9°C
„Odskáčou“ to pacienti? Asociace sester varuje před zkráceným studiem
Zdravotní sesty už zase nebudou potřebovat vyšší odbornou školu, ale bude jim k práci stačit maturia a rok dalšího studia. Úleva, se kterou přišli politici v reakci na nedostatek sester, má kritiky ale dokonce i u profesního uskupení. Česká asociace sester varuje, že na některých odděleních můžou být sestry bez dostatečného vzdělání rizikem pro pacienty. Ne vždy je popisem jejich práce jen podávání léků, aplikace injekcí a péče o nemocné.
Podle asociace musí sestry ovládat stále složitější přístroje a technologie nebo používat sofistikovanější postupy a metody, které se při nejlepší vůli nedají stihnout během jediného roku pomaturitního studia.
Nesouhlasí ani další odborná sdružení
Cesta k plnohodnotné kvalifikaci všeobecné sestry dosud trvala tři roky. Novela z pera ministerstva zdravotnictví by ale od konce tohoto roku měla zkrátit pomaturitní studium na jediný rok. S tím ale nesouhlasí nejen Česká asociace sester, ale ani další odborná sdružení. Krácení délky studia je prý také proti trendům vyspělých zemí a mohlo by v důsledku zhoršit úroveň péče o pacienty.
„Tři čtvrtiny studentů už předem ví, že se ve zdravotnictví pohybovat nebudou, ale zdravotnickou školu vnímají jako snadnou cestu k dosažení maturity. Navíc se celý obor ošetřovatelství rozvíjí, jinak se pracovalo před deseti lety, odlišně bude ošetřovatelství vypadat za další dekádu. Uplatňují se nové léčebné postupy, a s tím se také mění kompetence, způsob práce a spektrum výkonů zdravotních sester,“ uvedla prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová s tím, že kvalitní vzdělání je nezbytným předpokladem.
Devět kategorií sester se specializací
Mezi všeobecné sestry se řadí i devět kategorií sester se specializací. Patří mezi ně například sestra pro intenzivní péči v rámci anesteziologicko-resuscitační péče, intenzivní péče a akutního příjmu pečuje o pacienty, u nichž dochází k selhání základních životních funkcí nebo u nich selhání hrozí. Tuto specializaci má v České republice nejvíce sester - 8939. Dalších více než tisíc sester získalo specializaci studiem na vyšší odborné škole jako diplomovaný specialista.
„Specializace pro intenzivní péči dává sestrám kompetence při záchraně života, tedy při selhání základních životních funkcí. Takové kompetence sestry s ostatními specializacemi nemají. S tím jde však na druhé straně ruku v ruce větší zodpovědnost a vyšší míra stresu. Tato specializace zkrátka není pro každého,“ říká Světluše Chabrová, sestra, která v provozu intenzivní péče strávila 32 let a v současné době je garantkou specializačního vzdělávání v intenzivní péči Fakultní nemocnice Plzeň.
Málo je hlavně dětských sester
Sestra pro perioperační péči má zase na starosti pacienty před operačním výkonem, v jeho průběhu asistuje operatérovi a bezprostředně po operačním výkonu o pacienta pečuje. Tuto specializaci má v Česku 2886 sester.
Dětská sestra se stará o děti od jejich narození až do 19 let. Specializaci v oboru má 2523 dětských sester, což není dost. Péče o dětské pacienty vyžaduje kombinaci zdravotnických i pedagogických znalostí a dovedností. Práce na dětských odděleních je náročná nejen z hlediska péče o dětského pacienta, ale vyžaduje také úzkou spolupráci s rodiči.
Komunitní sestra poskytuje preventivně zaměřenou ošetřovatelskou péči, často velmi vysoce specializovanou. Jedná se o specializaci, kterou obvykle mají sestry pracující v systému domácí péče, ale může být využívána i v centrech podpory zdraví. V agenturách domácí péče pracují také sestry, které mají specializaci v některém z klinických oborů.
Sestra pro péči v interních oborech, sestra pro péči v chirurgických oborech (celkem 8538) a sestra pro péči v psychiatrii (celkem 1150) mají náročnou pracovní náplň jak po psychické, tak i fyzické stránce, která se odvíjí od specifik daného pracoviště. Sestra pro klinickou perfuzologii pečuje o pacienty v souvislosti s řízením mimotělního oběhu.
V Česku chybí tisícovka sester
Právě specializovaných odvětví by se zkrácení studia mohlo dotknout nejvíc. „Vlivem zkrácení délky pomaturitního studia bude muset všeobecná sestra získat mnohem více informací samostudiem. Bude si muset doplnit potřebné znalosti, které díky zkrácení studia nezíská,“ upozorňuje Šochmanová.
Navíc počet sester se od roku 2011 systematicky snižuje. Momentálně by jich v Česku měla chybět necelá tisícovka. Kromě psychické i fyzické náročnosti, směnného provozu a přesčasů se na jejich odlivu ze zdravotnictví podepisuje i nízký plat.
„ V roce 2011 měla všeobecná sestra podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR průměrný plat 28 145 Kč hrubého. V roce 2016 se průměrný plat všeobecných sester pohybuje stále kolem 28 tisíc hrubého,“ zmiňuje Šochmanová s tím, že ani od ledna 2017, kdy se jim zvýší plat o 10 procent, nebude situace výrazně lepší.
„Přesto jsme rádi alespoň za takové dílčí řešení. Nicméně Česká asociace sester bude i nadále pokračovat ve svém úsilí o celkové zlepšení pracovních podmínek pro sestry, a to včetně zvýšení mezd,“ dodala.
Témata:
Související
Tedy se apeluje na vyšší vzdělání. Nikdo však nepíše pravdu jaká situace je v nemocnicích. Na odd. jsou rádi, že mají zdravotnické asistenty. Sestry nejsou, natož specialistky. ZA na jipkach, dokonce i na ARU nahrazuje 1 sestru. Vždyť tam slouží i jiné, které na ZA dají pozor. Připadá mně to, že se vracíme do dob dávno minulých, jdy sestře stačil kurz nebo 2 roky školy.