V Česku se loni utopilo 181 lidí, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). I když je to nejméně za deset let, statistiku zvyšují právě prázdniny, kdy zemřela téměř čtvrtina všech utonulých. Sedmi z nich bylo navíc méně než 15 let. Letos budou ve smutné statistice i dvě děti utonulé v červenci – šestiletá Natálka a pětiletý chlapec. Připomeňte si, jak správně zachránit někoho, kdo se topí a jak se bezpečně vykoupat. A jak nebezpečný může být alkohol.
Natálka se utopila na Orlíku, chlapec na Slapech. Jak se vykoupat bezpečně?
1.Děti utonulé v přehradách
Šestiletá Natálka vyrazila s ostatními dětmi z dětského domova v Nymburku na přehradu Orlík. Během koupání se ale ztratila vychovatelce z dohledu. O dvě hodiny později našli záchranáři holčičku utonulou.
Stejně smutně skončilo i hledání pětiletého chlapce na Benešovsku. Našli ho utopeného v přehradě Slapy.
Podívejte se na video, které ukazuje, jak těžké je uhlídat děti na vodní ploše:
Video Horor v bazénu: Dokázali byste najít topící se dítě dříve než plavčík?Video se připravuje ...2.181 utopených za loňský rok
„Nejvíce osob, celkem 61, vloni utonulo při pádu do přírodní vody, například do rybníka nebo řeky. Jednalo se o 33,7 procenta případů utonutí. V 19,3 procenta nebyl způsob utonutí určen,“ uvádí Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.
„Sedmi utonulým bylo méně než 15 let. Pět z nich bylo dokonce mladších čtyř let. Počty utonulých dětí meziročně kolísají na nízkých hodnotách. U většiny těchto úmrtí není určen přesný způsob utonutí,“ doplňuje Jana Křesťanová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Nejvíce případů utonutí bylo vloni zaznamenáno ve Středočeském kraji, konkrétně 22. Nejméně pak v Libereckém kraji, kde utonulo pět osob. Nejhorším obdobím byly letní prázdniny, kdy zemřela téměř čtvrtina všech utonulých.
3.Zapomeňte na alkohol
Mezi utonulými převažují muži. Vloni se jich utopilo 143, zatímco žen pouze 38.
U některých se později prokáže vliv alkoholu. Mluví se ale o tom, že číslo je mnohem vyšší – alkohol prý může hrát roli až u dvou třetin utopených. Přitom je ve vodě velmi rizikový, protože vede k přeceňování vlastních sil a schopností.
Velký problém hrozí u plavců i u vodáků. Podle průzkumů až 87 procent z nich považuje alkohol za povinnou výbavu na vodu. Přes polovinu vodáků pije pivo i tvrdý alkohol. Mnozí jej navíc nekombinují s nealkem, a tak jim o to více hrozí i dehydratace, úpal či úžeh.
4.Desatero, jak se chovat při plavání
- Nechoďte se koupat sami, nepodceňujte nebezpečí vody.
- Neplavte a neskákejte do vody v neznámých místech.
- Plavte jen v určeném prostoru za dozoru plavčíka. Pak máte záruku pomoci, případně záchrany života.
- Nechoďte do vody, jste-li rozpálení nebo unavení. Plavte nejdříve hodinu po jídle.
- Neplavte daleko od břehu. Máte-li tuto potřebu, zajistěte si vhodný doprovod.
- Neplavte do plavební dráhy a blízkosti plavidel.
- Na plavidla patří děti pouze s řádně oblečenou a upevněnou záchrannou vestou.
- Nekoupejte se v blízkosti jezu, přehrady či hráze.
- Důvěřujte členům vodní záchranné služby. Uposlechněte jejich pokynů a nepřekážejte jim v práci.
- Mějte u sebe vždy nějakou záchrannou či plovoucí pomůcku.
Během veder v červnu se utopil muž v Plzni:
5.Na děti dávejte obzvlášť pozor
- Malé děti nenechávejte u vody ani na chvíli bez dozoru. Velmi nebezpečná jsou i zahradní jezírka a malé bazénky. Pamatujte na to, že dítě je schopno se utopit i v pár centimetrech vody.
- Starší potomky poučte, aby se nekoupali na neznámých místech. Nikdy by neměli chodit k vodě sami, ale ve skupině, aby tam byl někdo, kdo může poskytnout pomoc a zavolat záchrannou službu.
- Pokud by děti skákaly do vody, je třeba vždy prověřit její aktuální stav. Stačí, když bude na dně kámen, zapíchnutá větev či kmen a neštěstí je na světě. Lepší je se těmto aktivitám zcela vyhnout.
- Děti u vody by nikdy neměly přeceňovat své síly, nedat na hecování či posměšky ostatních. Neplavat tam, kam si netroufají. Nekoupat se u jezů či hrází a nikdy v místech, kde je koupání zakázáno!
- Až 60 procent dětí se utopí proto, že polevila pozornost jejich rodičů. Nejčastějšími oběťmi jsou chlapci od jednoho do čtyř let, v případě starších dětí je pak nebezpečné koupání na neprověřených místech. Nepomůže ani to, že jsou jinak dobří plavci.
- Velké procento letních úrazů vzniká kvůli skokům do vody. Ty často vedou ke zlomeninám páteře s trvalými následky včetně ochrnutí, a mohou být i smrtelné.
- U 40 procent poranění krční páteře bývá zároveň poškozena i mícha. Také plavání na větší vzdálenosti a přeceňování sil může způsobit, že se děti už na břeh nevrátí.
6.Suché a vlhké tonutí
Existují dva druhy tonutí – suché, kdy se do plic nedostane voda a dochází k reflexivní křeči svalů hrtanu se zástavou dýchání. A pak vlhké (mokré), při kterém se do plic voda dostane. Zvlášť při vniknutí slané mořské vody či chlorované vody hrozí otok plic. Nebezpečí těžkého otoku hrozí i po pár hodinách od vytažení z vody, mluvíme o tzv. sekundárním tonutí.
7.Vytáhnutí tonoucího z vody
Pozor, to může být nebezpečné, proto je třeba přemýšlet a zhodnotit situaci předem. Je-li to možné, zachraňujeme ze břehu s pomocí jakýchkoli pomůcek (např. klacek, tyč, lano). Vždy zvažte, zda riziko nehrozí i zachránci (povaha vodního toku, fyzická převaha tonoucího apod.), tonoucí ho může snadno stáhnout pod hladinu. Proto je třeba k němu připlavat zezadu, případně nechat upadnout do bezvědomí, a hned poté odtáhnout k břehu.
8.Vždy volejte záchrannou službu
Záchrannou službu volejte ideálně ještě před vytažením člověka z vody. Zjistěte životní funkce, uvolněte dýchací cesty, zahajte okamžitou resuscitaci. Nevylévejte vodu z dýchacích cest – vstřebává se sama, resuscitaci zahajte pěti vdechy do úst. Svlékněte hlavně mokré oblečení – hrozí totiž podchlazení.
Nějak moc utopenejch. Mělo by se zakázat stavět přehrady.