Pohádky ve školce čtou dětem seniorky. „Dává mi to nový impulz,“ říká Růžena

Domov pro seniory Dubina v Pardubicích aktuálně pečuje o 153 seniorů ve věku od šedesáti let a svým klientům poskytuje nepřetržitou péči. Kromě péče o jejich zdravotní stav se jim snaží pracovníci přinést i nové impulzy do života. Pořádají tak různé akce a nedávno začali provozovat například domovskou kavárnu.

Už dva roky také senioři mohou dojíždět do školky předčítat dětem pohádky. „Hledali jsme možnost, jak propojit seniory s dětmi. Spousty z našich klientů totiž nemají vlastní potomky ani vnoučata, nemají proto ani příležitost se s dětmi setkávat,“ popsala pro HateFree Culture, které na iniciativu upozornilo, vedoucí Domovu pro seniory Dubina Monika Kopecká. Každou středu tak nasedne dvojice „pohádkových babiček“ po obědě do auta a odjíždějí do nedaleké školky.

Čeští důchodci dohánějí v cestování ty německé. Za dovolenou utratí 16 tisíc

Paní Růžena začala psát pohádky vlastní

„Mám hrozně ráda děti. Ony jsou báječné. Baví se s vámi. Ukazují vám, jakou mají ponožku, pyžámko. A to je pro mě prostě úžasné,“ usmívá se sedmaosmdesátiletá paní Růžena Smetanová, kterou tato činnost dokonce inspirovala k psaní vlastních básniček a pohádek. Sama říká, že jí to dalo novou chuť do života.

„Člověka, který se má na co těšit a má nějaký koníček, to zachovává v duševní pohodě. Pokud je, dle mého názoru, který se potvrzuje i praxí, člověk zdravý po duševní stránce a setrvává v psychické pohodě, udržuje se o to déle také stránka fyzická. A kvalita života se mnohonásobně zvyšuje,“ upřesnila.

Setkání jsou klíčová i pro děti

Že jsou děti z návštěv cizích babiček a dědečků nadšené, bylo zřejmé už při prvních čteních. „První návštěvy tady probíhaly hodně divoce. Děti nenechaly ani babičku číst, pořád ji objímaly, skákaly po ní. Pak už si na to zvykly,“ směje se ředitelka Mateřské školy Dubina Miloslava Korfová.

Senioři žijí na hranici chudoby. Penze se jim zvednou průměrně o tři stovky

Pravidelná setkávání jsou prý klíčová také pro samotné děti. „Mnohé děti tady ze sídliště mají babičky daleko a jsou moc rády, že se tady najednou objeví někdo jiný než paní učitelka. A že jim takovým tím babičkovským způsobem, na rozdíl od cédéčka, přečte pohádku před spaním,“ doplnila.

Podle vedoucí domova pro seniory je škoda, že kvůli snížené pohyblivosti některých klientů, kteří by o taková setkání s dětmi velmi stáli, je není možné do čtení zapojit. „Jsme trochu limitováni stavební úpravou té školky. Dříve jezdil i jeden dědeček na vozíku, ale vzhledem k tomu, že ty třídy jsou v patře, už se za dětmi nedostane,“ uzavřela Kopecká s tím, že se na to chtějí v budoucnu zaměřit. A zároveň expandovat do dalších školek v okolí.