Kamioňáci: Nechceme pryč z měst. Víc vadí špatně řešené obchvaty, tvrdí sdružení
Lidem víc škodí auta než kamiony. Alespoň podle odborníků, kteří se sešli v debatě o tom, jestli kamiony patří do měst nebo ne. Hovořilo se také o obchvatech měst, které dneska podle odborníků připomínají spíš průtahy. Lidé si pak často pletou tranzitní a městkou dopravu. Zle je ve chvíli, kdy se tyto dva dopravní prostředky smíchají. Jsou z toho totiž kolony a z kolon vzniká mnohem více škodlivin, které nás zabíjejí.
Podle odborníků nemá smysl ohánět se souslovím, že „vyženeme kamiony z Prahy“, respektive z větších měst Česka. Na tiskové konferenci se shodli na tom, že je potřeba, aby byla doprava rychlá a plynulá, což sníží emise i stres všech zúčastněných.
Emise obsahují velmi škodlivý bezo(a)pyren. Tahle látka stojí za řadou zdravotních komplikací, a to dokonce už před narozením. Podle Radima Šráma z Akademie věd je přijatelné riziko tohoto jedu 0,12 nanogramů na metr krychlový. Standardně ho ale vědci měří skoro desetkrát tolik. Jeden nanogram je potom překračován hlavně v Moravskoslezském kraji. Nejčistší vzduch bychom podle Šráma hledali třeba na Šumavě nebo v Krkonoších.
Smrt přichází z výfuku?
A za co všechno tahle škodlivina může? „Je to například i zvýšení fragmentace ve spermiích, což může ovlivnit schopnost oplodnění. Představuje to riziko pro lidské zdraví. Riziko není jen zvýšený výskyt nádorů, ale nepříznivě ovlivněné výsledky těhotenství, děti mohou mít nižší porodní váhu, zvyšuje se možnost respiračních onemocnění, ovlivňuje to psychický vývoj a kardiovaskulární soustavu,“ uvedl Šrám.
Další riziko je podle odborníků hluk a oxid dusíku. Ty můžou za větší riziko srdečního selhání, hlavně potom u mužů. Podle dánské studie, která se tímto fenoménem zabývala, utrpělo srdeční selhání po dlouhodobé expozici dva a půl tisíce lidí z 57 tisíc sledovaných.
Podle Petra Kasy z Platformy za kvalitní dopravní infrastrukturu je problém v tom, že si lidé často pletou tranzitní a městskou dopravu. Tranzitní doprava by podle něho měla směřovat na obchvaty měst, aby se nemíchala právě s městskou. Kvůli tomu houstne doprava, lidé se dostávají do kolon a popojížděním v nich vzniká více emisí.
„Nejhorší, co se teď děje, je, že se řekne, uděláme rychle nějaký okruh a spojíme tyto dvě dopravy dohromady. Potom nefunguje ani jedno. Město jako Mnichov, nebo Vídeň se obchvaty snaží oddalovat co nejvíc od měst,“ uvedl Kasa s tím, že v Česku takhle selhal třeba okruh kolem Prahy.
Místo průtahů je potřeba dělat obchvaty
Ten byl podle odborníka navrhnutý v šedesátých letech, kdy nebyla Praha tak velká. Teď je podle něho, i podle inženýrů, kteří jej tenkrát navrhovali, takový projekt bezpředmětný. A Praha není jediná. Podobný problém má skoro každé větší město. Tristní stav je například v Mělníku.
„Emise zabijí neméně 10krát více lidí než dopravní nehody. Spalovací motory jsou zároveň jedny z nejčistších spalovacích zařízení. Problém je, že nemají komíny. Kouř z výfuků jde přímo do ulic a tam je dýcháme,“ uvedl Michal Vojtíšek z ČVUT s tím, že jeden kamion, který jezdí jen pár let, vypustí víc škodlivin než osobní auto, které má jeden uživatel třeba čtvrt století.
Lidé kamiony nechtějí a brání se jim zuby nehty. Podle profesního sdružení ČESMAD ale ani kamioňáci nechtějí lidem škodit. I pro řidiče kamionu totiž popojíždění v kolonách znamená stres a kontakt se spodinami. Podle viceprezidenta a provozovatele kamionové dopravy Josefa Melznera je hloupé hledat viníka. Viníkem prý není ani kamion, autobus, nebo auto. Dal by se hledat spíš v nefunkční infrastruktuře.
