7°C
Co bude s Alexandrovci? Kritizovaná i obdivovaná ruská pýcha měla přijet do Česka
Ruský armádní letoun, ve kterém cestovalo 92 lidí, se krátce po startu zřítil do Černého moře. Na palubě bylo 64 členů slavného ruského sboru Alexandrovci, včetně jeho ředitele a uměleckého šéfa, generála Valerije Chalilova. Sbor letěl za ruskými vojáky na vánoční oslavy. Nehodu pravděpodobně nikdo nepřežil. Rusko tak přišlo o část sboru, jehož historie sahá až do roku 1928. Příští rok v květnu má sbor vystoupit i v Česku v deseti krajských městech.
První vystoupení souboru se uskutečnilo 12. října 1928 v Ústředním domě Rudé armády v Moskvě a tehdejší Soubor rudoarmějské písně tvořilo 12 mužů - osm zpěváků, dva tanečníci, harmonikář a recitátor. Vedl ho profesor hudby Moskevské konzervatoře Alexander Vasilijevič Alexandrov, později národní umělec, mimo jiné autor sovětské i současné ruské státní hymny. Soubor měl na frontách povzbudit vojáky svým zpěvem a tancem. Jméno svého zakladatele nese od roku 1949, původně byl pojmenován po bolševikovi Michailu Frunzem.
Zpočátku vystupovali v Moskvě, ale postupně začali vyjíždět i do okolí. S rostoucím úspěchem se soubor začal rozrůstat a v 30. letech měl již 300 členů.
V průběhu druhé světové války soubor uskutečnil kolem 1500 vystoupení. Později se jeho řady rozrostly na 300 členů a stal se z nich nástroj sovětské kulturní propagandy po celém světě.
Bouřlivé období po rozpadu Sovětského svazu
V dobách Sovětského svazu byli Alexandrovci hýčkaným artiklem, ale po rozpadu Sovětského svazu prošli bouřlivým obdobím. Ministerstvo obrany chtělo v rámci úsporných opatření soubor sloučit s orchestrem ministerstva obrany. Soubor v čele se svým vedením to ale odmítl s tím, že umění Alexandrovců nelze sloučit s jinými armádními repertoáry.
Po rozpadu Sovětského svazu vystupovali na značném množství významných událostí se známými umělci. U Berlínské zdi zpívali skladby britské skupiny Pink Floyd, ve Vatikánu se představili před papežem Janem Pavlem II., s finskou skupinou Leningrad Cowboys nazpívali titulní skladbu k filmu Lov na ponorku.
Žádné ženy ve sboru
Alexandrovce tvoří výhradně mužský pěvecký sbor, zpěváci procházejí velmi přísným výběrovým řízením. Dále jsou v souboru baletní tanečníci, skupinka sólistů a dirigentů. Ženy většinou jako sólistky doprovázejí sbor nebo jsou tanečnicemi baletního souboru. Soubor vystoupil v mnoha zemích a obdržel mnoho mezinárodních cen.
V současnosti má Akademický soubor písní a tanců Ruské armády A. V. Alexandrova podle TASS 186 členů, včetně devíti sólistů a 64 zpěváků v mužském sboru, 38 členů orchestru a 35 tanečníků a tanečnic.
Dva tisíce skladeb
Alexandrovci nezpívají pouze vojenské písně, ale i operní árie, lidové skladby, jazz či církevní chorály. V repertoáru mají asi 2000 skladeb ruské a zahraniční klasiky i moderny. Jejich představení se skládají jak z ruských národních písní (například Kaťuša a Kalinka), tak církevních skladeb (Ave Maria), ale provozují i moderní hudbu. Na rozdíl od množství jiných souborů je jejich zpěv založený více na basových až barytonových hlasech než na tenorech. Tenor se při jejich vystoupeních ve většině případů neprosadí.
České koncerty narušené aktivisty
Alexandrovci mnohokrát zpívali i v ČR, v Československu byli poprvé v roce 1937. Cestou ze Světové výstavy v Paříži se zastavili v Praze, kde vystoupili 28. září 1937 ve Smetanově síni Obecního domu. Pak zahráli i v Ústí nad Labem.
V současné době má ruský armádní soubor 120 členů a je známý tím, že vystupuje v uniformách. To způsobilo rozruch během posledního turné v Česku, kdy pořadatelé čelili vzhledem k událostem na Ukrajině a ruské anexi Krymu výtkám aktivistů.
„Vystupujeme sice v uniformách, ale přivážíme pouze umění,“ řekl tehdy vedoucího souboru Michail Alexandrovič Maruševskij.
Koncerty, které se podle pořadatelů uskutečnily jako 'vzpomínka na všechny, kdo se nevrátili ke svým rodinám', vyvolaly kritiku zejména v Pobaltí. Úřady v Litvě dokonce zrušily koncert Alexandrovců ve městě Visaginas. Podle Litevců vystoupení Alexandrovců zatěžuje nežádoucí ideologický nános a soubor je dědicem sovětské éry.
Jeden z českých koncertů, kdy s Alexandrovci vystupovala Helena Vondráčková, narušili aktivisté, když rozvinuli vlajky Evropské Unie a NATO a svlékli se do půl těla, aby odhalil protiruská hesla.
„Alexandrovci nejsou jen hudební soubor, jsou regulérními vojáky armády, která má na svědomí desetitisíce mrtvých v Čečensku, tisíce mrtvých na Ukrajině, armády, která v těchto dnech shazuje kazetové bomby na civilisty v Sýrii. Sami si říkají zpívající zbraň a jako takové je potřeba je brát,“ uvedli tehdy aktivisté v prohlášení.
S ruským armádním souborem v minulosti vystupovali, kromě Heleny Vondráčkové, také Karel Gott, Lucie Bílá, Bára Basiková, Petr Kolář, Peter Dvorský, Aleš Brichta nebo Pavel Šporcl. Letos měla se sborem vystoupit kapela GIPSY 4 EVER.
Témata:
Související
Těším se na ně a na jejich zpěv.Je to doopravdy vynikající soubor který nemá na světě obdoby.Doufá že opět sem přijedou v roce 19.To je skutečně kulturní pořad a ne ty uřvané Anglick č Amarické a nebo naše skupiny.Těmto skupinám jde pouze o řvaní a někteří kteří na to chodí tak jen proto že se opijí či zfetují to je jejich kultura dost ubohá je to jen řvaní o ničem.Hlavně Pražáci se zase ukázali místo aby vzpoměli pietně na padlé v r.68.tak si zase udělali demonstraci,Doopravdy je vidět jejich inteligence.Inu je to pouze jen spodina Česka které nemají žádnou inteligenci.