Čtvrtek 28. března 2024
Svátek slaví Soňa, zítra je Velký pátek / Taťána
Oblačno, déšť 14°C

Psycholog: Děti nezvládají zátěž. Stojí i za pokusy o sebevraždu?

Děti nezvládají podle psychologa zátěž (ilustrační foto)
Děti nezvládají podle psychologa zátěž (ilustrační foto)  (Autor: shutterstock)
Autor: Daniela Soukalová - 
3. července 2016
07:28

V České republice je alarmující počet dětských sebevražedných pokusů. Ročně se jich odhaduje na 500. Některé děti přitom ani nemusí myslet svůj čin vážně, ale bohužel zasáhne nešťastná náhoda a pokus, původně míněný jako „výkřik o pomoc“, skončí tragicky. Podle dětského psychologa Jiřího Nováka za vším může být i fakt, že dnešní mladí jsou daleko méně odolní vůči zátěži.

„Současná generace dětí a dospívajících mladých lidí je daleko méně odolná vůči zátěži než ta o něco starší, kterým je 30 a více. Proto bych řekl, že to je jeden z důvodů, proč se udržuje sebevražednost na tak vysokém stupni, stejně jako alkoholismus a různé formy závislosti, jako berlička a prostředek, jak se vymanit z nepříjemně vnímané reality života zcela bez námahy,“ uvedl pro Blesk.cz dětský psycholog Jiří Novák. 

Podle něj většinou neumí překonávat překážky, snadno se vzdávají, vyhýbají se povinnostem, nechtějí se namáhat a mají touhu pouze přijímat a obtížím se vyhnout. Chybou má být nejen nedůsledná a příliš volná výchova, ale také zapomínání na vytváření morálních hodnot. 

„Proto také nejspíše prožíváme krizi rodiny, stejně jako krizi rozumu a citu. Jistě to není bráno tak, že se tímto způsobem chovají všichni, ale řekl bych, že to je podle Paretova pravidla 80:20, to znamená, že většina lidí je méně odolná vůči vyšším nárokům života a důsledkem toho je i obrovská spotřeba uklidňujících medikamentů a nárůst psychických problémů, což by jistě potvrdila řada psychiatrů. Co s tím? Učme děti překážky překonávat, nikoli je obcházet, snažme se získat  vyšší odolnost a otužilost proti nárokům života,“ upřesnil Novák.

Přeceňování schopností dítěte může vést až k depresím

Problém může být i v tom, že někteří rodiče přeceňují studijní schopnosti svých dětí. „Vede to k chybné sebereflexi, k nesprávnému obrazu sebe samotného, k sebepřeceňování a v konečném důsledku patrně i ke zklamání, znechucení a k depresi, protože trvale, ba ani dlouhodobě není možné mít úspěch, jestliže je nízká míra potřebných dispozic individua,“ varuje Novák. Právě přebujelá sebedůvěra se může snadno změnit v pocit méněcennosti a osobní neschopnosti, který může ústit i v některou z mnoha psychických poruch. 

Do širokého pásma, tedy průměru, patří přitom zhruba 78 % populace. Je tak důležité přijmout „průměrnost“ dítěte jako fakt a zjistit, v čem je nejsilnější. „Nemusí být výborným matematikem, ale může mít schopnosti pro něco jiného. Vždyť také nemáme jen jednu inteligenci, ale jsme vybaveni hned sedmi druhy této schopnosti. Náš potomek může mít např. nadání na studium jazyků, případně na něco jiného. A to bychom měli s pomocí odborníka najít a tuto vlohu dále rozvíjet,“ míní Novák. 

Rodiče by měli dávat na srovnávání sourozenců, pokud je jeden lepší než druhý

Další chybou rodičů při učení je srovnávání sourozenců v případě, kdy jedno „předhazují“ tomu druhému jako vzor. „Přístup by měl být k oběma dětem shodný, bez tendence zvýhodňovat úspěšnějšího sourozence. Slabšímu bychom měli poskytovat více studijní pomoci, motivovat lépe vybavenějšího, aby mu pomohl s učením, vždyť tím se i sám učí. V každém případě by děti neměly pociťovat rozdíly v přístupu – obě mají stejný podíl lásky, pozornosti. Diskriminace slabšího vede k jeho traumatizaci, k žárlivosti a k prohloubení problémů,“ popisuje Novák.

Pokud ho chtějí správně motivovat k co nejlepším výsledkům ve škole, měli by rodiče nejdřív zjistit, co by ho mohlo od učení odrazovat. Sám je zastáncem Komenského poznatku „škola hrou“. „Proto bychom měli učení brát jako hru, případně soutěž, samozřejmě i s „cenami“, protože dítě by se mělo naučit poznat radost z vlastního úspěchu,“ informuje Novák. 

Navíc upozorňuje, že nikdo nedělá rád věci zbytečně, a tak i dítě by mělo poznat „smysl“ učení a hodnotu vzdělání vůbec. „A protože se vždy něco nepovede, měli bychom více povzbuzovat a netrestat případný neúspěch. Ano, někdy je to obtížné, dříve měli lidé za vzory a ideály vědce, umělce, sportovce a skutečné celebrity, kterým se chtěli podobat, zatímco dnešními ideály jsou lidé jiných kvalit,“ uzavřel Novák.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

sendrasak ( 3. července 2016 12:12 )

Jasně, nejvíc sebevražd bylo ve 30. letech (krize) a době normalizace.

mistr_yoda ( 3. července 2016 10:25 )

https://www.czso.cz/csu/czso/sebevrazdy_zaj

moiaza ( 3. července 2016 10:14 )

 Husákovy děti měly jiné myšlenky než jak odejít z tohoto světa. Dnešní kybernetická Havlová mládež si neví rady s jednoduchými věcmi. Jsou nabouchané vědomostmi z internetu a v hlavě mají samé zhovadilosti. Pak hledají únik v sebevraždách. Jo, Havlová mládež je jiný "level".

Zobrazit celou diskusi