojen s masitým obědem po dlouhém půstu.
V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, které trvají 50 dní až do Letnic, slavností Seslání Ducha svatého.
Velikonoční neděle je posledním dnem takzvaného třídení (triduum), které začíná Velkým pátkem, připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, a pokračuje Bílou sobotou, kdy vpodvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení. Třídení v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Podle lidových zvyků měly dívky malovat vajíčka na příští den pomlázky, dospělí se navštěvovali a obcházeli pole. Důležitá byla i příprava velikonočního pečiva. V Česku se pečou velikonoční bochánky neboli mazance, které jsou z kynutého těsta a obrazně připomínají svým nabývajícím objemem nabývání hodnot.
Papež přednese požehnání Městu a světu
Jak velí tradice, povede dnes papež František na Svatopetrském náměstí velikonoční mši, přednese poselství a udělí požehnání Městu a světu (Urbi et orbi). Vyslechnout by si jej přímo ve Vatikánu měly desítky tisíc poutníků. Panovat budou přísná bezpečnostní opatření.
Při velikonočním poselství papež obvykle vyjadřuje znepokojení nad konflikty a vyzývá svět k jejich ukončení. Loni například František prosil Boha, aby přinesl mír na celý Blízký východ, zvlášť pak zmínil civilisty v Sýrii.
Požehnání Městu a světu papež udílí na Boží hod velikonoční, vánoční a po svém uvedení do úřadu. Nynější hlava římskokatolické církve v roce 2013 změnila praxi svých předchůdců, když vynechala pozdravy věřícím v několika desítkách jazyků. Předtím zněla mezi šedesátkou jazyků na Svatopetrském náměstí také čeština.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po Velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
vog.ht, tonny44 není ten, kdo je tupoun. I když s tím slovníkem nemohu úplně souhlasit