Jsem vysokoškolák, kdo je víc? Absolventi mají přemrštěná očekávání

Autor: bud - 
25. 5. 2016
05:00

Absolventi vysokých škol mají přehnaná očekávání ohledně svých budoucích výdělků. Téměř polovina věří, že budou mít nástupní plat alespoň 30 tisíc korun, realita pracovního trhu je však trochu jiná. Mladí lidé navíc nedostatečně ovládají cizí jazyky a nemají potřebné pracovní návyky. Podle odborníků za přehnané sebevědomí absolventů mohou i vysoké školy.

Přibližně třetina mladých lidí, kteří mají krátce před dokončením vysoké školy, by chtěli nástupní mzdu 25 tisíc korun, čtvrtina pak 30 tisíc. Celých 23 procent absolventů by se ovšem nespokojilo ani s oněmi 30 tisíci. Očekávání těch, kteří už brzy zamíří na pracovní trh, zkoumala personální agentura Grafton Recruitment.

„Akademická půda se svým studentům snaží posilovat vědomí, že jsou vysokoškoláci a jejich mzdy by měly být vyšší. Ale už jim neříká, že člověk bez praxe si musí tu cestu trochu vyšlapat, musí zatnout zub a vypracovat se,“ řekla Blesk.cz Jitka Součková, marketingová manažerka Graftonu.

Mzdy absolventů se přitom reálně pohybují výrazně níže, zpravidla mezi 15 až 20 tisíci korunami, v případě technických oborů je to asi o pět tisíc více. Výjimkou je Praha, kde jsou nástupní platy vyšší a začínají v průměru na 28 tisících. Šanci na vyšší plat zvyšuje praxe, tu však mladí často nemají.

Požadavky absolventů a firem se nepotkávají

K zajímavým číslům dochází také společnost LMC, která provozuje například portál Jobs.cz. Podle ní si 7 z 10 absolventů řekne o mzdu maximálně 25 tisíc korun a necelá desetina pak požaduje více než 30 tisíc korun. Naproti tomu téměř polovina firem jim nabídne pouze plat do 20 tisíc. 

Jednou z možností absolventa, jak získat dobře placenou práci, je znalost cizích jazyků. Ten, kdo dobře zvládne dva jazyky, si klidně vydělá přes 30 tisíc korun. Jenže právě neznalost je častým problémem, a to nejen u absolventů, ale u všech pracujících. Cizí jazyk na nejvyšších úrovních, tedy C1 a C2, dokáže zvládnout jen necelá čtvrtina z nich. Většina lidí zvládá pouze střední úroveň, a to nejčastěji angličtinu.

„Absolventi kopírují realitu trhu. Měli by být připraveni o něco lépe, ale nejsou. Anglicky umí na úrovni B2, ale u většiny pozic se požaduje alespoň C1. A francouzština nebo němčina není absolventy vůbec pokrytá,“ uzavírá Součková.

zarazenyprd ( 26. května 2016 15:18 )

MBA = mladý, blbý, agresívní

djaba ( 25. května 2016 21:46 )

 Když před válkou přišel kamkoliv čerstvý inženýr , byl už to někdo .Ovšem také jeho znalosti byly na velké výši ,jazykové vybavení bylo téměř ,jako u rodilého mluvčího .No a také nehledal dlouho zaměstnání , protože absolventů vysokých škol nebylo tolik jako dnes .Ale také nezačínal s platem dělníka .

anna1234 ( 25. května 2016 12:43 )

.. ale to máš tak jako je špatný řemeslník a dobrý řemeslník, je i špatný vysokoškolák a dobrý vysokoškolák. Všude! se najde nějaký "mareček bendů". Jenom se mi nelíbí, když se vzdělání podceňuje a z vysokoškoláků se dělají hlupáci. Tak to přece taky není.

zarazenyprd ( 25. května 2016 11:34 )

Tohle heslo kdysi vypustil soudruh prezident Zápotocký, ovšem znělo: "Já jsem havíř a kdo je víc?" Pleskáci s nedokončeným základním vzděláním blábolí o vysokoškolácích. Typické.

gabreta ( 25. května 2016 11:04 )

Můj kamarád lékař s oblibou říká, že titul dneska není vzdělání, ale diagnoza!!

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa