Hádky o hidžáb ve škole: Dle ředitelky vyhrál zdravý rozum, řešily se i kříže v Lidlu

Spor o hidžáb přitáhl pozornost široké veřejnosti – somálská studentka zažalovala Střední zdravotnickou školu v Praze 10 kvůli zákazu nošení šátku, který nosí muslimské ženy přes vlasy, krk a ramena. Nevyšlo jí však ani odvolání.

Postupovala jsem podle zákona, věří přitom ředitelka Ivana Kohoutová. „Já jsem věřila ve spravedlnost a ve zdravý rozum a to se mi potvrdilo, takže zatím jsem ráda,“ okomentovala pondělní verdikt.

Zákaz hidžábu v české škole byl v pořádku, potvrdil soudce. Mladá Somálka spor prohrála

Právní zástupci mladé Somálky však nemají ještě vyčerpané všechny možnosti – po odvolání mohou podat dovolání. „Tady se vůbec neřešilo to, že existuje nějaký zákon, který se jmenuje školský zákon. A že já jako ředitelka školy jsem vázaná tím zákonem a musím podle toho postupovat, přes to nejede vlak. A musím měřit všem dětem i učitelům, všem stejně,“ uvedla před soudní síní Kohoutová. 

Ředitelka: Mám klid na duši

Škola se bránila i tím, že zákaz vůči studentce byl motivovaný i obavou o bezpečnost žáků. „My jsme zdravotnická škola a my máme pro výuku zvláštní specifika, protože máme odbornou výuku ve škole (…) a ve zdravotnických zařízeních tam jsou také požadavky na standardní oblečení zdravotnických pracovníků,“ dodala ředitelka.

Rozsudek ji mile překvapil v tom, protože neočekávala, že bude tak detailní. „Mám teď klid na duši, asi tak to cítím,“ shrnula verdikt Kohoutová. Ve škole prý mají spoustu zahraničních studentů, žádný problém takového rázu dosud neměli a vždy prý postupovali podle zákona.

„Zakázali přece i kříže v Lidlu,“ bouřili demonstranti

Somálská studentka však požadovala omluvu. A 60 tisíc korun navrch. Soudní líčení, které rozhodlo o tom, že neuspěla ani s odvoláním, opět probíhalo v rozvášněné atmosféře. Na podporu učitelky přišli před síň k soudu ve Spálené ulici v Praze lidé s nápisy „Podporujeme Ivanku Kohoutovou“ či „Stop štvanici na ředitelku Kohoutovou“.

Ale třeba i s nápisem „Islám je smrtelné zlo“. Soud o hidžáb v české škole si totiž za prostor k vyjádření názorů vybrala řada odpůrců migrantů a islámu. A v tlačenici před síní došlo i na hádky a ostrá slova.

Soud o hidžáb vyhrála ředitelka, studentce se omlouvat nemusí

Názory byly mnohdy radikální. „Vemte si Bibli a leťte do Saúdské Arábie. Jakmile vás tam najdou, okamžitě vás tam popraví, nikdo se s vámi nebude bavit,“ věří žena s odznakem Islám v ČR nechceme. „Co to říkáte? Vždyť je to úplný nesmysl,“ oponovala jiná dáma z davu.

„Vždyť zakázali v Lidlu i křesťanské kříže, co máte na řeckých kostelích, to vám přijde normální? Jde o princip, že ten řecký kostel má na sobě křesťanský kříž a vemte si, kdybyste jela do Řecka jako muslim, zahalená od hlavy až k patě v černém pytli,“ letěl na to vzduchem jiný z argumentů, narážející na nedávnou kauzu vyretušovaných křížů na řeckých kostelích během řeckého týdne v supermarketech německého řetězce. 

„Bála jsem se, že omdlím“

Lidé si však stěžovali i na to, že soudní přelíčení bylo „záměrně okleštěné“, neboť bylo umístěno do soudní síně s pouhou dvacítkou míst pro veřejnost.

„Považuji to za provokaci, že ta místnost byla úmyslně takto malá vybraná. Jednak aby se tam nedostali příznivci, ačkoliv bylo jasné, že přijde mnoho lidí. Ta místnost je opravdu malá. A je to i nebezpečné. Já jsem se dostala dovnitř a musela jsem vyjít ven, protože jsem se bála, že omdlím a že se brzy vydýchá vzduch,“ řekla další z žen v davu.

Případ mladé Somálky se přitom těší velké pozornosti dlouhodobě. Začal v červnu 2013, když studentka, která uprchla ze své země mimo jiné kvůli nucení do sňatku s islamistickým bojovníkem a od roku 2011 má v Česku azyl, jednala se školou o svém nástupu. Akceptovala, že nebude nosit hidžáb při ošetřovatelské praxi, ale o zákazu nošení šátku při teoretické výuce nebyla podle jejích slov řeč.

Když pak v září 2013 Ahmednuurová spolu s další muslimskou dívkou, pocházející z Afghánistánu, nastoupily do školy, vedení školy jim s odkazem na školní řád neumožnilo hidžáb nosit. Obě dívky následně školu opustily. Somálka ihned po začátku školního roku, její spolužačka zhruba po dvou měsících.

Ředitelka školy Kohoutová již v listopadu 2013 ČT řekla, že vzdělávací zařízení nepochybilo. Zákony podle ní povolení nošení šátku neupravují a školy si mohou vytvářet pravidla samy.

Do sporu se vložili i Šabatová, Křeček, Zeman a Chládek

Podle organizací zabývajících se lidskými právy šlo ale o diskriminaci. U soudu posléze ředitelka také řekla, že Ahmednuurová nepředložila všechny potřebné doklady a vlastně se studentkou školy nestala.

V srpnu 2014 veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová dospěla k závěru, že škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství navenek. Opačný názor než ombudsmanka vyjádřil její zástupce Stanislav Křeček, podle kterého má škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.

Prezident Miloš Zeman věc glosoval slovy, že to „začíná šátkem a končí burkou“. Tehdejší ministr školství Marcel Chládek (tehdy ČSSD) řekl, že nepovažuje za problém nošení muslimských šátků do škol, nesmějí ale zakrývat celý obličej.

Zákaz hidžábu ve škole: „Cizí náboženství nás musí respektovat,“ říká Jourová

Žádné centrální doporučení v této věci ministerstvo nechystalo, ministr přitom uvedl, že nejsou nezbytné úpravy školních řádů. V květnu 2015 však ministerstvo školství vydalo metodickou pomůcku, podle níž by ve školních řádech školy neměly paušálně zakazovat všechny pokrývky hlavy. Podle resortu tak mají učinit jen v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví v konkrétně specifikovaných situacích.

Požadavek studentky na omluvu a zadostiučinění v podobě 60 tisíc korun však soud zamítl v lednu 2017. Podle soudkyně dívka diskriminaci neprokázala, především však vůbec nesplnila předpoklady pro to, aby se stala studentkou. Podle odvolacího senátu je pak v sekulárním Česku nutno chránit právo být bez vyznání stejně jako právo náboženství mít. Pondělní rozhodnutí soudu je pravomocné.