Začínají „srnoseče“. Masakru zvěře má zabránit aplikace i pachové plašiče
S příchodem května začínají zemědělci na loukách se senosečemi, kterým řada ochránců zvěře přezdívá „srnoseče“. Během akcí totiž každoročně zemřou tisíce mláďat srn, zajíců a malých ptáků. Ztráty by měla pomoci snížit mobilní aplikace České zemědělské univerzity (ČZU), kterou podporuje i ministerstvo životního prostředí. I ta má ale kritiky.
Někteří aktivisté ale projekt za sto tisíc považují za zbytečný, neřeší podle nich základní problém: neochotu myslivců či zemědělců. Napravují tak situaci svépomocí, například pachovými plašiči.
„Aplikace senoseč neměla špatný úmysl. Ale zásadně tam chybí funkce, ve které by lidé nahlašovali mysliveckou nečinnost, které je bohužel stále více než činnosti, a ta by pak byla trestána dle legislativy, kde je postih ukotven,“ popsal pro Blesk.cz předseda občanského sdružení Malostatek Blatiny Matouš Horák.
Podle něj by měla rovněž aplikace obsahovat funkci, díky které by lidé mohli nahlašovat zemědělskou techniku, která seká louky od kraje ke středu. Tím totiž nažene veškerou zvěř do posledního neposekaného pásu a tam ji hromadně „odpraví“. Opačný postup naopak zvířata vyžene z luk do lesa.
„Obě tyto funkce prosazovali členové hnutí Za živou krajinu, ale bohužel zájmy ze stran myslivců i zemědělců zvítězily. Z aplikace se tak stal jen prostředek, který usnadňuje komunikaci tam, kde s komunikací problém nebyl, a navíc umožňuje, aby veřejnost suplovala roli mysliveckých sdružení. Tam, kde dosud komunikace nefungovala, nefunguje ani s aplikací,“ nastínil Horák.
Stovky ochotných dobrovolníků
Aplikace, původně jen pro webový portál, vznikla v loňském roce díky iniciativě ministerstva životního prostředí, České zemědělské univerzity v Praze, zástupců myslivců a také zástupkyň iniciativy Za živou krajinu. Vývoj aplikace včetně stipendií pro studenty ČZU stál 100 000 korun, většinu hradilo ministerstvo.
„Aplikace má být pomocník a prostředník při spolupráci mezi zainteresovanými skupinami, tj. zemědělci, myslivci a dobrovolníky. V praxi se aplikace využívá tak, že zemědělec označí do aplikace lokalitu, která je určena k sečení, myslivci a dobrovolníci pak na tuto lokalitu mohou instalovat plašiče zvěře a provádějí samotnou záchranu zvěře. Komunikace mezi subjekty funguje na základě SMS zpráv a e-mailů,“ vysvětlil Blesk.cz princip Lubomír Hajný, spoluautor kampaně na záchranu zvěře a jednatel myslivců ze Staříče.
V loňském roce fungovala aplikace v testovacím provozu. I přesto prý byla úspěšná a do akce se zapojilo mnoho myslivců i dobrovolníků. Přínos potvrzuje také ministerstvo. „Portál loni zaznamenal v době sečí přes 7000 návštěv a podařilo se díky němu zachránit před úhynem 112 dospělých zvířat nebo mláďat. V letošním roce pomůžou usnadnit přístup k pomoci zvířatům ohroženým sečím navíc i mobilní aplikace,“ zareagovalo pro Blesk.cz Jana Taušová z ministerstva životního prostředí.
Podle Hajného mají kritici nejspíše špatné osobní zkušenosti s myslivci a zemědělci v místě svého bydliště, kde pravděpodobně spolupráce při záchraně zvěře nefunguje. Proto vidí věci skepticky. „Naprosto však nemohou tyto své myšlenky uvádět jako holý fakt v celorepublikovém měřítku. Pošlapává se tak práce tisíců poctivých myslivců a zemědělců, kteří každoročně záchranu zvěře provádějí,“ popsal Hajný.
Srny by měl odradit pachový plašič
Zástupce sdružení Malostatek Blatiny má skutečně o snaze některých myslivců a zemědělců jisté pochyby. Zemědělci mají údajně obecně k srnkám horší vztah, jelikož pobyt srn v krajině jim přináší jen škody. Ani s myslivci není domluva snadná. Mají prý pocit, že pokud nevyhání oni sami, nemá ani nikdo jiný právo vyhánět v jejich honitbě.
Na druhou stranu ale Horák chválí řadu samostatně hospodařících soukromníků. „Někteří z nich dokonce dle informací na našich stránkách i na facebookové události STOP srnoseči vyhánějí již několik let sami, získávají tak zkušenosti a začíná se jim dařit. Mám mnoho dobrých zkušeností i ze strany svých přátel. Každoročně dávám na FB výzvu, aby kdokoliv pomohl společně se mnou srny vyhánět a vždy se ozve někdo, od koho bych to absolutně nečekal,“ uvedl Horák.
Ten spolu s dobrovolníky v dubnu kontaktuje přímo zemědělce a nabízí jim svou pomoc. Při „vyhánění zvěře“ používají nový systém pachových plašičů. Ty mají zabránit tomu, aby srna vůbec na louce srnče porodila.
„Odpadá ta část, kdy zemědělec musí seč hlásit. Pachové ohradníky se na louce mohou umístit již měsíc nebo dva před sečí s tím, že tam až do seče zůstanou. Díky tomu může také veřejnost vidět, kde všude jsou plašiče umístěny a kde se tedy vyhání a kde nikoliv. Nikdo se také nebude moci vymlouvat na situaci, kdy myslivec seč nenahlásí, jelikož to již nebude potřeba,“ vyjmenoval výhody organizátor akce.
Dodal ale, že projekt je zatím ve zkušební fázi. Loni měl prý na zhruba sto hektarech dobré výsledky, až letos se ale ukáže, jak je doopravdy účinný.
